Jeden malý zapadlý komunistický koncentrák

Jeden malý zapadlý komunistický koncentrák
SDÍLEJ:

Komunismus na zemi nelze uskutečnit, jedině v ráji a tam ho už mají, a v pekle, tam ho už nepotřebují! To kdysi prohlásil americký prezident Ronald Reagan. Za komunistického režimu v Česku zemřelo a bylo umučeno ve vězeních a v koncentračních táborech osm tisíc lidí. 178 lidí bylo odsouzeno a popraveno.

Jak na to

Pamětní deska v Sýrovicích bude mít tento nápis:

Pieta.

Zde, v těchto místech, stával od roku 1958 do roku 1965 zemědělský pracovní tábor správy ÚNZ MV Sýrovice , který po svém založení spadal pod ÚTNZ NPT/S Jáchymov (MV). Bylo zde na 350 vězňů, kteří byli trýzněni hladem, zimou a nelidskými pracovními podmínkami, včetně bití a tělesných trestů. Těm, kteří tento nelidský režim nepřežili, chceme tímto věnovat tichou vzpomínku.

Bývalý vězeň z r. 1962-1963 Ladislav Nykl a novináři Chodovských listů.

Na poslední chvíli nám naši pietu v Sýrovicích místní starosta zakázal, bez udání pádných důvodů. I přesto se bude konat v místech na pokraji bývalého tábora a chceme umístit pamětní desku na baráček vedle bývalé brány. Po 20 letech pádu komunismu si připadám, jako by se vrátil čas. Co se děje?

Jedním z mnoha nelidských míst českého komunismu byl zemědělský koncentrační tábor Sýrovice u Podbořan.

Abychom zapomněli

V polovině šedesátých let byl pečlivě zlikvidován. Na život v něm ale dosud vzpomíná Ladislav Nykl. Byl jedním z vězňů tohoto lágru. Dnes je známý mezi karlovarskými trampy pod přezdívkou Frank. Klademe si za čest, že je také přispěvatelem Horydoly.

PŘEČTĚTE: Vzpomínky na komunistický koncentrační tábor Sýrovice

V místech kde stál lágr Sýrovice jsou dnes jen zbytky zdí, vysoká tráva a panelák. Tak měly být zakryty krutosti a hrůzy, které se tu udály.

Komunisté byli sadisté

Ladislav Nykl se proto domluvil s redaktory Chodovských listů a společně připravují malý pietní akt v místech táborové vrátnice, kde byl podle jeho pamětí umučen major západní armády Štyglic.

Tam také Nyklovi omrzly prsty na rukou i nohou, z čehož má dodnes trvalé následky těžké srdeční choroby.

Panychida ke dni osvobození od komunistického běsnění se v Sýrovicích koná 17. listopadu od 13 do 15 hodin na okraji vesnice Sýrovice.

Po likvidaci všeho, co by mohlo připomínat sadistický tábor a jeho vymazání z paměti lidí, je tu ještě hrstka těch co přežili, co nezapomínají a chtějí o tom promluvit. Připomínají, že národ, který zapomíná své dějiny, je bude muset později opakovat.

Střelba bez výstrahy

Sýrovice organizačně patřily pod hrůzný komplex jáchymovských uranových dolů.

Všechny koncentrační tábory byly obehnány dvojitým, případně i trojitým, oplocením z ostnatého drátu o výšce 2,5 až 3,5 metrů a na vnějších rozích byly postaveny strážní věže s osvětlením vysoké kolem 6 metrů.

Z vnitřní strany oplocení bylo šestimetrové ostřelované pásmo, vyznačené nízkou překážkou také z ostnatého drátu. Vstup vězně do tohoto prostoru znamenal pro strážného použití střelné zbraně bez výstrahy. Vchody z táborů byly po celý den i v noci uzamčeny a zvláště střeženy.

V objektu každého tábora stál velitelský barák, kde byly oděvní a proviantní sklady, kuchyně, různé kůlny, nezbytná kulturka pro politické školení, promítání filmů nebo četbu určených knih a trestní barák, který sloužil napřed jako korekce a později izolace s vyváděním a bez vyvádění.

