Malá Máří, Strážce Divé Máří a Jeskynní věž v Jizerských horách

"V království temných skalních bašt, kde se sklání mohutné plotny porostlé tlustými mechovými polštáři. Z nich se vzpínají vichry ošlehané, trouchnivějící kmeny a vzácnému vetřelci zde jsou všude kladeny překážky, které musí při průchodu porosty překonávat," píše o svazích Štolpichu pod Divou Máří legendární horolezec Rudolf Kauschka v knize Wandern und Klettern roku 1924.

Nejdivočejší kout Jizerek

Nejdivočejší je dodnes skalní hřeben, který strmě spadá od turisticky dostupné vyhlídky Krásná Máří k Malé Máří, aby se zvednul na Divou Máří a pak stále klesal přes Strážce Divé Máří až k Jeskynní věži, kde končí.   

Pokud jsme zdolali normálku na Divou Máří, můžeme pokračovat v lezení. Malá Maří stojí hned vedle a odděluje ji pouze hluboký skalní komín. Ke Strážci Divé Máří sestoupíme po znatelné stezce asi sto metrů dolů. Nakonec po neznatelné pěšině sejdeme až pod Jeskynní věž, podejdeme ji a z druhé strany  na ni vystoupíme.   

Malá Máří

NORMÁLNÍ CESTA

Věž stojí jižně od Divé Maří, od které je oddělena hlubokým komínem.

Obtížnost: 3 UIAA. Vlastní jištění pomocí smyček, vklíněnců a friendů.

Prvovýstup: 5. července 1948. Emil Novák, I. Nováková.

Výstup: Širokým komínem z  náhorní strany od východu. Před jeho vyústěním doprava po liště do jihovýchodní stěny. Položeným rajbasem na vrcholové ostří.  

Sestup: Slaněním od slaňovacího kruhu jihovýchodní stěnou k nástupu. Cca 15 metrů.

Strážce Divé Máří

NORMÁLNÍ CESTA

Výrazná věž ve skalním hřebenu, kterým pokračuje Divá Máří na severozápad do údolí Štolpichu.  

Obtížnost: 3 UIAA. Vlastní jištění pomocí smyček, vklíněnců a friendů.

Prvovýstup: 22. července 1928. Adolf Watznauer, Gustav Ginzel.

Výstup: Převislým koutem od jihu z  náhorní strany.  

Sestup: Slaněním od slaňovacího kruhu podél výstupové trasy. Cca 10 metrů.  

VIDEO Normální cesta na Strážce Divé Máří

Jeskynní věž

NORMÁLNÍ CESTA

Mohutná dvouvrcholová věž ukončuje severní hřeben spadající od Divé Máří přes Strážce Divé Máři do údolí Štolpichu. Název věže je odvozen od jeskyň na jejím úpatí.

Obtížnost: 3 UIAA. Vlastní jištění pomocí smyček, vklíněnců a friendů.

Prvovýstup: 1920. Horolezci z Vratislavic.

Výstup: Samotná cesta začíná na plošině v zářezu mezi jihovýchodní stěnou jižního vrcholu a jiházápadní stěnou severního vrcholu. Sem se dostaneme pěšky komplikovaně skrz jeskyni a po travnaté skalní rampě. Kdo tuto cestu nezná, spíše využije  severní skalní stěnku vedle jižního roku severního vrcholu obtížnosti 2 UIAA.

Z plošiny lehce k jižnímu rohu Jeskynní věže, traverz doprava po úzké rampě pod spáru v jihovýchodní stěně. Zprvu mělkou spárou doleva vzhůru  na jižní vrchol ke slaňovacímu kruhu. První kroky ve spáře jsou nepříjemně nejisté. Přepadem na hlavní severní vrchol. 

Sestup: Slaněním od mohutného skalního rohu do komína mezi oběma vrcholy k nástupu. Nebo přeskokem nazpět na jižní vrchol a slaněním od slaňovacího kruhu jihovýchodní stěnou k nástupu. Cca 15 metrů. Další slanění následuje od stromu pod nástupovou stěnku. Cca 10 metrů. 

