Schindlerův seznam v Krakově

Švýcaři už v roce 1946/47 odblokovali asi 55 000 kont a vyplatili tenkrát 250 miliónů franků reparací. V roce 1996 došlo k tříletému zkoumání u 254 švýcarských banek a dalších 53 886 kont bylo odhaleno v celkové hodnotě 22 miliónů franků. V lednu 2005 byla zjištěna další jména majitelů podobných kont, celkem 2700 a k tomu asi 400 jmen osob které měly na podobná konta plnou moc.

Běžný Švýcar ale nemá na tyto aktivity žádný vliv. Ve Švýcarsku, stejně jako v jiných státech na světě, existují různé bankovní zákony a podle těch se takovéto věci řeší. Že švýcarské banky profitovaly je faktem, že švýcarské banky dlouho byly zticha je dalším faktem. Ovšem běžný Švýcar z toho neměl nic.

Ráda čtu o Švýcarovi, který se choval jako člověk. Jinak Švýcaři co si budeme povídat na zavražděných Židech vydělali nejvíc. A nejspíš stále vydělávají. Nebo už jsou ta konta odtajněná?

Také Švýcaři mají svého Oskara Schindlera. Byl to Paul Grüninger, který v letech 1938 a 1939 zachránil kolem 3600 nejen židovských uprchlíků před nacisty. Byl velitelem policie ve východošvýcarském městě Sankt Gallen, kde sloužil na hranici. Umožnil uprchlíkům z Rakouska, z Německa a z dalších zemí nelegální vstup do Švýcarska tím, že jim vystavoval predatovaná potvrzení, neplatné potvrzenky o vízech, dokonce falšoval úřední papíry aby jim dal možnost překročit švýcarské hranice. Bez platných dokladů!

Dnes tomu říkáme civilní kuráž, tenkrát to jeho nadřízení nazvali „Schlamperei“ – tedy šlendrián a nedbalost.

V roce 1939 ho okamžitě suspendovali ze služby a v roce 1940 byl odsouzen za oficielní pochybení k peněžité pokutě 1300 franků. Soud mu také předhodil, že má charakterní vady a určitou dobu se šeptalo, že za svojí velkorysost bral od uprchlíků peníze. Po pronesení rozsudku prohlásil: „Nestydím se, naopak jsem hrdý na to, že jsem mohl těm pronásledovaným pomoci“. Celé roky až do smrti dostával Grüninger jenom příležitostné práce, obě jeho dcery musely místo školy také vydělávat. Nařčení z toho, že bral peníze za svá gesta a velkorysost byl ale nesmysl protože zemřel jako chuďas v roce 1972 v Sankt Gallenu – svojí  pozdější  rehabilitaci bohužel už nazažil. V roce 1971 byl vepsán do listiny „Spravedlivých mezi národy“ v israelském Yad Vashem podobně jako Oskar Schindler. Švýcarská konfederace je přísná a nerada odpouští provinění proti regulím a pravidlům běžného života a proto až teprve roku 1995, 23 let po jeho smrti, soud v Sankt Gallenu zrušil rozsudek a amnestoval ho. V roce 1998 vyplatilo vedení kantonu odškodnění jeho potomkům, které bylo přetransponováno do Nadace Paula Grüningera. Tato nadace je dnes garantem svobody a ochráncem lidských práv. Podobně jako Schindlerovo jméno, je v Evropě v různých městech  ulice s Grüningerovým jménem, existuje most a divadlo nesoucí jeho jméno. Dnes žije jeho dvaadevadesátiletá dcera stále v Sankt Gallenu a pozoruje tekoucí vodu starého Rýna mezi Diepoldsau a rakouským městečkem Hohenems  kterou se před 75 lety, než v srpnu roku 1939 byly švýcarské hranice totálně uzavřeny, brodili v noci a v mlze uprchlíci s cílem Švýcary. A Paul Grüninger je vítal slovy: 

Hlavu vzhůru, teď jste ve svobodném Švýcarsku!