Vrah Václav Laur, bylo-li to jeho jméno

Izolace s vyváděním byla za lehčí prohřešky (neplnění normy apod.) a vyznačovala se tím, že byl odsouzený ráno vyveden mezi ostatní do práce, po šichtě znovu zavřen do malé betonové místnosti a přes noc, dle potřeby, musel škrábat brambory, loupat cibuli a sbíjet rozbité bedýnky pro firmu Fruta.

Velitelem tábora byl Václav Laur, který byl pár let před tím náčelníkem v táboře Ležnice u Horního Slavkova. Prý tam měl na svědomí v roce 1951 smrt několika vězňů, které dopadli na útěku z lágru u vesnice Stanovice. Možná proto není jméno, které používat v Sýrovicích, jeho pravé.

V Horním Slavkově a táboře Ležnice se vytěžilo od roku 1949 do roku 1961 cca 2670 tun uranu.

Smutný návrat do mládí

Ladislav Frank Nykl popisuje návrat do Sýrovic po dlouhé době: "Už jsem to těžko rozeznával, všude jen vysoká tráva a trosky, ale přesto jsem dokázal určit, kde tehdy stál zemědělský lágr s přibližně 350 vězni. Setkal jsem se tam s několika staršími usedlíky, kteří mě potvrdili, že tábor zadní stranou přiléhal k malému zámečku a na jeho místě dnes stojí panelák. Sami komunističtí mocipáni se tak styděli za to, co většině nevinných lidí i politickým vězňům prováděli, že jim nestačila likvidace tábora, ale i paneláky po jeho zplanýrování měly vše zakrýt. Z tábora je tam ještě dnes kamenná zeď u silnice a zbytky vrátnice, kde se pak v letech 1968-1969 natáčel fil Skřivánci na niti."

Připomínáme, že Ladislav Frank Nykl se v Sýrovicích ocit jako osmnáctiletý mladík na tři roky za členství v trampsko-skautské skupině Psanci.

Sýrovice u Podbořan - Oráčov

Tábor Oráčov byl určen k zemědělským pracem. Bydleli a pracovali tu političtí vězňové jako zemědělské síly při jarní řepné kampani, drátkování a zavádění chmele.

Dne 1. března 1959 byl otevřen pracovní útvar Oráčov v rámci nápravně pracovního tábora (NPT) Sýrovice

Do 1. března 1961 spadala jeho správa pod ÚT-NZ NPT/S Jáchymov (MV)

Do roku 1965 byla jeho správa ÚNZ MV Sýrovice (MV)

1965 – odvoz posledního vězně a likvidace tábora

Do 1. července 1968 sloužil tábor jako NVÚ (Nápravně Výchovný Ústav) Sýrovice, poté byl oficiálně zrušen

Ještě v letech 1968 až 1969 zde byly natočeny některé scény do filmu Skřivánci na niti. Tento film byl po premiéře odsunut do trezoru, kde zůstal celých dvacet komunistických let.

V Oráčově je dnes běžná věznice.

 
SDÍLEJ:

Diskuse

Ochrana proti spamu. Napište prosím číslo dvacet-čtyři:

  • Captcha Image

Diskuze k článku

Časy se změnily

Ahoj Franku

ačkoliv je Tvůj článek z roku 2009 přece neztratil na aktuálnosti. Tak to někdy bylo a níkdo to nemůže „zamést pod koberec“. Je jenom zarážející, že se tady diskutuje v úplně jiných „sférách“. Nikomu z diskutujících asi nejde o to  o čem píšeš v tvých řádkách – ale využívá možnosti si s někým buď vyřídit nějaký osobní účet anebo si ukojit svůj grafomanský komplex. Nikdo z těchto diskutérů se nad pojmem Sýrovice nezamysel, nikdo si neláme hlavu nad tím co se asi stalo a co asi dnes dělá Václav Laur. Kdepak je mu konec.

Ale je správné nadále vytáhnout tyhle věci na světlo boží – snad si s tím dnešní generace nějak poradí. Z francouzských Kotěhůlek tedy z daleka Tě zdravi Michael Beranek

Reaguj
co je špatně?