Doprava k Divé Máří

 Autem po silnici Liberec - Hejnice - Ferdinandov až na parkoviště na horním konci obce. Pěšky od rozcestníku u bývalého hostince po Štolpišské silnici k pamětní desce císařovny Alžbety. Před ní doprava strmě do svahu po špatně znatelné stezce (zašlé horolezecké značky na stromech) nejprve na jih a poté se stáčíme k západu. Podejdeme Jeskyní věž a stoupáme strmým údolíčkem okolo Strážce Divé Máří pod západní stěnu Divé Máří a okolo ní až na sedélko nad Malou Máří. Skály máme po levé ruce. Pokud se omylem ocitneme v těžko průchodném mokrém údolíčku a skály máme po pravé ruce, stoupáme až na sedélko nad Malou Máří.

Na zmíněném sedélku se ocitneme také, pokud zvolíme příjezd na kole nebo na běžkách po Oldřichovské silnici z Bedřichova, Smědavy či Oldřichova v Hájích k vyhlídce Krásná Máří, a vpravo od ní sestoupíme obtížným terénem.

Zobrazit místo Mountains - hory na větší mapě

Kde přespat?

Pozor! Jsme v národní přírodní rezervaci Jizerskohorské bučiny, a proto je zde přespávání v přírodě sice obvyklé, ale nelegální. Hotely a penziony najdete v Hejnicích. Úplně nejblíž je Chalupa pod vodopády. Naproti přes ulici funguje hospoda U Tetřeva.

Parkovat zdarma lze na parkovišti na začátku Viniční cesty v nejvyšší části Ferdinandova. 

Stáhněte knihu WANDERN und KLETTERN (PDF, 37 MB)

Stáhnětě knihu Topografie skal Jizerských hor (PDF, 22 MB)

 Horolezectví v Jizerských horách

ZVON Severní cesta 5 UIAA
PALIČNÍK Kohoutí hřeben 5 UIAA
ČERVENÉ SKÁLY Maria Theresia 5 UIAA  
UHLÍŘOVA ČAPKA Dříčský komín 4 UIAA 
KULIČKA NA TIŠINĚ Normální cesta 4 UIAA
STOJKA Východní spára 4 UIAA 
DIVÁ MÁŘI Normální cesta 3 UIAA
MALÁ MÁŘÍ, STRÁŽCE DIVÉ MÁŘÍ, JESKYNNÍ VĚŽ 3 UIAA
VĚŽ GRÁLU Normální cesta 3 UIAA
OSTRÝ ROH Frýdlantská cesta 3 UIAA
SEDLO Vnitřní komín 2 UIAA

Ledopády v Jizerských horách
Ledopády ve Štolpichu

Obtížnost, ostrá žula a náročné hledání skal

Pozor! V Jizerských horách je stále uplatňována Jizerská klasifikace, jejíž stupnice přibližně odpovídá staré uzavřené Welzenbachově stupnici. Prakticky to znamená, že nejvyšší stupeň je VIc. Při tom VI, VIa, VIb a VIc může znamenat cokoliv - od klasické šestky do devítky ve stupnici UIAA. Nezkušené mohou nejspíš překvapit stupně I, II a III, které jsou výrazně těžší než ve sportovních oblastech, neřkuli na umělých stěnách.

Stupnice sice již byla otevřena a někdy se lze tedy setkat i s moderním označováním obtížnosti podle UIAA, ale to je spíš výjimka.

Poslední tištěný horolezecký průvodce Jizerské hory vyšel v nakladatelství Savana roku 2010 a aktualizovaný dotisk 2012. Stáhněte si mapu Jizerské hory 1:25 000. Průvodce, mapy a obrazové publikace o Jizerských horách si vyberte v knihkupectví Kosmas.

Zároveň je nutno upozornit na velmi hrubou jizerskou žulu s ostrými krystaly, která "žere" oblečení a kůži na rukou i nohou, zvláště na kloubech a kotnících, ale také rychle ničí lezečky a oblečení. Často se tedy leze se spárovými rukavicemi.

Na přístup jsou potřeba dobré pevné boty, protože hledání skal se odehrává v náročném terénu mezi kameny, bažinami a padlými stromy.