Diskriminace je levárna. Bezpochyby!

Kampaň platila Evropská unie a nadace Partners Czech.

Ke článku se rozvinula zajímavá diskuse, a proto ho umísťujeme mezi hlavní texty dnešního dne. Původně vyšel na Silvestra 2007.

FOTO: Diskriminace? Opravdu?

Každý rozumně uvažující člověk ovšem vidí, že veřejné peníze mohl raději vyhodit do záchodu, protože by aspoň neposloužily na cestu do pekel. Ta je, jak známo, dlážděná dobrými úmysly.

Komentujeme čtyři reklamní motivy, které byly v kampani nalepené na zápalkové krabičky. Žádný z nich totiž nemá s diskriminací nic společného.

Na diskotéku? Vstup zdarma prý jen pro holky. No co to je!

Někomu vadí, že dostane slevu? Každý pořadatel přece může nabídnout účast na své dupárně komukoliv za jakýchkoliv podmínek. Nechceš? Neber!

Náš mistr tu ženskou vyhodil. Prý jezdit s dodávkou je práce jen pro chlapy!

Obvykle to tak je. Řidiči dodávek nemívají závozníky a vyložit sám několik palet materiálu, nářadí, papíru, nebo čehokoliv jiného, není žádná sranda. Zkuste to párkrát denně několik týdnů v kuse a uvidíte sami.

Ja robiť stejno dobre ako Vašek tak pačemu u minja o 5 tisjac meněj?

Protože jsi se tak dohodl se zaměstnavatelem, troubo! Ty jsi prodal svoji práci, firma si ji od tebe koupila. Zafungoval normální zákon poptávky a nabídky. Kdybys ty prachy nechtěl, tak jsi se nenechal zaměstnat. Kdyby tě firma nepotřebovala, nenajala by si tě.

Nesnáším inzeráty typu: Hledáme posilu do mladého a dynamického týmu!

Každá firma si hledá lidi pro svoje potřeby. Jestli potřebuje mladé zaměstnance do dvaceti let, to ví nejlépe ona sama. Pokud chce za manažery třicátníky, tak je to její věc. Je otázka, jestli je najde, ale jedná se o nabídku a poptávku, do které nemá co mluvit nikdo jiný než zájemce o práci a zaměstnavatel. Že jasné požadavky balí do podivných slov, je vinou přihlouplých zákonů. Vznikají na objednávku právě takových kampaní, jako Diskriminace je levárna!

Každý umí něco

Asi si nerozumíme. Jediný životaschopný koncept ekonomické svobody se ukázal jako svoboda příležitostí. Jednoduše řečeno, jde o to, aby si každý mohl dělat, co uzná za vhodné samozřejmě tak, aby neškodil jinému. Všechny ostatní omezení vedou ke snížení efektivnosti, znechucení, ztrátě motivace a povšechně do zmíněných pekel.

Potřebuje výrobce spacáků šikovné a spolehlivé šičky? Asi bude hledat především mezi ženami středního věku. Rozváží outdoorový obchodník katalogy? Těžkou práci nejspíš zvládne mladší řidič náklaďáčku. Potřebuje se firma prezentovat na sportovním veletrhu? Mladé hostesky upoutají pozornost a starší manažeři zapůsobí solidně.

Vyhlásí nakladatelství turistických průvodců konkurz na sekretářku? Nebude chtít muže se základním vzděláním (protože by to nezvládl) ani vysokoškolsky vzdělanou ženu (protože by zřejmě brzy firmu opustila).

Možná nebude chtít ani mladou holku, u které předpokládá brzké těhotenství ani matku s malými dětmi, protože potřebuje celodenní zápřah v práci a co nejméně volných dní. Těžko přijme staršího manažera, u kterého jsou téměř jisté zažité stereotypy z předchozích zaměstnání.