Labská bouda je v kyperských rukou

Betonové monstrum ze 70. let minulého století tak konečně získalo konkrétního majitele, který se o něj bude starat.

Bouda s dlouhou historií

Původní bouda nad Labským vodopádem v tradičním stylu, jejíž dějiny sahají až do roku 1830, kdy zde podnikavá žena Die Blasse prodávala v přístřešku mléko a kořalku, nestačila poptávce po rekreaci. Když v roce 1969 shořela při neopatrné práci řemeslníků, byla za postavena na jejím místě nová budova. Moderní styl a obrovské dimenze jsou dodnes sporné. Větší část místních lidí i návštěvníků ji má za nevzhledné strašidlo, zbytek ji považuje za dobře vyřešené architektonické dílo.

Po sametové revoluci téměř ztratila Labská bouda smysl své existence. Provozovatelé se v ní střídali, zmenšoval se provoz, jeden čas fungoval v celé budově jen kiosek v závětří. Nebyly vyřešené ekologické problémy a ekonomika směřovala na buben.

Změnily se totiž zájmy a podmínky pro rekreaci. Zatímco socialistické podniky navážely rekreanty do Labské boudy na celý týden, za kapitalismu převládla jednodenní nebo víkendová klientela. Je to logické - dnes se k boudě každý běžkař v zimě a cyklista v létě dostane za pár desítek minut až několik málo hodin (podle své kondice). Díky lanovkách a autobusům tedy není nutné přespávat na Labské boudě, pokud si chtějí prohlédnout hlavní hřeben Krkonoš. Navíc osobní provoz motorových vozidel k Labské boudě je zakázaný kvůli národnímu parku.  

Kypřané nakoupili levně (nebo ochránci draze?)

Poslední majitel Martin Pumr (podnikatel v kamionové dopravě) se snažil boudu prodat seč mu síly stačily. Provoz se mu nevyplácel. Správa Krkonošského národního parku dokonce fantasmagoricky uvažovala o odkupu a následném zbourání. Nakonec  byla bouda krátce v nájmu Jiřího Holečka, který sem přišel z Luční boudy, kterou postavil na nohy ze stejně tristního stavu, v jakém je dnes Labská bouda. Ani tento pronájem však nevyřešil ekonomické problémy a Holečkův zájem o koupi body z nejasných příčin skončil.

Od začátku listopadu letošního roku patří Labská bouda společnosti s ručením omezeným Salvario, která je registrovaná na Kypru. Kdo za ní stojí, není kvůli kyperským zákonům jasné. Boudu však bude provozovat tuzemská společnost AEZZ.

Podle prvních prohlášení do médií má být Labská bouda uvedena do celoročního provozu. Už od zimy bude otevřeno celé jedno ubytovací patro, které nabízí sedmdesát lůžek. Restaurace, kotelna a úpravna vody prý jsou v pořádku a naběhnout mohou okamžitě do plného provozu. 

Labská a Luční bouda už ohlásily spolupráci. Nabízejí dvě noci na jedné boudě, potom hřebenovou túru a další dvě noci na druhé boudě. Je to koncept, který se osvědčuje dlouhá léta v Alpách. Je to populární forma především letní turistiky, neboť součástí balíčku služeb bývá i převoz zavazadel. Když jsou navíc na túře Labská-Luční další dvě budovy s restauračním provozem (Martinovka a Špindlerovka), jedná se o zážitek, který zvládnou nejen ostřílení turisté, ale klidně i důchodci či rodiny s dětmi.

Cena, za kterou byla Labská bouda prodána, nebyla zveřejněna. Lidové noviny přinesly spekulaci, že se jednalo o dvacet milionů korun. Pro připomenutí dodáváme, že stát ji chtěl odkoupit za třicet milionů a dohoda už byla na spadnutí.

INFO: Labská bouda a Luční bouda

Labská bouda na HORYDOLY

BUSINESS: Labskou a Luční asi koupí erár (2008), Labská bouda na prodej (2007)

SKIALPINISMUS: Dobře prožitý den na lyžích, Osm skialpinistických tras v Krkonoších, Krkonošské terénní sjezdy

HOROLEZECTVÍ: Ledový ráj Labská jáma, Labský důl pro ledoborce

BĚŽKY: Za dva dny přes Krkonoše,  Ze Špindlerovky na Labskou

TURISTIKA: Cesta nevidomých k Hančovi

HISTORIE: Ambice-tragédie-mýtus, Německé názvosloví k Krkonoších

Zobrazit místo Mountains - hory na větší mapě

ZIMA: Za dva dny přes Krkonoše