Pekelné údolí v alpském předhůří

Ďábelského údolí kousek za českými hranicemi je ferátový ráj. Nemusíte jezdit do vyhlášených Dolomit, abyste si užili téměř horolezeckých výstupů po ocelových lanech.

Vybere si každý

Stametrové skalní srázy čekají na horolezce, modrá voda říčky Schwarza (Černá) sveze vodáky a masivy Raxalp a Schneeberg (Sněhový kopec) umožňují díky lanovkám pohodlné túry s dalekými rozhledy.

Říčka Schwarza tu prořezává jedno z alpských předhoří a dělí ho na Schneeberg a Raxalpe. Obě dosahují výšek něco málo přes dva tisíce metrů a jsou tak obdobou Nízkých Tater na Slovensku. Vídeňští sportovci oběma říkají Hausberge (Domácí hory). Mají je totiž jen pár desítek kilometrů za městem.

Skály

Horolezci našli své větší či menší skalní oblasti roztroušené po celém dvacetikilometrovém údolí i v jeho bočních hřebenech a údolíčkách. Výstupy tu vedou v pevné skále, jsou výborně zajištěné novými skobami a vyberou si mezi nimi výkonnostní sportovní lezci i rekreační horolezci. Délky cest se pohybují od několika extrémních kroků do stovek metrů. Některé túry trvají celý den.

Voda

Vodáci sjíždějí Schwarzu. Je to doslova domov vídeňských vodáků. Říčka se totiž hluboko zařezává do bílých skal a tvoří klikaté koryto, jehož obtížnost se pohybuje okolo stupně WW 2 vodácké klasifikace. Znamená to, že se dá sjet na otevřené kánoi, ale zároveň je vhodná i pro kajakáře a jezdce na nafukovacích kanoích. Jediné místo na začátku údolí je těžší, ale okolo krátké soutěsky se dá loď přenést.

Silničky

Cyklisté na horských kolech se pohybují spíše v podhůří. Silničáři využívají perfektní asfalt silničky podél řeky.

Lanovky

Turisté chodí po značených i neznačených pěšinkách a vozí se třemi lanovkami. Milovníci ferát na pomezí mezi horolezectvím a turistikou mají na rozdíl od nich jediné centrum. Je jím obrovské boční údolí zvané Grosses Höllental. Pod ním stojí chata Weichtalhaus s velkým neplaceným parkovištěm a z něho vyrážejí turisté na několik zajištěných cest. Všechny se v pětistupňové škále obtížnosti pohybují mezi A a B. Jsou tedy vhodné především pro obdivovatele přírody, začátečníky a zkušené rodiče s dětmi. Žádné velké sportovní výkony na nich nikdo nepředvede. Přesto má každý výstup své kouzlo.

Feráty v Grosses Höllental

Wachthüttelkamm (Hřeben k ochranným chatám) stoupá lesem po širokém hřebeni. Do cesty se co chvíli staví zarostlé skalky, šikmé skalní prahy a podobné nepříjemnosti. Stavitelé cesty taková místa zpřístupnili žebříky a zábradlím. Kdo ještě nebyl na ferátě, může si to tady vyzkoušet. Není potřeba speciálního vybavení. Stačí pohorky a trocha pozornosti, abyste neuklouzli na vlhké skále. Zkušenější si tu mohou vychutnat zvláštnost, protože ferát v lese je v Evropě jako šafránu.

Teufelsbadstuben (Ďáblova koupel) je dlouhá vyhlídková túra, která využívá skalních teras, po kterých neúnavně traverzuje až na vrchol pětisetmetrové stěny a setkává se tam s Wachthüttelkamm. Pěšina tu a tam zajištěná ocelovým lanem poskytuje pohledy z ptačí perspektivy a umocňuje pocit z volného prostoru. Jednotlivá patra skalních lávek překonává několik kovových žebříků.

Alpenverein (pojmenovaná po Alpském spolku, který ji nechal vybudovat) začíná populárním šedesátimetrovým žebříkem, který slouží turistům ji 104 roky od doby, kdy byl výstup zpřístupněn návštěvníkům. Cesta končí u Höllentalaussicht, odkud je podle místních průvodců nejkrásnější výhled na Höllental.

Gaisloch (Gaisova rokle) je nejnáročnější ze všech ferát v oblasti. Je nejdále v údolí, časově nejnáročnější, nejtěžší a ještě je na ní často vlhká skála, protože skrze ní protéká potůček. Během túry je nutno překonat tisícimetrové převýšení, a z toho třetinu lezením po skále. ¨

Hoyosch (jméno nese po Habsburkovi Ernst-Grafovi) byla téměř zapomenuta a vypadalo to, že je odsouzená k zániku. Před pár lety však byla obnovena. Protože vede na druhé straně údolí, než všechny ostatní cesty, můžete na ní vychutnat klid, osamělost a také značně převýšení. Feráta sice sama o sobě není extrémně dlouhá, ale návrat zpět vede přes vysoké kopce, které z ní dělají fyzicky náročnou túru.

PŘÍJEZD: Nejkratší trasa s Moravy vede přes Znojmo, Hatě a St. Pölten do údolí Höllental. Nemusí se platit dálniční známka, ale jede se převážně po úzkých silničkách mezi vesnicemi. V jednom místě se dokonce využívá štěrková lesní cesta. Časově nejvýhodnější směr je z Brna do Vídně, Neustadt, Gloggnitz a Reichenau s využitím dálnice. Z Čech je možné jet po dálnici přes Linec. Z Prahy trvá cesta šest až sedm hodin, z Brna polovinu.

UBYTOVÁNÍ: V celém Höllentalu je zakázáno přespávat na parkovištích ve stanu nebo v autě. Dřívější kemp zdarma Kaiserbrunn je uzavřený. Nejlevnější přenocování poskytuje tábořiště Rax Park 'n' Camp u lanovky Raxbahn. Nejblíže k nástupu je chata Alpenvereinu Weichtalhaus

Zobrazit místo Mountains - hory na větší mapě