7x selhaly úřady při ochraně řek, aneb soukromý byznys na úkor přírody

Stav v České republice vyvolává zásadní otázky o tom, v jakém právním státě žijeme a jakým způsobem jsou povolovány stavby, které drasticky poškozují životní prostředí.

Dochází k povolování staveb, které zásadním způsobem mohou poškozovat životní prostředí. Sice platí legislativa na omezení negativních dopadů výroby elektrické energie z vody na říční ekosystémy, ale v praxi jsou předpisy správními orgány záměrně obcházeny, ignorovány nebo svévolně ohýbány v neprospěch veřejného zájmu.

Přehled nejzásadnějších kauz roku 2026:

1. Líšný na Jizeře: 20 let nečinnosti

Na páteřním migračním a vodácky exponovaném úseku Jizery pod Železným Brodem jsou dva kilometry koryta téměř bez vody pod jezem Líšný. Voda je zde odváděna z koryta toku na vzdálenou malou vodní elektrárnu. Městský úřad Železný Brod, tedy příslušný vodoprávní úřad, na dotazy Asociace vodní turistiky a sportu ohledně podmínek provozu dlouhodobě nekomunikoval. Teprve po podání žaloby úřad přiznal, že jez nemá platné povolení ke vzdouvání vody, není stanoven minimální zůstatkový průtok a chybí manipulační řád.

Veškerá voda je nezákonně odebírána pro malou vodní elektrárnu, správně by jez neměl vodu vůbec vzdouvat. I přes vyjádření úřadu k dodatečnému požádání o povolení do 1. července provozovatel nereagoval a úřad opět přestal komunikovat. Byl proto znovu vyzván k odpovědi, jak zajistil legalizaci vzdouvání, ale bez reakce a vše musí opět řešit nadřízený orgán. Ze součinnosti s Českým rybářským svazem vyplynulo, že úřad stejným způsobem ignoruje podněty rybářů již 20 let, ačkoliv inspekce v místě potvrdila úhyny zvláště chráněných živočichů.

Absence  minimálního zůstatkového průtoku (předpokládaného na cca 3 m³/s) přináší majiteli malé vodní elektrárny neoprávněný zisk odhadem do 1 mililonu korun ročně na úkor kolabujícího říčního ekosystému. Místo, aby úřad zakázal vzdouvání vody, když majitel jezu nemá dlouhodobě platné povolení (má pouze povolení k energetickému využití vody, což nestačí), tak mu naopak pomáhá získávat výrazný dlouhodobý finanční prospěch.

Voda pro elektrárnu Líšný na Jizeře se bere nelegálně, úřadům to nevadí

2. Bakov nad Jizerou: absurdní povolení pro vodu do turbíny

V rámci řízení o změně manipulačního řádu jezu Bakov nad Jizerou požadovala Asociace vodní turistiky a sportu měření stanoveného minimálního zůstatkového průtoku (4,72 m³/s) pomocí vodočetné latě na pilíři jezu pro zajištění kyslíkového režimu v řece. Vodoprávní úřad požadavek zamítl s odůvodněním, že minimální zůstatkový průtok je povoleno převádět přes elektrárnu. Jde o flagrantní rozpor s podstatou minimálního zůstatkového průtoku, kterým má být voda ponechaná v původním korytě řeky pro zachování života. Nelze mít jednu vodu jak pro energetické využití, tak i pro ekologickou funkci řeky. Na dolní Jizeře, kde nejsou téměř žádná proudná místa, je okysličování toku přepadem přes jez velmi důležité.

Nebezpečný jez v Bakově nad Jizerou

3. Čermná nad Orlicí: 300 metrů suchého koryta

Obdobný nezákonný stav existuje na jezu v Čermné nad Orlicí, kde je voda z Orlice vedena přes turbínu a pod jezem zůstává 300 metrů zcela suchého koryta. Vydaná povolení jsou v praxi nevypověditelná a neměnná i při zjevném rozporu se zákonem.

4. Dubina na Ohři: devastace koryta a obcházení stavebního zákona

Magistrát Karlovy Vary již potřetí povolil stavbu malé vodní elektrárny Dubina na střední Ohři. Projekt počítá s bagrováním říčního koryta do hloubky 1,7 metru, odvozem 26 000 m³ sedimentů a výstavbou 4 metry vysokého jezu. Plánuje se bezprecedentní zničení řeky v délce přes 300 m, což připomíná návrat k socialistickému drancování přírody. Přesto se vydávají souhlasná stanoviska a rozhodnutí, jakoby záměr neměl žádný devastační dopad na přírodu, i když v místě žije množství chráněných živočichů.

Úřad také ignoroval námitky Asociace vodní turistiky a sportu ohledně nebezpečné a nepoužitelné vodácké propusti, která bude v celé délce oplocena, aby lidé nespadli ze 4 m vysoké rampy. Veškeré námitky úřad odmítl s tím, že podklady nejsou znaleckými posudky a že stavitel dostatečně dobře naše námitky zdůvodnil.

