Sůl nad zlato v Prachaticích

Zlatá stezka dostala název v době, kdy začala ztrácet své výsadní postravení. Mluvilo se o ní tak teprve v 16. století nejspíš jako vzpomínka, jaké bohatství představoval mezinárodní obchod.  

Solná stezka byla soustava obchodních cest vedoucích z Pasova do Prachatic, neboli ze Solné komory do Prahy, neboli z Bavorska do Čech, po kterých se intenzivně přepravovalo zboží především od druhé poloviny 14. století do počátku 17. století. Prachatická větev je doložená od roku 1010, Vimperská větev byla využívána od roku 1300 a Kašperskohorská větev byla založena roku 1356. Zřejmě ovšem navazovaly již na pravěké komunikace.

Neplést ovšem s pravou Zlatou stezkou, která vedla z Prahy do Norimberka, a po níž putovalo mimo jiné zboží také zlato.

Soumaři nocovali ve Volarech a Waldkirchen

Dopravu soli i dalšího nákladu na Zlaté stezce přes Šumavu zajišťovali soumaři (Säumer) se svými koňmi. Byli to většinou zdejší sedláci, kteří transport dělali ve vlastní režii nebo ve službách obchodníků. Kvůli bezpečnosti se soumaři sdružovali do karavan a někdy používali i ozbrojený doprovod.

Karavany chodily po celý rok, ale nejvíc po žních. Bažinaté cesty v tu dobu vyschly a později i zamrzly. Navíc bylo k dostání obilí, které se převáželo z Čech do Pasova. Dennímu pochodu odpovídala vzdálenost 25 až 30 kilometrů. Na trase Pasov - Prachatice se tak stavělo ve Waldkirchen a Volarech.

První písemná zpráva o této významné obchodní komunikaci pochází z 11. století. Římský král Jindřich II. listinou ze dne 19. dubna 1010 daroval ženskému klášteru Niedernburg v Pasově poplatky z mýta na cestě do Čech. V roce 1088 přenechal český král Vratislav II. stejné poplatky na cestě z Prachatic do Pasova pražské vyšehradské kapitule. Funkci Niedernburgu již od 12. století postupně přebíralo pasovské biskupství a na české straně po husitských válkách vystřídali církevní preláty světští šlechtici Rožmberkové.

Prachaticemi tehdy procházelo 1200 soumarských koní týdně a převezly se 3 miliony litrů soli ročně.

Zlatá stezka zpustla za Třicetileté války. Poté byl provoz částečně obnoven, ale už nikdy nedosáhl objemu jako před válkou. Definitivní ránu do vazu dal Zlaté stezce přesun těžby soli ze Salcburku do Lince a logické přeložení přepravní trasy přes České Budějovice.  

Renesance pěší turistiky

Projekt Goldsteig - Zlatá stezka je mohutný. Na bavorské straně běží již 10 let. Nový zájem o pěší turistiku se tam prý probudil už od roku 2006. Česká strana ho teď dohání vedle předchozího projektu na výstavbu cyklostezek.

Hlavní trasy v Čechách tvoří propojení původní zlaté stezky Pasov – Prachatice (v České republice České Žleby – Prachatice) s Kašperskými Horami, a dále přes Hartmanice, Velhartice, Kdyni a Domažlice až do Chodové Plané a navazuje na stezku Železné opony.

K hlavním trasám jsou na nových mapách vyznačeny i přiváděcí a propojovací trasy z Českých Budějovic, Strakonic, Vimperku, Trojmezí a z Bučiny.

Nové mapy neznamenají nové stezky. Právě naopak. Projekt Zlatá stezka - Goldsteig využívá existující turistické značené cesty vedoucí místy s příběhem a chce nalákat k turistice i ty, pro koho je cesta krásnou přírodou sama o sobě nezajímavá.

Kudy kam

Na bavorské straně má Goldsteig celkem 660 značených kilometrů, na české straně se uvádí 631 kilometrů. K tomu 13 propojovacích tras přes hranice.

Na bavorské straně vede Goldsteig jedním národním parkem Bavorský les a čtyřmi přírodními parky: Steinwald, Oberpfalzerwald, Severní Hornofalcký les a Hornobavorský les. Kompletní informace včetně plánovače pro Bavorsko najdete na www.goldsteig-wandern.de

Na české straně je to především národní park Šumava.Projekt má být dokončen v červnu příštího roku. Úvodní české informace jsou na www.zlatoustezkou.cz.

Historická solná Zlatá stezka

Historická solná Zlatá stezka z Pasova přichází do Čech u obce Bischofsreuth. Hranice překračuje na Mechovém potoce / Harlandbach. Stezka pokračuje do Českých Žlebů, což bylo první místo, kde soumaři mohli napojit koně. Původně se osada jmenovala České Trouby, což se posléze obyvatelům nelíbilo, a proto byla přejmenována. Odtud se šlo přes Stožecká luka na Volary, kde se překonala přes Soumarský most Teplá Vltava, přes hrad Hus na Libínské sedlo a do Prachatic, kde byl solný sklad.

Soumaři to museli stihnout za tři dny. Jejich potomkům to v soumarských krojích s koňmi (pěšky, ne jízdou) trvá 9 dnů.

V Prachaticích tradice Solné stezky ožívá každoročně poslední červnový víkend, kdy se část místních obyvatel převlékne do historických kostýmů, dorazí partneři z Bavor v soumarském s koni naloženými bečkami a vozy s vínem a odehraje se nejen historický ceremoniál, ale i taneční, hudební a divadelní produkce. K tomu prapory, trhy, občerstvení a vše, co k takové veselici patří.

Atmosféra je jedinečná, program se koná v pátek odpoledne do noci a v sobotu od půl desáté nanovo. Letos opravdu nanovo, opakovat se bude jen kostýmovaný průvod. Mimochodem, kdo přijde v kostýmu, má vstup na oba dny zdarma. Program probíhá na Velkém náměstí, na Parkánu, ve Štěpánčině parku a pro děti v parku Hospice.

INFO: slavnosti.prachatice.eu

Zobrazit místo Turistika na větší mapě