Kde najdeme přesný čas?

Sluneční, nebo také astronomický čas platí na každém místě zeměkoule jiný. Místa se stejným časem spojují poledníky.

Česko a Slovensko se liší o půl hodiny

V Humenném na východním Slovensku vychází Slunce o 38 minut dříve než v západočeském Chebu. Přesto se v obou městech používá jeden tak zvaný pásmový čas.

V roce 1884 byla přijata na celosvětové konferenci ve Washingtonu myšlenka na sjednocení časů po celé planetě. Za základ od té doby platí nultý poledník procházející Greenwichskou hvězdárnou u Londýna. Zdejší čas je západoevropský, ale zároveň se používá jako světový.

Celý svět je od té doby rozdělený na 24 časových pásem, které tehdy kromě poledníků repektovaly také státní hranice a sféry vlivu velmocí. Každé pásmo je časově posunuté přesně o hodinu.

Praha ztratila svůj poledník

České země přijaly středoevropský čas v roce 1891. Prvního října přešli Češi z pražského poledníku na patnáctý poledník a věžní hodiny na Staroměstské radnici se posunuly o 2 minuty a 18 vteřin dopředu.

Patnáctý poledník určující středoevropský čas prochází v Česku třemi městy Jindřichův Hradec, Mnichovo Hradiště a Český Dub. Proto se v nich čtyřikrát ročně setkává astronomický čas s pásmovým. Jenže mu to dvakrát ročně překazí přechod na zimní čas.

Čtvrthodinový rozdíl

Sluneční hodiny se v Hradci, Hradišti a Dubu setkávají s náramkovými hodinkami 15. dubna, 14. června a 1. září. Setkaly by se ještě 25. prosince, ale v tu dobu jim to překazí zimní čas.

12. února se sluneční čas opozdí oproti středoevropskému času vůbec nejvíce o 14 minut a 25 vteřin. Nejvíc se předběhne 3. listopadu o 16 minut a 22 vteřin. Důvodem je, že zemská osa je nakloněná o 23 stupňů a zároveň země neobíhá okolo Slunce po kružnici, ale po elipse.