Kasárna Karlín i Ledárny Braník zavřel Závora

V obou případech využil úředního šimla. Historické budovy nebyly zkolaudovány na hudební produkce a také se v nich konaly kulturní akce po 22. hodině večer.

Místním lidem při tom vadil hluk z koncertního pódia, filmového plátna a hospody. Konec konců neměli rádi ani návštěvníky populárních a mírně alternativních center.

Karlínská kasárna nebo též Ferdinandova kasárna (za Rakouska) a Karlínská kasárna Jana Žižky z Trocnova (za Československa) a Hindenburgova kasárna (za německé okupace) jsou klasicistní pětipodlažní budovou. Jsou vybodována pod vrchem Vítkov vedle Negrelliho viaduktu. 

Dvorská válečná rada roku 1842 rozhodla, že budou v Praze postavena nová kasárna s kapacitou 2000 mužů. Kasárna Karlín postavil podnikatel Vojtěch Lanna starší 1848.

V 19. století zde sídlil 8. sapérský prapor (ženisté). Od 1906 c.k. pěší pluk č. 91 polního zbrojmistra rytíře Huberta von Czibulky (pěšáci), což byl mateřský útvar Josefa Švejka. Od 1920 zde byl umístěn 5. ženijní pluk a ve 30. letech také vojenská hudební škola. Za nacistické okupace obsadil kasárna Wehrmacht. Za socialismu po 1950 zde sídlila hudba, posádkové velitelství, ošetřovna, vojenská policie, dělostřelecký pluk (dělostřelci), PVOS (protivzdušná obrana), vojenští meteorologové, 17. spojovací pluk, 7. armádní spojovací dílny a vojenské hlavní středisko řízení letového provozu. Od 1993 zde sídlil 6. strážní prapor, který byl přejmenován na prapor Čestné stráže. Po zrušení základní vojenské služby zde měla sídlo Územní vojenská správa, klub důstojníků v záloze, vojenská policie a cizinecká policie.

Po zkorumpovaných pokusech o prodej budovy komerčním subjektům, získalo Karlínská kasárna Ministerstvo spravedlnosti, které by zde rádo vybudovalo justiční palác. Prozatím zde sídlí různé kulturní instituce. Roku 2024 byla kasárna převedena hlavnímu městu Praha.

INFO: Kasárna Karlín