Zimní výlet na hradní zříceniny Žebrák a Krakovec

Zimní atmosféra středověkých hradů je úplně jiná, a proto nás lákalo ji zažít na vlastní kůži. Jelikož vzdálenost těchto hradních trosek je pro pěší turistiku  velká, rozhodli jsme se dnes využít  pro přejezd mezi hrady automobil. Jistě je zajímavostí, že hradní zřícenina Žebrák leží ve vesnici jménem Točník, nad kterou ční i stejnojmenný hrad, který je rovněž v zimním období uzavřen.

A tak již pomalu po zasněžené cestičce stoupáme od potoka k hradním ruinám. Po pravé straně vidíme tyčící se obvodovou zeď s okny, která stojí osamoceně v lese a po levé straně nad námi známá silueta hradu Žebrák. Vystoupáme tedy až přímo pod hradní věž, kde je možno v sezoně zakoupit vstupenky a procházíme se po dřívějších nádvořích.

Jelikož jsme zde sami a máme dostatek času, nalézáme po chvilce v úpatí věže zamřížovanou malou místnost. Je to zřejmě centrální vytápění hradu, jak je známo i z jiných hradů.  Pomalu po příkrém svahu již opouštíme prohlídku a dostáváme se na louku pod hradem a v tom okamžiku máme možnost vidět nalevo v mlženém oparu hrad Točník a napravo zříceninu hradu Žebrák. Na závěr chci upozornit na nutnou obezřetnost a opatrnost při prohlídce v zimním období a v případě námrazy a náledí nedoporučuji jedině s pomocí turistických holí.

Opouštíme tedy vesnici Točník se dvěma hrady a vydáváme se směrem na Rakovník k hradu Krakovec. Cesta podle mapy měla být jednoduchá a zhruba 40 km dlouhá, bohužel opak byl pravdou. V hustých křivoklátských lesích po zasněžených a neudržovaných silnicích jsme rychlostí 25 km za hodinu absolvovali přejezd k hradu Krakovec. Opravdu zde je možné zažít uprostřed středních Čech horskou atmosféru s neudržovanými silnicemi a zvěří přebíhající přes silnici. bohužel má toto romantické cestování i stinné stránky a to auto v lese , které jsme cestou potkali . naštěstí bez zranění .  

Tato hradní zřícenina již není tak známá avšak generace dětí si ji jistě vybaví ve spojitosti s filmem Ať žiji duchové. Ano zde se tento film natáčel. V zimním období je možno pouze obejít hradní zříceninu, projít se po dřevěném mostě a pohlédnout do krajiny pod hradem. Tento hrad, jelikož je utopen uprostřed lesů je méně známý, přesto můžeme doporučit návštěvu a prohlídku. Ještě jedna zajímavost se k tomuto hradu z našeho pohledu váže a to že při vystoupení na parkovišti ve stejnojmenné vesnici je v podstatě hrad poslední stavbou ve vesnické zástavbě, což je velmi zvláštní umístění hradu.

Hrad se nenachází na vyvýšenině, ale pod úrovní vesnice nad ním nad soutokem dvou potoků. Zde tedy můžeme v humorném kontextu říci, že zde není podhradí, nýbrž „nadhradí“. Zde jsme zakončili dnešní výlet a vrátili se do východiska naší cesty. K návratu jsme již nevyužili nepřívětivých silnic křivoklátských lesů, ale vraceli se přes město Rakovník vzdálené 15 km po udržované silnici.