Příjemná Otava z Rejštejna

V kempu Nové Městečko se paní v recepci diví: "Já myslela, že tu bude jenom pár vodáků, a přijelo tolik lidí!"

Kdo by to byl řekl, když je teplo, svítí slunce a Otava má ideální vodu... Nestačila otevřít ani všechny záchody a sprchy.

Ráno na vodu nespěcháme

Nevadí. Stejně se asi budeme zítra koupat. Dvojkové peřeje budou pro začátečníky na kajacích tak akorát.

Vstáváme jako správní vodáci. V devět se první z nás probírají ve spacích pytlích. V deset snídáme a před polednem opouští naše auta kemp. Mimochodem: Můžeme doporučit toto tábořiště v Novém Městečku i protější Annín trochu výše na druhém břehu Otavy. Jsou levné, příjemné a rozlehlé. V obou fungují jednoduché vodácké hospody, sprchy a záchody.

VIDEO
Stáhněte OTAVA, REJŠTEJN, CÍL SJEZDU 2009 (14 MB, MPG, 0:44 min)
Podívejte na YouTube (horší kvalita):

Parkujeme na návsi v Rejštejně u Losenice, pravobřežního přítoku Otavy. Přímo u mostu přes řeku je vyhrazené místo pro sjezdařské závody. Tady totiž končí klasická trať z Čeňkovy pily.

Sype to pěkně z kopce

Naše malá flotila startuje z Rejštejna. Jednak se nechceme plést sjezdařům na divoké vodě do závodů a druhak je pro nás úsek z Čeňkovy pily příliš těžký a nebezpečný. Třetí den na kajaku a jet Otavu z Rejštejna bude až až.

Řadíme se do kajakářského vláčku. Ještě varuji před záludným válcem u skály hned za Rajštejnem a vyplouváme. Velká řeka bere našim začátečníkům dech. Vlny jsou velké, proud silný a řeka to sype pěkně z kopce.

Otava je z Rejštejna krásně přehledná. Stačí sledovat prvního kajakáře, aby se nováčci nemuseli bát, a jistit zezadu někým trochu zkušeným.

První jez v Radešově splouváme

Přírodných peřejí se být nemusíme, ale je nutné dávat pozor na výtvory člověka. Hned první jez v Radešově pečlivě prohlížíme. Nakonec se rozhodujeme ke splutí jenom dva.

"Báro, jeď hned za mnou přesnou stopu," vydávám jednoduchý pokyn odvážné slečně. Dospělí raději přetahují lodě po pravém břehu.

Vjedeme do levé části jezu, uděláme esíčko okolo hromady kamení a jsme z toho venku. Euforie naběhne hodně rychle.

VIDEO
Stáhněte: VLTAVA, REGEN, OTAVA (122 MB, MPG, 6:23 min)
Podívejte na YouTube (horší kvalita):

V Radešově se na jarní vodu odvážně pouštějí nafukovací kanoe i turistické otevřenky. Mnohým posádkám chybí vesty, přilby i odpovídající oblečení. Několik jich potkáme, jak plavou v peřejích, nebo pod nimi vylévají vodu z lodí. Bavlněné triko a kraťasy jim na nedobrovolném pobytu v rychlém proudu asi nepřidávají.

Jez v Dlouhé Vsi se změnil

Následuje několik příjemných stupňů a dlouhých peřejí. Míjíme kempy v Anníně a Novém Městečku. Přijíždíme ke kamennému mostu. Proplouváme pod prostředním obloukem, svezou nás další rychlé peřeje úzkým korytem a potrápí protiproudy v místě, kde vrací náhon zprava vodu do řečiště.

Kdybychom zaplavali, pochytáme vybavení o kousek dál na vzdutí jezu Dlouhá Ves. Poznáme ho podle chaloupky na kuří nožce na levém břehu (doslova!) .

Jez známe. Stejně si ho ale jdeme prohlédnout. A ejhle! Vpravo, kde se vždycky skákal, se vytvořil mohutný válec. Vlevo to nejde. Uprostřed je vidět sjízdný stupeň. Není ale z hladiny přesně jasné, kudy se do něj strefit.

Zapichuju se do historického hřebu

Stavíme tedy záchranu s házečkou a navigátorku v jedné osobě na břeh. Pro splutí se zase rozhodujeme jenom já a Bára. "Jeď přesně za mnou. Hanka nám ze břehu ukáže směr. Skok je sice kolmý a vysoký, ale v pohodě dopadneš na šikmou desku a po ní se svezeš do hluboké vody pod jezem," žoviálně popisuji, co bude následovat. "Jenom se pořádně rozjeď a skoč co nejdál."

Takže se pořádně rozjedu, skočím ...a zapichuju se do šikmé desky! Chvilku mudruji, co se stalo. Voda mě tlačí do zad. Pak vidím, že jsem špičkou nabral velký historický hřebík v dřevěné desce pod jezem.

Dá to sice práci, ale kajak rozhýbu a bokem odplouvám do vln pod jezem. Chvilkové zaváhání mě stojí krysu. O eskymácký obrat se ani nepokusím, stejně ho neumím. Rodiče odvolávají Báru z řeky a musí s nimi potupně loď přenést po levém břehu. (Příhoda pod jezem je dobře vidět na zdejším videu.)

Poslední jez Páteček se opravuje

V klídku pádlujeme k poslednímu jezu Páteček. Slibuji, že ho prohlédneme a sjedeme při levém břehu. Živě popisuji, co se stane, když netrefíme přesný nájezd do úzkého jazyka a spadneme do dlouhého nebezpečného válce.

Jenže vodák míní a stavbaři mění. Opravují lávku těsně pod jezem a nechávají v korytě stát lešení. Jez tedy obnášíme po vysoké kamenné navigace na pravém břehu. "Tohle nejedeme," odmítá naše malá výprava sklouznutí po kamenné zdi do řeky. Nedbají varování, že dál to bude horší.

Táhnou lodě po břehu dál. Nakonec je z toho sklouznutí ze tří metrů a poslední cvaknutí. Beránek se koupe. Kilometr před cílovou Sušicí je to tedy výkon! Po třech dnech na vodě suchý nedojede. Aspoň si vyzkoušel, jak rychle se kajakář zvrhne a jak vystoupí z kajaku hlavou dolů do řeky.

Hanka se sice za celý víkend jarních šumavských řek nekoupala ani jednou. Za to si natrhla zadek. Při lovení Beránka vyskočila z kajaku a zprudka dosedla na zásyp břehu z lomového kamene. Protrhla si nejen neoprenový oblek, ale také spodní kalhotky a také pozadí. Ještě po týdnu má jizvu a modřinu přes půl zadku.

Zobrazit místo Otava na větší mapě