Přírodní vyhlídky v Jizerkách

Je ovšem otázkou, zda Škroupovu tklivou píseň vůbec znali.

Nadšenci je postavili, nadšenci je udržují

Stavební boom malých vyhlídek s velkolepými rozhledy totiž proběhl okolo roku 1900. To se v Jizerkách a jejich podhůřích mluvilo především německy.

O vyhlídky se za socialismu sporadicky starala horská služba a turistické organizace. O jejich práci nebyl ze strany vedení státu valný zájem, ale zaplať pán bůh za ně!

Na jejich práci navazují nadšenci v posledních pár letech. O vyhlídky se starají především obce a místní spolky. Obnovují i ty, na které se téměř zapomnělo.

Vyhlídka až po rozhledně

Na vyhlídky dochází teprve teď, protože v centru pozornosti byly po pádu komunismu samozřejmě nejprve rozhledny. Když jsou teď všechny víceméně opraveny a stavebně zabezpečeny, přišla řada na menší, ale o to milejší vyhlídky.

Dračí kámen (675)
Dračí vrch nad Libercem (dnes kousek od zoologické zahrady) byl považován za čarodějnické hnízdo. Před sto lety byl odlesněn a na vrcholovém skalisku upravena vyhlídka. Výhled: utěšené pohledy na Liberec, v pozadí se vypíná Ještěd a na druhé straně jsou vidět méně známé části Jizerek.

Frýdlantské cimbuří (900)
Nejvýraznější skalní útvar hřebene Poledních kamenů je dobře vidět od severu zpod Jizerek. Výhled: údolí Smědé, Hejnice a fotogenická skála Polední zub.

Jizera (1122)
Druhý nejvyšší vrchol Jizerských hor na české straně se jmenuje Jizera (první je o dva metry vyšší Smrk). Jednoduchá vyhlídka na jeho vrcholu slouží turistům v zimě i v létě. Výhled: do všech stran na vrcholové pláně Jizerek.

Juselkoppe (660)
Skalka v horní části Josefova dolu byla přejmenována na Čertův kámen, opraveno zábradlí a vyhlídková plošina. Nedaleko jsou penziony zvané V nebi a Čert. Výhled: josefodolské údolí a hráz přehrady.

Krásná Máří (900)
Okrajová skála vysoko nad údolím Štolpichu je dostupná po Jizerské magistrále. Výhled: skály ve Štolpichu, Ořešník, Frýdlantsko.

Kočičí kameny (580)
Vyhlídka nad Lázněmi Libverda je lehce dostupná po opravených schodech. Výhled: údolí Smědé, Bílý Potok a severní svahy Jizerských hor.

Muchov (787)
Od Tanvaldu přes Terezinku a Muchov se zvedá hřeben k Černé Studnici. Vyhlídka je umístěná na skále poblíž nejvyššího vrcholu Muchova. Jeho okolí je odlesněné a rozhledy jsou tedy daleké. Výhled: především údolí Kamenice. Dojem trochu kazí nová radiokomunikační věž postavená nedaleko vyhlídky.

Ořešník (800)
Skalní dominanta nad Hejnicemi je opatřena křížem, žebříkem a vyhlídkovou plošinou. Výhled: Frýdlantsko, Štolpich a Hejnice. Za zvláštní zmínku stojí nejlepší pohled na hejnický chrám.

Paličník (940)
Nejpůsobivější vyhlídka v Jizerkách! Přístup je z obce Bílý Potok. Výhled: úchvatné pohledy na Frýdlantsko a severní svahy Jizerských hor. V dálce jsou vidět Bukovec nad osadou Jizerka a za ním západní Krkonoše.

Polední kameny (1006)
Chaoticky poházené skály po plochém hřbetu vrcholí Poledními kameny. Vede k nim značená turistická cesta. Výhledy: Frýdlantsko a nejvyšší hory Jizerek.

Šulíkova skála(660)
Nad silnicí z Tanvaldu do Rejdic se na okraji lesa zvedá nenápadná skalka s jednoduchou vyhlídkou. Výhled: Tanvald, údolí Kamenice.

Terezínka (623)
Skála nad Tanvaldem je doplněná zděnou vyhlídkou. Výhled: údolí Kamenice a Tanvald

Trniště (710)
Rozhlehlé skalisko dříve zvané Dornst bylo před sto dvaceti lety upraveno jako velkolepá vyhlídka, která však během času ztratila svůj lesk. Z Vysokého hřebene nad Janovem nad Nisou bývaly daleké rozhledy na Jizerky, Ještěd a Černou studnici. Výhled: okolí skal je zarostlé, vidět je jen velmi omezeně mezi stromy.