Milý Jamesi, zase špatně. 1) Je to mé jméno. Jednak se tak představuji a podepisuji, druhak není těžké pár kliknutími na internetu ověřit moji identitu nejen na Horydoly. 2) Žádný čtenář není pro mne ani kohokoliv z Horydoly bezvýznamný. Pro všechny pracujeme a snažíme se jim vyjít vstříc. 3) Nevím, kde jsi přišel na 99,9 % diskutérů s přezdívkou, ale zřejmě nemáše pravdu. Největší tuzemské i zahraniční zpravodajské weby už přešly na uvádění pravých jmen diskutérů a Faceboook i další podobné služby jsou na tom stejně. 4) Podud nemáš čas, nepouštěj se do diskuse. Zvláště tak obtížné téma, o kterém se zmiňuješ, zabere dost času. 

5) Pokud se chceš opravdu fundovaně vyjadřovat, měl by sis si zřejmě ujasnit některé pojmy: Napřed naznačuješ, že mám utajovat svůj podpis vojenské kontrarozvědce na vojně. S tím nelze souhlasit. Čím více transparence ve společnosti existuje, tím je větší šance, že se podobné věci nebudou opakovat. Navíc to je jediná cesta, jak ochránit ostatní lidi před mým případným škoděním - ještě za komunistů jsem to řekl svým kamarádům a příbuzným, po revoluci jsem o tom mluvil a psal veřejně. Nikdy jsem nezpochybňoval svůj záznam v databázi  ministerstva vnitra a na Horydoly si můžeš prohlédnou i kopii toho, co mě donutili napsat a podepsat.

Potom mi doporučuješ, abych nepůsobil ve veřejném sektoru. Já ale opravdu ve veřejném sektoru nepůsobím. Ačkoliv se na mě lustrační zákon zřejmě nevztahuje, neusiloval jsem od roku 1990 o žádnou funkci ve veřejné správě ani v žádném státním podniku či jiné státní organizaci. Prostě jsem to v 90. letech nepovažoval za vkusné a ani dnes to nemám v úmyslu. Vždy jsem pracoval v soukromých institucích, nebo jsem byl OSVČ, teď už pár let spoluvlastním dvě malá SRO.

Označení "estébák" bych si vyprosil. Trochu zmatečný pojem jsi použil. Člen nebo zaměstnanec StB byl placený zaměstnanec represivního aparáru rudé totality. Dobře věděl, proč to dělá a co z toho bude mít. Mě a spoustu dalších normálních občanů prostě takoví lidé přitlačili ke zdi a chtěli z nás dostat  co nejvíce informací o ostatních. Někdy se jim to podařilo více  a někdy méně. Já doufám, že jsem z toho vykličkoval se ctí. Bohužel u tajných služeb nikdy nikdo neví na 100 %, jak všechno proběhlo a k čemu to sloužilo. (Přesné popisy najdeš pomocí tlačítka Hledej na tomto webu.) Mne si zřejmě vybrali, protože jsem byl o něco chytřejší než většina mých kolegů ve zbrani, mysleli si, že jse spolehlivější, a pracoval jsem dost času na štábu své jednotky mimo běžnou službu. Dostali mě, protože podepsat mi spolupráci vojenské kontrarozvědce přikázal kapitán, čemuž nemůže vojín odporovat. Zároveň jsem si byl vědom svých nejbližších příbuzných v kapitalistické cizině, které jsem kvůli své rodině na vojně zatajil (po odhalení by to obnášelo 8 let ve vojenském vězení) a ještě k tomu jsme si nebyl jistý, co vědí o naší rodině, protože okolo našeho domu se opravdu motala StB a na vojně okolo mě podepsalo spolupráci v kontrarozvědkou jako já cca 1/3 až 1/2 vojáků.

Tvá psychologická poznámka, že mě moje minulost poznamenala, to byl jenom takový rétorický výkřik do tmy, že ano?  Samozřejmě každého poznamená jeho minulost, ať je jakákoliv. Já jsem si z komunismu odnesl nejen to, že komouši jsou totalitní zločinci, ale také osobní poznání, a to je asi podstatné, že každý kousek svobody, o kterou přijdeme, někdo konkrétní zavinil a spousta lidí mu to odsouhlasila, anebo mu v tom aspoň nezabránila. Při tom si mysleli, jak jsou slušní, neutrální a že se do ničeho nemíchají. Oni přece nic špatného neudělali. Před tím jsem to vždycky četl v knihách, potom jsem si to prožil na vlastní kůži.

