Poslední a zároveň první přehrada Vrané

Vzdouvací zařízení vodní nádrže Vraný tvoří vysoký jez. Má čtyři přelivy o šířce 20 m, hrazenými na výšku 9,4  m ocelovými hradidly.

Pro zajištění plavby na tomto úseku Vltavy je vodní dílo Vrané vybaveno dvěma plavebními komorami pro velké lodě.

Na přehradě nikdo není

Budova vodní elektrárny je umístěna na pravém břehu a má klasické vybavení průtočné elektrárny. V letech 1978–1980 byla provedena modernizace soustrojí (výměna oběžných kol turbín), která zvýšila účinnost a hltnost turbín, jejichž výkon je nyní 2 × 6,94  MW.

V roce 1994 byla ukončena další modernizace spočívající ve vybudování řídícího systému, zapouzdřené rozvodny 110 kV a vnitřní rozvodny 22 kV. Tím bylo umožněno zahájit bezobslužný provoz elektrárny. Provoz je nyní dálkově řízen z centrálního dispečinku vltavské kaskády ve Štěchovicích tak, aby zabezpečoval dlouhodobý vyrovnaný odtok z celé kaskády.

Vodní elektrárna Vrané slouží současně jako spodní nádrž pro přečerpávací vodní elektrárnu Štěchovice II. Patří elektrárenské společnosti ČEZ.

Doprava

K poslednímu stupni Vltavské kaskády se z Prahy dostanete rychle a jednoduše po výpadovce podél levého břehu Vltavy pod Barrandovským mostem, skrz obrovskou křižovatku pražského dálničního okruhu a přes Zbraslav. Silnice dál pokračuje na Davli, Štěchovice a Slapy. Po pravém břehu Vltavy jedeme přes Braník a Modřany až do Vraného.

Autobus pražské městské hromadné dopravy jede do Vraného. Vlakem podél přehrady můžeme jet romantickou lokálkou z Prahy na Dobříš nebo Posázavským pacifikem směrem na Poříčí.

V létě pluje přes přehradu Vrané výletní parník na trase Praha - Slapy a zpět.

Co je zajímavého v okolí přehrady?

Cisterciácký klášter Zbraslav založený Václavem II. roku 1292 jako Aula Regia měl zprvu sloužit jako nekropole českých králů. Měl však později pohnutý osud. Monumentální gotický chrám i s opatstvím padl za oběť husitskému běsnění. Dnešní podoba kláštera vznikala postupnými úpravami a přístavbami péčí předních barokních architektů, mimo jiné m J. B. Santiniho a M. Kaňky.

Keltské opidum Závist nad hluboce zařezaným ústím Břežanského potoka bylo na českém území nejrozsáhlejší sídlem tehdejší doby, o kterém víme. Devět kilometrů dlouhé valy a celková rozloha 170 hektarů dodnes působí mohutným dojmem. Důkladné archeologické vykopávky byly zasypány, a tak kamenné základy staveb můžeme obdivovat jen na fotografiích v informačním altánu.

Ostrov svatého Kiliána na soutoku Vltavy a Sázavy byl částečně zatopený vzdutím přehrady. Stával na něm jeden z nejstarších českých klášterů zasvěcený Janu Křtitelovi. Mnohokrát byl vyrabovaný a vypálený. Dnes jsou z něho vidět aspoň zakonzervované vykopávky. Dostaneme se na něj ovšem pouze vlastní loďkou, nebo přeplaveme Vltavu, případně využijeme některou z historických exkurzí, které se párkrát do roka na ostrov konají.

Televizní vysílač Cukrák se tyčí nad Vraným jako složitě svařovaná červenobílá konstrukce. Vystavěn byl roku 1961 a o čtrnáct let později zvýšen na dnešních impozantních 193  metrů.

Zámek Mníšek pod Brdy zaujmečtyřmi křídly se třemi věžemi v rozích. Původní tvrz barokně přestavěl pražský stavitel M. Reiner v letech 1656–76. Do zámku byla přenesena olejomalba na štukovém podkladu s obrazem svaté Máří Magdaleny od Petra Brandla. Pocházela z malého oválného poutního kostelíka, který nad městem vystavěl Kilián Dienzenhofer. Od kostelíka se můžeme potěšit vyhlídkou do kraje a projít křížovou cestu.

Zvolská Homole kousek nad Vraným poskytuje překrásnou vyhlídku do údolí Vltavy. Vystoupáme na ni po červené turistické značce a naučné stezce. Původní listnatý les se střídá se skalní stepí s vzácným rostlinstvem.

HORYDOLY na přehradě Vrané

Zamrzlý Bojovský potok (pěšky)

Podél říčky Kocáby (na kole)

Bikeři na Závisti (na kole)

Guma, kůže, perverze (na kajaku)

Štěchovické ledopády (s lanem)

Parníkem z Prahy na Slapy (na lodi)

Zobrazit místo World of rivers. Světové řeky. na větší mapě