Sedm vodáckých omylů na Sázavě

Během uplynulého víkendu jedeme dolní Sázavu na kajacích. Startujeme v Týnci a po půl dni pádlování skončíme v Pikovicích.

Jen pro zkušené

Klasická trasa je vylepšená vysokým vodním stavem.

Vody teče hodně. Vodočet v Nespekách ukazuje 200 cm. Obtížnost je tedy okolo WW2. Pádlování a orientaci ztěžuje kalná a velmi studená voda, která teče z Vysočiny, kde právě taje sníh.

Jedeme ve třech. Máme s sebou jednoho nováčka. Domlouváme se na taktice, že pojedu první, Hanka bude jistit zezadu a Jeníka bereme mezi sebe. Co se může stát? Tenhle úsek řeky jedeme už po několikáté, známe to tu jako své boty...!

Všechno špatně!

Vše jde jako po drátkách. Každý jez prohlédneme z lodi, určím trasu a jedeme. Kaňov přenášíme. Jenže pak udělám jednu ze základních chyb.

Na Pěnkavě je silný proud a jez si tedy nemůžu prohlédnout. "Hele, je to jasný. Šlajsna jde zprava doleva, pod ní je vlna, která ti nafackuje a v ní musíš uhnout doprava," udílím pokyny, aniž bych se do jezu podíval. "Kdybys plaval, tak vpravo dole je laguna, kde se dá všechno pochytat."

Přijíždím k jezu. Ještě před korunou vidím, že jsem všechno udělal špatně. Jsem moc vpravo, pode mnou se objevil silný válec a daleko za ním teprve šikmá vlna, která by mě vyvezla do klidnější vody.

Klidná laguna zmizela

Zkusím pořádně zabrat, abych válec prostřelil, ale je mi to málo platné. Chvilku rotuji pod jezem a pak zbaběle opouštím loď. Plavu ke spásné laguně, že tam zachytím sebe, kajak i pádlo. Jenže laguna nikde, voda rychle teče, a tak mám sám co dělat, abych se vyškrábal na břeh. Kajak mezitím odplouvá v dál.

Následuje sprint po kamenitém břehu, který se po chvíli mění na úsporný indiánský běh a nakonec na chůzi. Až za půl kilometru se na mě šklebí dva závodníci - kanoisté sjezdaři, kteří můj kajak dotlačili ke břehu. "To bude drahý, to bude hodně piv." Další sjezdař dostihne pádlo a hází ho na břeh. Díky, kluci! Mohl jsem taky stíhat svoji loď třeba pět kilometrů.

"Proč jste nejeli za mnou a nechytili mi kajak?" Zlobím se na Hanku a Jeníka, když mne dojíždějí. "Oba jsme zaplavali," zní lakonická odpověď. Oba sice jez po mém karambolu prohlédli a jeli jinudy, ale přesto se zvrhli. Na rozdíl ode mne ovšem mohli chytit své kajaky dříve a bez problémů.

SEDM CHYB NA SÁZAVĚ

1. Až pojedu, tak se uvidí!

K základním povinnostem vodáka patří, aby předem prostudoval kilometráž a vodočet. Měl by vědět, kde jsou peřeje a jezy, kudy a za jakého vodního stavu se přenášejí. Poslední kilometráž českých řek vydalo nakladatelství Shocart. Stejný nakladatel vydal také samostatný sešit jen pro Sázavu. Nejlepší údaje o Sázavě na internetu a také sjízdnost a aktuální výšku hladiny najdete na Raft.cz.

2. Borci skáčí Kaňov!

Ne, ne, ne! Jez Kaňov si už vybral mnoho obětí mezi vodáky, plavci a dokonci i turisty. Tento jez se zásadně nejezdí. Je to zabiják! Vodní válec pod jezem za střední a malé vody vypadá krotce, ale je to krutý omyl. Vlny v něm vůbec nejsou vidět, ale kdo se zvrhne, ten se sám z dlouhého vratného proudu nedostane. Jediná možná záchrana je pomocí házečky od lidí na břehu.