Dal jsme si práci s několik předchozíme odstavci ne abych se sám obhajoval, ale jako vysvětlení doby, ve které jsme kvůli zločincům žili, a kteří to dnes zase zpochybňují, čímž si připravují půdu na ovládnutí naší země znovu.

Reaguj
co je špatně?

Pane Turku (pokud to je vaše jméno), tak naposledy, už na vás opravdu nemám čas. Nebuďte nervózní. Prostě mě neznáte, já vás také ne a rozhodně bych vás nechtěl ani poznat. Už s ohledem na vaše zdejší články a diskuze, kam přispíváte. Udělal jsem si čas a trochu si to tu pročetl.... Jsem pro vás naprosto bezvýznamný občasný čtenář HD, který sem párkrát zavítá, neboť se tu jednou za čas najde něco inspirativního. Žijete v době, kdy se 99,9% diskutérů podepisuje přezdívkou. Já také netuším, jestli se jmenujete Turek, nebo to je váš nick a je mi to srdečně jedno. Můj původní příspěvek byl o tom, že jsem si dal do souvislosti tento článek s vaší zde zveřejněnou minulostí a připadalo ( a připadá) mi to vcelku roztomilé. Nijak jsem vás neurazil, stále vám vykám, pouze jsem vyjádřil svůj postoj k bývalým členům Stb. Myslím si, že stejný názor má každý slušný člověk. Třeba jste se se svou minulostí už vypořádal, což bych vám přál, ale s ohledem na to, co jsem se tu na HD porůznu dočetl mám dojem, že vás to významně poznamenalo. Mějte se hezky a přeji vám nejen dnešní úspěšný den. Váš James, alias Lezec¨:)

Reaguj
co je špatně?

Svojí minulostí jsme se nikdy netajil. Už jenom to, že sis to mohl přečíst, snad svědčí jasně.

Těžce nesu záměnu toho, kdo komunismus způsobil a podporoval a kdo ho využíval, za toho, kdo byl jeho obětí nebo aspoň se snažil kličkovat, co to šlo. Vím, že jakmile se taková věc zamlží, vylezou rudé/černé běsy znovu.

Anonymům, kteří se navážejí do jiných osob, aniž by se představili, budu i nadále tykat, s Tvým i bez Tvého dovolení.

Jenom by mě zajímalo, kdo jsi, že se nepředstavíš, když s někým mluvíš a dokonce někoho oslovíš. Buď Tě to doma nenaučili, případně jsi obyčejný hloupý nezdvořák, nebo se něčeho bojíš. Pro ani jeden důvod ale nemůžu najít pochopení. Nepomohl bys mi, prosím?

Reaguj
co je špatně?

Tak naposledy. Mé jméno vám stejně nic neřekne. Jako mě nic neříká vaše jméno. Neznám vás a vy mě také ne. A na to, aby si někdo odplivl před bývalým estébákem jméno není třeba. Pokud bych si před nějakým odflusnul na ulici, rozhodně není běžné se před tím představovat. Vy nechápete, že podstatná osoba jste v této debatě vy? To tykání máte z dob, kdy jste byl poplatný minulému režimu? A nemusíte mít obavy. Režim jsem zažil dost dlouho, ale omlouvám se, že mě žádný estébák nezmlátil:) A také jsem nepodepsal spolupráci:) Tím bych skončil debatu s vámi. Ještě bych dodal atrochu  reagoval na váš příspěvek. Je patrné, že těžce nesete, když někdo upozorní na vaši minulost, kterou se tu ještě chvástáte. Ani se nedivím:) Normální je zalézt do díry.

  • Autor Lezec3
  • Datum a čas 21.5.2013 18:43
Reaguj
co je špatně?

