Neděláme symbolické akce

Neděláme symbolické akce
Kalkata.
Autor snímku Andrea Dlouhá a Martin Dlouhý
SDÍLEJ:

"Neděláme symbolické akce, pomáhámě smysluplně," říká ředitel humanitární organizace Člověk v tísni Šimon Pánek. V rozhovoru se věnuje především zahraničnímu působení.

Podle čeho vybíráte země, ve kterých následně působíte?

Výběr je vždy synergií akutní potřeby v tom kterém místě, naší schopnosti smysluplně zasáhnout a dostupnosti finančních zdrojů. Spouštěcím mechanismem je to, když je někde zemětřesení, tsunami nebo kupříkladu povodně jako nedávno u nás. Pak vyvstane otázka, zda se na tu kterou věc dají v Česku reálně vůbec sehnat peníze. Jsou totiž samozřejmě oblasti, které jsou velmi vzdálené a mimo zájem novinářů – třeba Dárfúr… Představa, že tam by česká veřejnost byla ochotna dát větší peníze, je nereálná. Důležitá je pro nás také synergie s českou vládou. Ta má na rozvojovou pomoc vybraných osm prioritních zemí, do kterých jdou státní peníze. Patří mezi ně třeba Angola či Zambie. Ačkoli v subsaharské Africe je spousta dalších zemí, které jsou na tom stejně špatně, bylo by tak trochu nesmyslné, aby si nevládní organizace (která by tam navíc začínala od nuly) vybrala tu, která pro naši vládu prioritní není. V takové by totiž nebyly peníze na to, aby se tam český projekt vůbec mohl uskutečnit. Podobné by to bylo, kdyby se něco tragického stalo třeba v Mexiku. Pomoc bychom asi hodně zvažovali, protože by pomohly USA, mající obrovské finanční i jiné možnosti. Když byl kupříkladu hurikán Katrina v New Orleans, nevypsali jsme finanční sbírku, nepřemýšleli jsme o pomoci. Byla by to jen otázka symboliky. A symbolické věci dělat nechceme.

Na jakou pomoc česká veřejnost nejvíce přispívá?

Předně chci zdůraznit, že česká veřejnost je nejsolidárnější ze všech nových členských států Evropské unie. Nejsem sice sociolog, ale podle mě je to souhra nejrůznějších faktorů. Je to možná z části tím, že tu byl prezident Havel, který na to dlouhodobě upozorňoval. Možná i tím, že tady působí organizace, které lidi znají. Možná také tím, že jsme si tady prožili povodně, a tak víme, co to je být v průšvihu… Faktem prostě je, že v Česku se na hlavu vybírá daleko víc peněz, než třeba v Polsku nebo na Slovensku. Lidi nejvíc reagují na takové to emotivní dávání. Třeba na tsunami. Také na pomoc ve válkách – první velká sbírka v ČR se uskutečnila v roce 1993 na SOS Sarajevo, lidé přispívali také na pomoc Čečensku či Afghánistánu. Míra české solidarity by se s v tomto směru dala srovnat se solidaritou lidí v západní Evropě.

Kde jsou naopak rezervy?

Horší to je s uvědomělým dáváním, s racionálním rozhodnutím, s pocitem spoluzodpovědnosti za třetí svět, postaveným na pravidelném přispívání. To je velmi vyvinuté třeba ve Skandinávii, Irsku nebo Anglii. Víc peněz ročně se tam vybírá na dlouhodobé věci, jako jsou třeba podpora farmářů, zdroje pitné vody, zlepšení pozice žen, zemědělství, základního školství… Lidi měsíčně posílají tu 5, tu třeba 20 euro. U nás je tohle teprve v začátcích. Lidé tomu ne úplně rozumějí. A také se příliš nemají s čím solidarizovat – v televizi třeba jednou za deset let proběhne zpráva o tom, že v jižní Etiopii chodí do školy jen padesát procent dětí. Emoce tudíž příliš nevzniká. To například v Irsku je diskurz takovýto: jsme bohatí, máme víc než potřebujeme, naší povinností je proto rozdělit se s jinými. Tam to prostě není v rovině "pomožte trpícím," ale "pomožte, protože máte dost a je to vaše povinnost." Použít to takto natvrdo v Česku, bylo by to asi na hranici, ne-li naprosto kontraproduktivní.

