Velké náměstí v Hradci Králové

Historii Hradce Králové od středověku do současnosti si můžeme v kostce prohlédnout na Velkém náměstí. Gotická katedrála svatého Ducha se vypíná v čele. Vedle stojí renesanční zvonice Bílá věž. Před ní renesančně-barokní stará radnice. V hlavní frontě budov dominantně vyčnívá barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie a o kousek vedle masivní rokoková biskupská rezidence. Proti nim stojí funkcionalistický Špalkův obchodní dům. Uprostřed náměstí ční barokní morový sloup.

VIDEO Hradec Králové Velké náměstí

Hadec Králové býval stotisícovým městem, ale dnes v něm žije 94 tisíc obyvatel.  

Pravěk u Labe

Krajina na soutoku Labe s Orlicí byla obydlena již od pravěku. Archeologové našli nepřetržitě osídlenou vesnici v Plotištích u brodu přes Labe. V 10. století zde vzniklo slovanské hradiště s tržištěm na obchodní stezce z Krakova přes Náchod do Prahy.

Středověk na kopci

Koncem desátého století se Hradec stal jedním z center přemyslovské hradské soustavy. Hradiště a později dřevěný hrad byly postavené na křídovém útesu na nejvyšším místě dnešního Velkého náměstí. Roku 1073 byl poprvé zaznamenán pojem Castrum Gradec, o sto let později poněmčený na Grätz a pak zase po století počeštělý na Hradec. 

Královské město bylo ve středověku obehnáno kamennými hradbami a 1307 se stalo věnným městem českých královen. V němčině se původní der Stat Khunigin Gracz nakonec zkrátilo na Königgrätz.

Z té doby pochází katedrála svatého Ducha. Zakládající listina kostela se nedochovala, takže přesně nevíme, co se dělo. Původně zde stál starší kostel. Česká královna Eliška Rejčka, manželka Václava II. a potom Rudolfa Habsburského, po jehož smrti 1307 obdržela svá věnná města včetně Hradce Králové. V letech 1308 - 1318 bylo Hradec Králové jejím sídelním městem. Předpokládá se, že už 1307 zahájila stavbu katedrály.

Vojenská pevnost a Salon republiky

V letech 1766 - 1857 sloužilo město jako rakouská vojenská pevnost. Pevnostní pravidla byla zrušena až 1884. Na začátku 20. století tedy bylo místo na moderní urbanismus a ikonické stavby Josefa Gočára a Jana Kotěry, díky nimž město získalo přízvisko Salon republiky.

Zobrazit místo Turistika na větší mapě