Na Kaňově občas trénují za hodně malé vody kajakáři, ale s plnou záchranou a pod dohledem zkušených instruktorů. Za střední vody lze někdy skočit na plastové lodi šlajsnu uprostřed jezu. Běda, pokud se do ní nestrefíte - nikdo vás z poloviny řeky nedostane ven.

3. Neprohlížíme, jedeme!

Každý jez si zaslouží prohlídku, i když ho znáte. Vždy v něm může být nastražený nový kmen či kámen. Může pod ním plavat převrhnutá loď, vodák nebo v létě třeba rekreant. Někdy ho velká voda protrhne. Za velké vody se vytvoří válec či nesjízdná vlna. Na mělčině roste křoví.

Jezy na Sázavě se zásadně sjíždějí šlajsnami. Ačkoliv se pod nimi tvoří zdánlivě nepříjemné vlny, sešoupávání po kamení vedle propustí je horší, nebezpečnější a ještě si při tom poničíte loď.

VIDEO Dolní Sázava za stavu 113 cm

4. K čemu plovací vestu?

Neobléknout si plovací cestu na prudké řece jako Sázava, je neodpustitelná hloupost. Do nebe volající pitomost je, když vodáci v půjčově vestu vyfasují, ale pak si ji položí do lodě a sednou si na ni.

Kombinace rychlého proudu, studené vody a leknutí po převržení udělají své. Dlouhé plavání potom není nic příjemného a bez vesty je to vysilující záležitost.

5. Plavky stačí na léto, na jaře natáhnu kulicha!

Dobré oblečení na vodu je základem příjemné a bezpečné plavby. Letní Sázavu splouvají zkušení vodáci v triku (nejlépe tzv. funkčním), krátkých kalhotech a vestě. V lodi mají s sebou ještě bundu s kapucou, kdyby se ochladilo nebo zapršelo. Tepelný komfort jim pomáhá udržet nasazená plovací vesta. Samotné plavky rozhodně nestačí. Budete se v nich třást jako ratlíci.

Od podzimu do jara se obléká dlouhý neopren, to je od kotníků po ramena a bez rukávů. Přes něj nepromokavá bunda a pod něj funkční prádlo podle teploty vzduchu a předpovědi počasí. Když teče víc vody, nelze zapomínat na přilbu a případně čepičku pod ní. Hodí se i neoprenové rukavice.

Jarní výpravy na vodu ve vaťáku a v kulichu jsou poukázkou do rakve. Hasiči by měli vyhlásit pohotovost, protože budou lovit mrtvoly pod jezem.

VIDEO Sázava z Krhanic do Pikovic

6. Nejlepší boty na vodu jsou sandále!

Sandále jsou možná dobré na šlapadlo na Slapech nebo na Orlíku. Boty na Sázavu vypadají jinak. Nejlepší jsou neoprénové botičky speciálně pro vodáky. Stačí aspoň tenisky, nejlépe kotníčkové. Až vás potáhne proud mezi kameny, případně budete vystupovat na kamenitý břeh, oceníte, když si neukopnete palec, neodřete kotník, nebo vám bota dokonce neuplave.

7. Každý umí pádlovat!

Neumí. Vyzkoušeli jste si pádlovat nanečisto na suchu? Víte, jak v lodi sedět nebo klečet? Pokud ne, podívejte se do vodácké příručky, zeptejte se někoho zkušenějšího, nebo to aspoň okoukejte přímo na vodě. Lodí pluje každý víkend po Sázavě dost.

Dvě chyby vás budou stát nejvíce sil především na kánoi: Pádlo nedržte jako prase kost. Jedna ruka ho drží seshora za hlavičku a druhá ho táhne vodou za žerď (hlavička je ten příčný špalík až nahoře a žerď je ta trubka). V kánoi se nesedí, ale klečí. Zvláště na jezech a peřejích si oba vodáci kleknou, rozepřou nohy do stran a o sedačky se zapřou zadkem. Tak zajistí nejlepší stabilitu a záběr, aby mohli manévrovat.