Milý anonymní a nedůvěryhodný člověče, přesně tohle byly metody, kterými zabetonovali komouši hlavy mnoha lidem. 1) Omlouvat se upřímnost. 2) Nevystrkovat hlavu. 3) Zůstávat jako šedá myš v anonymitě. 4) Nikdy neprosazovat svůj názor vlastním jménem a obličejem. 5) Udávat jakoby mimochodem. 6) Maskovat to všechno bohulibým účelem. 7) atd, atd, atd

Nepoznáváš se? Přesně z takových pozic se komunisti odrazili všude na světě spolu s bratry fašisty a nacisty, bratranci maoisty a další zvěří utrženou ze řetězu 

P.S.: Až se představíš, rád si vyslechnu Tvé doporučení, co mám a nemám dělat. Doist důležité pro mě bude vědět, v této debatě, zda jsi tu dobu zažil a jak jsi s ev ní zachoval.

Reaguj
co je špatně?

He he, vy jste vtipnej, pane Lezec3. :) Takové připomínky zrovna od člověka, který se nepodepíše jménem a jeho e-mailové adresy (zatím dvě) jsou tak trochu nedůvěryhodné, jsou poněkud zábavné.

llll@lond.com

lezec333@gofle.com

Reaguj
co je špatně?

Já si osobně myslím, že lidé jako vy, kteří už jednou zásadně zklamali, by ve veřejném sektoru působit vůbec neměli. Omlouvám se za upřímnost, ale na vás bych asi neměl žaludek. Být kdysi estébák a nyní se v článcích divit co že to oni (vlastně i já) napáchali. To je dost silná káva.

  • Autor Lezec3
  • Datum a čas 21.5.2013 16:57
Reaguj
co je špatně?

...už je mi skoro o deset let více. Přesto si stále myslím, že kdo působí ve veřejném prostoru, měl by ukázat karty. Potom je jasné, z jakých pozic píše, mluví a koná. Proto když jsme zakládali Horydoly, uveřejnili jsme oba zakladatelé pro všechny čtenáře své profesní životopisy.

Této mé životní epizody se týkají podrobněji tyto dva články:

http://www.horydoly.cz/media/vaclav-sloup-je-hajzl-vzdycky-jsem-si-to-myslel-a-vzdycky-si-to-myslet-budu.html

http://www.horydoly.cz/turiste/polsky-kanal-neuspesna-cesta-za-svobodou.html

Reaguj
co je špatně?

Asi tomu životu už nerozumím. Takový článek tady a šéfredaktor Horydoly si tady klidně o sobě vystaví toto. Není někde něco špatně?

 Kuba Turek

Zakladatel a v současné době šéfredaktor serveru Horydoly.cz prožil dětství v západních Čechách, pochází z pěti dětí, je mu 38 let, je ženatý, má dvě děti a žije v Praze.

Před sametovou revolucí v roce 1989 byl zeměměřičem, na což vystudoval Střední průmyslovou školu zeměměřickou. Pracoval v Krušných a Jizerských horách, na Sokolovsku a Mostecku, v Podkrkonoší, na Královéhradecku, v Oderských vrších a v Praze.

Mezi tím strávil dva roky základní vojenské služby u Pohraniční stráže v Chebu, odkud si odnesl svůj největší životní škraloup - pod tlakem okolností podepsal spolupráci vojenské kontrarozvědce, neboli pobočce komunistické Státní bezpečnosti v ozbrojených složkách.

  • Autor Lezec3
  • Datum a čas 21.5.2013 12:50
Reaguj
Celkem 11 příspěvků v diskuzi


Hiking v Itálii: nejlepší túry, které si zamilujete

Hiking v Itálii: nejlepší túry, které si zamilujete

Itálie je úžasnou zemí! Každý si ji zamiluje pro něco jiného – gastronomie, písečné pláže, lyžování v Dolomitech nebo památky. Itálie nabízí také celou řadu turistických možností, jako je cykloturistika, pěší či vodní... celý článek

Dětská sedačka dopředu nebo dozadu?

Noční koloběžkování, zážitek nejen pro sportovní nadšence

registrovat

Hledáte ubytování v Česku nebo na Slovensku? Doporučujeme chaty a chalupy k pronájmu za nejlepší ceny.
Cestovní pojištění od Porovnej24.cz
Turistický informační portál WhereToStay.Tips kde naleznete fantastické rady kde se ubytovat, kde jíst a co vidět, v lokalitách celého světa.