Vaše organizace ve světě nehájí jen sociální práva, ale také práva občanská a politická (kupříkladu na Kubě nebo v Bělorusku). Někdy jste za to kritizováni ve smyslu, že tím z pozice neziskové organizace ovlivňujete či dokonce vytváříte politiku. Jak takové kritice čelíte?

Politika je věcí veřejnou. I vy vytváříte politiku, protože svým psaním ovlivňujete veřejné věci. Ovlivňuje či spoluvytváří ji prakticky každý, kdo se v nevládním, mediálním a jakémkoli dalším veřejném prostoru pohybuje. Každý člověk do toho totiž vkládá své názory a postoje. A co se týče naší konkrétní práce – pokračujeme pouze v pomoci, kterou demokratický svět před rokem 1989 provozoval směrem do Československa. Působíme v některých zemích, které ještě demokratické nejsou. To samozřejmě neznamená, že by se lidská práva neporušovala i jinde. V těch nedemokratických ale absentují základní standardní práva, bez kterých my si už vůbec nedovedeme představit život. Jedná se třeba o právo na informace, na cestování, na názor. My suplujeme jen to, co lidem upírá jejich stát. Pokud porušujeme nějaký kubánský nebo běloruský zákon tím, že tam vozíme knížky, které jsou tam zakázané (jako jsou třeba knihy Václava Havla), je to naprosto legitimní. Z hlediska vyššího principu se totiž takové země tím, že něco neumožňují, dopouštějí na svých občanech určité formy násilí. Tato dlouhodobá pomoc se týká nejen Kuby a Běloruska, ale také třeba Moldavska či Barmy.

Působíte v těchto zemích i jinak?

Vypsali jsme kupříkladu finanční sbírku na pomoc rodinám vězněných kubánských disidentů. Vybrali jsme při ní přibližně tři čtvrtě milionu korun, což je poměrně dost. Až na výjimky byly příjemci pomoci ženy s dětmi. Na Kubě působíme humanitárně dlouhodobě – těmto ženám přispíváme třeba 50 USD měsíčně, aby to ekonomicky vůbec zvládly. Taková žena je mnohdy vyhozena z práce, je bez financí, nevím zda nějaké přídavky na děti od státu dostává, ale kdyby jí nepomohli sousedi, kteří jí a dětem třeba tajně nosí jídlo, byla by na tom opravdu hodně špatně. Režim navíc dělá i takové sviňárničky, že když někoho zavře, dá ho na druhý konec ostrova. než žije jeho rodina. Když má pak jeho manželka jednou za tři měsíce právo na návštěvu, nemá samozřejmě ani těch 15 dolarů, které na cestu tam a zpátky potřebuje.

To je samozřejmě neomluvitelné. Stávající kubánský režim se často hájí tím, že na Kubě nikdo (narozdíl od některých jiných zemí Latinské Ameriky) neumírá hlady. Jaká je na Kubě sociální situace nejchudších vrstev?

Podle toho, s čím chcete Kubu srovnávat. Samozřejmě, že se v některých městech Latinské Ameriky najdou slumy, kde se lidé mají hůř, než je průměr na Kubě. Například v Brazílii, kde žije hodně opravdu chudých lidí. Průměrná chudoba na Kubě je taková, že tamní lidé alespoň viditelně hlady neumírají. Kubánskou chudobu bych přirovnal k nouzi, která ke konci komunismu panovala třeba v Rumunsku. Cenu tam má i prasklá žárovka – koupíte ji za malý peníz a v zaměstnání si ji pak vyměníte za tu, která prasklá není. Kubu bych však nesrovnával jen s Latinskou Amerikou. Je to velmi specifická země, má blízko k USA a má jiná ekonomická východiska než třeba Brazílie.

