Zákaz nových léků

Do diskuse ke změnám ve zdravotnictví, které dělá socialistická ministryně Milada Emmerová, se nepřímo zapojila česká pobočka dánského velkovýrobce léků Ferring.

Pojmenovala nejen problémy politiky a velkých peněz, ale také úplně obyčejných zdravotních problémů. Za příklad si vzala léky na střevní záněty, které se mimo jiné týkají cestovatelů do tropů.

Špína na úřadech

"Je to obecný problém v Evropské unii," říká diplomatickým jazykem výkonný provozní ředitel dánské centrály Ferringu Michel L. Pettigrew. "Každý stát řeší svoji lékovou politiku jinak a systémy jsou velice rozdílné."

Na tvrzení, že farmaceutický průmysl je jedním z nejméně čistých legálních odvětví, připomíná, že průhlednost trhu je v největší míře závislá na státní byrokracii, a ne na farmaceutických firmách nebo zdravotnických zařízeních. "Je to složitá politická otázka, protože v našem oboru se střetávají tvrdý byznys a humánní požadavky na zdraví lidí. To ale musí řešit politici, ne výrobci."

Žádné nové léky

Ohledně nových léků, které by chtěly jakékoliv firmy prodávat v Česku, panuje zmatek. "Ministryně sice zrušila kategorizační komisi, ale novou nejmenovala. Tato komise mimo jiné rozhoduje o zařazení nových léků do distribuce a žádné nové léky teď nemohou na trh," připomíná ředitel Ferring-Léčiva Ladislav Horáček. "Pro pacienty to znamená, že se nedostanou k nejmodernějším lékům s vyšší účinností a menšími kontraindikacemi."

V případě Ferringu to může být nepříjemné například pro cestovatele do tropických zemí, neboť na trh se nedostanou přípravky Pentasa na bázi mesalazinu, který léčí střevní záněty, a Klyx z látky docusatum natricum, jenž slouží jako klysma při zácpě.

"Zatímco Japonci dokázali schválit přesunutí výroby z Dánska k nám do Jesenice u Prahy za pár měsíců, v Česku to obvykle trvá deset i více měsíců," uvádí příklad Ladislav Horáček.