Nejčtenější články

Cyklomaratony pro každé kolo 2019

Cyklomaratony pro každé kolo 2019

AKTUALIZACE S dlouhými závody na horských kolech se doslova roztrhl pytel. Bikemaratony jsou stále populárnější nejen mezi profesionálními závodníky, ale přijíždějí na ně i tisíce amatérů. Od března do října si lze
Pallavicini patří do horolezecké maturity

Pallavicini patří do horolezecké maturity

CLIMBING GUIDE Hrabě Pallavicini byl frajer! V roce 1876 se třemi společníky vystoupal největší sněhovou roklí přímo na vrchol nejvyšší rakouské hory Velkého Zvoníka. Několik desítek let nebyl schopen výkon "nejsilnějšího
Hurá na písek!

Hurá na písek!

AKTUALIZACE Skalní města jsou plná postaviček stoupajících kolmými stěnami jako mouchy na vrcholy impozantních věží. Pískovec je ovšem velmi porézní a měkká hornina. Stačí krátká dešťová přeháňka a z pevné skály se
Jižním pilířem na Východní Žeruchovku

Jižním pilířem na Východní Žeruchovku

CLIMBING GUIDE Jižní pilíř na Východní Žeruchovou věž je odpočinková túra pro zkušenější horolezce. Nováčkům otevírá dveře do vyšších obtížností ve Vysokých Tatrách. Celou dobu se leze v trojkové obtížnosti, což
Z Pradědu na Červenohorské sedlo

Z Pradědu na Červenohorské sedlo

AKTUALIZACE V neděli v sedm hodin ráno vyrážíme autem z Hlučína směr Jeseníky. V původním plánu byla některá z beskydských hřebenovek, ale se sněhem je to tam na levačku. Praděd je v této situaci jistota. Po

Kalendář akcí Zobrazit všechny akce

AKCE KDE INFO KDY ČAS
Západ USA - diashow Brno, Klub cestovatelů Přednáší Petr Kaděra 24.4. 18:30
Lampionová plavba Liberec, přehrada 24.4. 19:00
Gruzie a severní pól - přednáška Praha, Národní muzeum Přednáší Jan Homola a Richard Santus 24.4. 19:00
Srí Lanka - diashow Plzeň, Papírna Přednáší Martin Loew 25.4. 19:00
Travelfest - veletrh České Budějovice, Výstaviště 25.-28.4. 25.4.
City Nature Challenge Praha 26.-29.4. Fotografování přírody 26.4.
Na jeden den geologem Praha, Česká geologická služba 26.-27.4. 26.4. 09:00
Open Studios Brno, Tesla 26.-28.4. Dny otevřených dveří výtvarných ateliérů 26.4.
Drahokamy a minerály Tišnov 26.-28.4. Burza 26.4.
Čarobabí Vysoké Mýto, Mikádo 26.4.

Diskuse

Elektro kolo nebo elektro... Horydoly , 23.4.2019 14:49, 8 příspěvků
Elektro kolo nebo elektro... Karel, 23.4.2019 13:23, 8 příspěvků
Porod císařem Katka, 23.4.2019 13:06, 7 příspěvků
Nezapomeň na gumáky HankaR, 23.4.2019 11:02, 7 příspěvků
nabízím Josef, 21.4.2019 19:08, 11 příspěvků
Sportovní výkonnost Michalec, 21.4.2019 16:03, 3 příspěvky
Elektro kolo nebo elektro... Tomas, 21.4.2019 14:52, 8 příspěvků
Porod císařem Michala, 21.4.2019 10:38, 7 příspěvků
Sportovní výkonnost Vojtech, 19.4.2019 14:19, 3 příspěvky
Elektro kolo nebo elektro... Karel, 19.4.2019 11:26, 8 příspěvků

Fórum Zobrazit všechny příspěvky

Světové památky Horydoly , 18.4.2019 23:14
Restaurace a hospody Horydoly , 18.4.2019 23:10
Ve Špindlu startuje letní... Horydoly , 18.4.2019 21:06
Jizerské hory pro turisty Horydoly , 18.4.2019 19:45
Velká cena Kouřimi Horydoly , 15.4.2019 20:37
Cestovný ruch v Bardejove... Horydoly , 15.4.2019 10:33
Sezóna ve Špindlu ještě n... Horydoly , 4.4.2019 16:44
EXPEDÍCIE 2019 Horydoly , 1.4.2019 22:54