Peřej Margita na řece Váh

Posíláme mu cenu v podobě učebnice carvingového lyžování.

Cenu útěchy jsme rozdělili, protože jen dva účastníci soutěže nepoznali řeku Váh. Tomáš Bohanes napsal emotivní vzkaz: "Že by Hornád? Besná Margita je teda v Prielomu." (Prosíme, aby nám napsal adresu, kam mu můžeme zaslat lyžařskou mapu Jizerských hor.) Jan Pokorný z Prahy si byl jistý: "Je to Dunajec." Na vítěze jedné z minulých soutěží na Horydoly tak zbyla cena útěchy v podobě zimní mapy Krkonoš.

Ocitli sme sa pri Margite, najnebezpečnejšom mieste Váhu, kde každý rok stroskotávajú plte, ba podľa povesti — a o jej pravdivosti ani jediný pltník nepochybuje — vyžiada si koždoročne aspoň jednu obeť, a ktovie, či si za túto obeť nevybrala rieka práve nás.

Aj keby sa to nestalo (akože aj dúfame), bolo naše položenie také vážne, že sme pltníkov nabádali k najväčšej opatrnosti a zvýšenej činnosti a sami sme sa hl‘adeli prichystať na to, aby sme prípadné zlo podľa možnosti aspoň zmenšili.

Je čosi romantického pri pomyslení, že sa vrháme do nebezpečenstvo. Zmocní sa nás napätie, ktoré nás zo všednosti každodenného života pozdvihne do vyšších sfér, kde sme schopní najušľachtilejších predsavzatí.

Nazval by som to prvým stupňom na rebríku, ktorý nás vedie k zdokonaleniu a na ktorý sme už jednou nohou vykročili — aj keď sme ho ešte neprekročili, iba ho prekročiť hodláme — kým druhá noha je ešte prilipnutá k úbohej zemi.

V takejto veru nezvyčajnej nálade priplávali sme k miestu skazy a mlčky, no pokojne hľadeli sme na javisko obávaných udalostí. Príroda nakopila mnoho prekážok, akoby skutočne chcela potrestať pltnika za opovážlivosť, že sa odvážil podmaniť si mocný vodný živel oko ešte mocnejší.

Prvé záhatie tvorí ploché, kolmo useknuté bralo Besná skala, vysunuté až doprostred rieky, na úpätí ktorého musí byť rozzevená velká priepasť a do nej sa prúdy rútia s nesmiernou silou. Vodná hladino sa totiž s hroznou rýchlosťou rozbíja na machnatom brale, o ktoré sa nešťastná plť, ak sa jej nepodarí vyhnúť tomuto prúdu, roztrieska na tisíc kúskov.

Len čo unikne tomuto nebezpečenstvu, už ju o niekoľko krokov ď‘alej vítajú po celej šírke riečneho koryta rozsiate balvany, medzi ktorými sú len úzke priechody a z nich iba dva sposobilé, aby mohla tade preplávať plť. Ak kormidelník pochybí správny smer, plť sa tu naisto roztrhne a dolu sa dostane iba ako vrak.

Už sa nám zdá, že sme prekonaii všetky ťažkosti a možeme sa radovať z vydareného odvážneho kúska, ktorému sa opatrní, nechceme povedať bojazliví, ľudia vyhnú tým, že sa pred Besnou dajú vysadiť na breh.

Ale kdeže! Ešte sa zadná časť pite nepreklzla cez úzky kamenný hrtan a už za ňou vystiera svoje skazonosné chápadlá zradná krútňava, aby zvábeného kormidelníka v osudnom tanci stiahla do svojho strašného pažeráka. Pltník tu pracuje s najkrajnejším vypätím sil, aby sa nedostal ani do najvonkajšieho okruhu hlbočizného víru, lebo kto raz premeral jeho hlbku, nikdy viac neuzrie svetlo sveta.

Ešte dve sekundy napätia a potom jednohlasne a naraz ozval sa z úst všetkých pltníkov výkrik "Chvalabohu!", ktorý nám prezradil, že našej ohrozenej plti nemože už škodiť ani povestné úskaiie Scylly, oni hlbina priepasti Charybdy.

Teraz so na našom zatíchnutom plavidle razom rozviazali jazyky. Nikto neutajoval svoje pocity, tešiac sa, že sme prekonali troje nebezpečenstiev a že sme sa im zbabele nevyhli a nepustili sa po hradskej, ktorá je sice istá, ale chodí po nej aj koň a somár. Vd‘očným pohľadom sme pozreli k nebesiam, d‘akujúc za ochranu.

Uherský baron Mednyanský

Úryvek pochází z německé knihy Malerische Reise auf dem Waagflusse in Ungern (Pešť, 1826). Jejím autorem byl uherský hradní pán na Beckově baron Alojz Mednyanský. Publikaci ilustroval císařský dvorní mědirytec Josef Fischer. Slovenský překlad: Malebná cesta dolů Váhom. Bratislava, Slovenské nakladateľstvo krásnej literatúry 1962.

Peřej Margita na Váhu je dnes zachovaná už jen z malé části kvůli přehradě a železnici. Tekla mezi Starým hradem a Strečnem. Na obrázku jsou vpravo vidět skalnaté svahy, na kterých dnes stojí zřícenina Starohradu (dostanete se tam po turistické značce, která vede ze Strečna na chatu Pod Suchým. Vlevo za pravotočivou zatáčkou se ukazuje skála Strečnianského hradu.

Jen dvě špatné odpovědi

Soutěže se za půl dne zúčastnilo 17 tipujících a jen dvě odpovědi byly špatné.

"Určitě nejsem první, ale rád soutěžím o cokoliv, takže odpovídám na vaši otázku, že se jedná o řeku Váh," napsal Jan Lukavský. Podobně byl smířený i Jan Strnad: "Řekl bych, že je to řeka Váh, ale předpokládám, že že to vědělo už sto lidí přede mnou..."

"Tipoval bych na Váh, u hradu Strečno, tedy kousek od Slotovy Žiliny. Obávám se, že dneska už je to jen historie. Soudruh Binder to už zvládl. Váhostav neváha, Váhostav stavia!" uvádí podrobnosti Karel Jech.

Ozval se i autor kilometráží a věhlasný vodák-kanoista Vojta Jančar: "Ta kniha je zajímavá. Bylo by možné ji sehnat, aniž by člověk kradl v muzeu? Jedná se o Váh a peřej Margitu před Strečnem. Knihy, pokud bych byl první, se vzdávám, ale dík za informaci o té staré publikaci."

RETRO Horydoly

Historie výstupu na Monte Cervino

Zakázaná Ždiarska Vidla

Representanti se připravují

Gerlach I. - prvovýstup

Gerlach II. - mění jména i státy

Gerlach III. - je výstup nebezpečný?

Gerlach IV. - Krčmárov žlab

Gerlach V. - Velická a Batizovská proba

Tragická zimní horolezecká sezóna 1966 v Tatrách

Pavúk „horolezec“

Stěna Mařenka poprvé!

Tragédia pod Chopkom

Sám na štít Komunismu

Smrt pod Malou kopou 1968

Prameny mezi válkami

Ambice-tragédie-mýtus

Nový život v povodí třinácti přehrad

Jak dobře chodit

Půjde to bez uzlu?

Skalolezecké Anglicko

Odvážný výstup na keňskou Lenanu

Zobrazit místo World of rivers. Světové řeky. na větší mapě