Stavitel si tak napsal své vlastní odůvodnění stavby. Krajský úřad Karlovarského kraje zároveň odmítá zařadit záměr do procesu EIA, přestože se nachází v Evropsky významné lokalitě a vyjádření Agentury ochrany přírody a krajiny i autorizovaných osob potvrzují zásadní narušení předmětu ochrany. Předmětem ochrany v dané lokalitě jsou mimo jiné rostlinná společenstva svazku Ranunculion fluitantis, tedy vzácné tekoucí vody s vegetací vodních řas na dně toku, které budou plánovaným bagrováním zničeny. Úřad však tuto skutečnost zcela ignoruje a tváří se, že se nic nestane. Pokáceno má být 80 stromů, přestože úřad tuto skutečnost tají a nikde neuvádí. Tím se i přes opakované naše upozorňování snaží ochránit stavitele před projednáním stavby ve veřejném řízení EIA. Řízení navíc vedl po dobu dvou let místně nepříslušný stavební úřad. Též čekáme již dva a půl roku na rozhodnutí soudu ohledně udělené výjimky pro cca 10 druhů zvláště chráněných živočichů, kteří bargováním skončí na skládce.

5. Samopše na Sázavě: nezákonné stavební práce v toku

Po svévolném zahrazení původní vorové propusti na Sázavě traverzou začal majitel jezu Mazourov bez povolení zatloukat štětovnice do koruny jezu a bagrem nahrnovat sedimenty z podjezí. Městský úřad Benešov vydal předběžné opatření k zastavení prací až po opakovaných upozorněních na ohrožení bezpečnosti vodáků a přírody. Městský úřad Kutná Hora na podněty k odstranění nezákonné zábrany v propusti neodpovídá. Náprava bude asi složitá, pokud vůbec nějaká nastane. Majitel jezu tvrdí, že pokud odstraní nezákonně zatlučené štětovnice, jez se mu prý rozpadne.

6. Benátky nad Jizerou: manipulace s vodou a poškození majetku

Během oficiálních vodáckých slalomových závodů v Benátkách nad Jizerou došlo k náhlému výkyvu hladiny. Průtok ze 4 m³/s nejprve stoupl na 14 m³/s a vzápětí klesl na pouhý 1 m³/s. Toto skokové odvodnění koryta způsobilo proražení a zničení minimálně 20 závodních kompozitních lodí se škodou cca 60 000 Kč. Událost ukazuje na nedovolenou manipulaci (tak zvané špičkování) na některé z výše položených malých vodních elektráren, což má také devastující následky pro vodní organismy. Z řeky se stal najednou úzký potok s prázdným korytem, protože někdo potřeboval "ekologicky vyrábět zelenou energii".

7. Kamenný Přívoz a Lesní jez: černé stavby na Sázavě

Prověrka Asociace vodní turistiky a sportu a Městského úřadu Černošice odhalila, že jez Kamenný Přívoz je stavbou bez doloženého vlastníka a tudíž bez platných povolení, a Lesní jez není od roku 2019 zkolaudován. V obou případech docházelo k jalovému přepadu vody v dlouhých náhonech těsně před malými vodními elektrárnami, která pak chyběla v hlavním korytu. Úsek je přitom chráněn jako Evropsky významná lokalita Dolní Sázava. Na základě podnětu Asociace vodní turistiky a sportu začal úřad konat a prozatím zamezil neoprávněnému přepadu pod Lesním jezem. Budou následovat další místní šetření.

Systémové selhání při vydávání výjimek pro chráněné živočichy

Při posuzování vlivů malých vodních elektráren na životní prostředí dochází k vydávání výjimek pro zásah do stanovišť zvláště chráněných živočichů (např. vranka obecná, mihule potoční). Některé krajské úřady schvalují posudky autorizovaných osob, které obsahují formální i věcné chyby (např. chybné názvy toků a záměny lokalit průzkumu) a i přes výčet devastačních dopadů razítkují projekty jako akceptovatelné.

Asociace vodní turistiky a sportu z tohoto důvodu nahlásila Ministerstvu životního prostředí 5 autorizovaných osob pro ztrátu důvěryhodnosti jejich posudků.

Stavby malých vodních elektráren velmi negativně dopadají hlavně na reofilní chráněné živočichy. Ničí jim životní prostor, nesnáší vzduté úseky a rybí přechody jsou pro ně použitelné jen omezeně. Každá ryba potřebuje jiné podmínky pro migraci. Navíc vzniká nová a zásadní mortalita těchto chráněných živočichů v soustrojí turbín, elektronické zábrany nedokáží spolehlivě některé živočichy odradit a jsou proudem vtlačovány mezi česle.

Jeden by si řekl, že výjimka, už z podstaty slova, nemůže být udělena jen tak někomu. Opak je pravdou. Královéhradecký kraj schválí vše.

Jezy jsou také výrazným zdrojem skleníkových plynů, obzvláště extrémně nebezpečného metanu, který vzniká ve zdržích, a místo veřejné podpory by měly být zařazeny do systému povolenek ETS 2. Na toto skutečnost jsme upozorňovali Ministerstvo průmyslu a obchodu. To však  produkci skleníkových plynů z jezových zdrží zcela ignoruje. V odpovědi sice zdůraznilo, že dotační projekty přísně sledují úspory emisí CO₂, avšak paradox, že v hnijících nánosech vzniká vysoce nebezpečný metan, přešlo mlčením.

"Případy, které jsme za poslední půlrok zdokumentovali, ukazují na systémové selhání státní správy. Úřady často vystupují spíše jako ochránci investičních záměrů soukromých subjektů než jako strážci zákona a přírody. Pokud nepomáhají opravné prostředky ani podněty nadřízeným orgánům, nezbývá než se obrátit na orgány činné v trestním řízení a soudy," uvádí Asociace vodní turistiky a sportu.