Labské Hrčáky u Přelouče na kajaku

Dva a půl kilometru vln, rychlého proudu a několika zatáček začíná hned pod jezem v Přelouči a končí pod Slavíkovými ostrovy.

Když Labem teče dost vody po deštích nebo tání sněhu v Krkonoších, dosahuje vodácká obtížnost stupně až WW 2. Otevřené kanoe tady potřebují zkušeného kormidelníka, aby je voda nezalila.

Vodácký průvodce a kilometráž LABE

Při plavbě na kajaku jsme pluli rychlostí až 16 km/h. Moc jsme se nenamáhali, a proto rychlost proudu odhadujeme na 12-13 km/h. To je na velkou řeku pěkný kalup!  

Podívejte se na záznam plavby Strava.com. V ten okamžik protékalo Labem u Přelouče 65 kubických metrů vody za vteřinu a výška hladiny byla 110 centimetrů. Podívejte se na limnigraf Přelouč v Povodí Labe.  

Ačkoliv vlny a skalní prahy si obvykle spojujeme s prací přírody, na Labských Hrčácích je všechno jinak. Spád osm a půl metru, což je rozdíl hladin mezi jezy v Přelouči a Týnci nad Labem, zařídil člověk. Přesněji řečeno bagry a lopaty dělníků za 1. republiky Československé.

VIDEO Labské Hrčáky u Přelouče

V letech 1907 až 1911, poté během 1. světové války a nakonec ve 30. letech 20. století se regulovalo (tehdy se říkalo "kanalizovalo") Labe mezi Kolínem a Pardubicemi. Původní neregulované Labe meandrovalo obrovskými oblouky Polabím a inženýři ho napřímili v lichoběžníkovém korytu do dnešní podoby. Důvodem byl rozkvět paroplavby a převážení velkého objemu sypkých i pevných stavebních hmot. Vedlejším efektem kanalizace Labe bylo zmenšení škod, které páchaly velké povodně.

Jez seshora a těžba zespodu

Labské Hrčáky vznikly tak, že v roce 1927 byly postaven jez v Přelouči, na levém břehu byla spuštěna vodní elektrárna a u pravého břehu postavena plavební komora. Ta má světové prvenství v tom, že je sice od začátku provozuschopná, ale nikdy skrze ní žádná loď neproplula.

Zároveň odspodu proti proudu Labe pokračovalo prohlubování koryta a také těžba štěrkopísků z řeky. Bagry pracovaly až do roku 1936. Jenže pak se staly dvě věci - dělníci narazili na skalní podloží, které nebyli schopni zdolat, a vlastně jen prohrábli hlínu nad rostlou skálou. Vyrobili tak dlouhý skalní stupeň, na kterém se tvoří vlny.

A do toho zasáhla drsná politická situace v Evropě, kdy se stávala nad slunce jasné, že Německo chystá válku. Československo proto přesměrovalo velké peníze z kanalizace velkých řek na stavbu opevnění proti Hitlerovi.

Labská vodní cesta

Práce po celé délce Labe probíhaly s mnoha přestávkami až do 70. let 20. století. Byla vybudována souvislá vodní cesta z Mělníka do Chvaletic (zde je nejhořejší přístav kvůli dřívější dopravě uhlí do elektrárny) a plout se dá až pod Hrčáky. Izolovaný splavný úsek je od Přelouče do Pardubic.

Slavíkovy ostrovy jako rekreační zóna

V Přelouči to mělo za následek, že mnoho zemědělských pozemků se ocitlo na druhém břehu Labe. Roku 1923 je tedy vykoupilo město od Josefa Slavíka a několika dalších občanů. V průběhu let zde bylo zřízeno ragbyové hřiště pro armádní klub, fotbalové hřiště pro žákovské zápasy, veřejné koupaliště, chodilo se sem na procházky a  závodilo v motokrosu. Ve starém meandru Labe okolo Slavíkových ostrovů, částečně zazemněném, se rybaří. Po 2. světové válce byla postavena dřevěná lávka pro pěší v rámci cvičení ženijního vojska. Tu koncem 50. let zničil ledochod: Dnes je zde pevná kovová lávka.

Příroda si vzala hřiště i koupaliště nazpátek a ze Slavíkových ostrovů, které vlastně nejsou ostrovy, se stal klidná rekreační zóna a kus přírodě blízké krajiny v zemědělsko-průmyslovém Polabí.

Vnitřní prostor ostrovů vyplňují louky, nevelká pole a izolované lesíky. Souvislý pás stromových porostů lemuje slepé rameno a břeh Labe. Cesta skrze ostrovy ze severu na jih je lemována chráněnou lipovou alejí a na ostrově rostou dva chráněné duby.

Zobrazit místo World of rivers. Světové, české a slovenské řeky. na větší mapě

Doporučené vybavení

Nafukovací kanoe, krytá kanoe, kajak nebo mořský kajak, pádlo, plovací vesta, házečka, boty do vody, funkční prádlo, vodácká bunda, malý lodní pytel, vodovzdorné hodinky, mapa nebo GPS, lékárnička, mobil, peníze na cestu vlakem zpět, suché oblečení a pojištění.