Na Kubě jsou občanská práva bezesporu porušována. Neexistuje však dvojí metr? Nezapomíná se na země, kde jsou porušována též, ale není tam komunistický režim? Lidská práva jsou přece nedělitelná.

Žijeme v zemi, která má za sebou komunistickou historii. Je tudíž logické, že máme tendenci pracovat tam, kde je nám to blízké, kde máme pocit, že jsou ve stejném průšvihu, jako jsme byli my. My nemáme zkušenost pinochetovskou nebo jinou, spojenou s pravicovou diktaturou. Jakou zemi máte například na mysli?

Není jich málo. Třeba i Spojené státy americké, které na Kubě (ač se zrovna tam jedná o americké území) zřídily věznici Guantánamo, kde docházelo k dnes již prokázanému týrání. Mám pocit, že utrpení tamních vězňů se zlehčovalo.

Neřekl bych, že se to zlehčovalo. Část organizací se tomu spíš vyhýbala. Všechny významné organizace, jako třeba Amnesty International, to ale odsoudily. Musíte pochopit, že my nemůžeme řešit všechno na světě. Když dělá někdo dvanáct let konzistentně Kubu, nezačne najednou řešit Guantánamo, protože Američani si tam přechodně udělali vězení. Ano, demokratické režimy občas udělají nějakou nepřijatelnou věc, ale fungují tam autoregulační mechanismy, které pak vedou k tomu, že se o tom veřejně píše, bojuje se proti tomu, kritizuje se to. Třeba Guantánamo bude v brzké době určitě zrušeno. Například na Kubě ale takové mechanismy prostě neexistují. Není tam svoboda projevu, nemůže se o těch věcech psát, není tam ani přístup na internet. Práce v zavřených režimech má systémové opodstatnění.

To určitě. Ale i třeba v oněch USA by své opodstatnění, přese všechno co jste řekl, našla.

V Americe se najdou justiční omyly. Našli by se lidé, kteří byli zavřeni na základě nedokonalých procesů – a to nejen v USA, ale i v jiných demokratických zemích. Je to ale přece jen něco jiného – jedná se o relativně jednotlivé chyby. V demokratickém systému fungují samoopravné mechanismy. Navzdory tomu, že někdy nefungují dostatečně rychle, někdy je tamní vláda arogantní, využívá kličky, zneužívá klišé jako globální válka proti terorismu a podobně. Díky tomu si pak od místních parlamentů vyžádá určité pravomoci. Prezident USA Bush je v tomto přehánění a v podstatě zneužívání výrazný. Ale právě v Americe je zrovna teď vidět, že Bushovo období pomalu končí, že začíná jakási kritická reflexe. Mluví se tam o tom, že už je načase dát do pořádku a posílit základní demokratická práva. A uznejte, že malá česká organizace, která by Američanům pomáhala projít nějakou sebereflexí a jakýmsi očistným procesem, by byla trochu blbost.

Zdroj: tisková agentura gitA

SDÍLEJ:

Diskuse

Ochrana proti spamu. Napište prosím číslo dvacet-čtyři:

  • Captcha Image

Diskuze k článku

Vampires
Redakce smazala diskusní příspěvek kvůli porušení Podmínek užívání služeb Horydoly.cz http://www.horydoly.cz/info-o-serveru.html
Reaguj
Celkem 1 příspěvek v diskuzi


Svátek cestovních kanceláří v Letňanech

Svátek cestovních kanceláří v Letňanech

Kontraktační veletrh cestovního ruchu Czech Travel Market se konal v Praze ve výstavním areálu PVA EXPO Letňany. Ryze komerční akce pro profesionály vzbudila značnou pozornost mezi cestovními kancelářemi, agenturami, turistickými destinacemi,... celý článek

Weby Šiblová se přetavily do galanterie

Jeseníky AKTUÁLNĚ 2018

registrovat

BOOKING.com Hledáme nové inspirující ubytování v soukromí a apartmány. Zaregistrujte se!
Cestovní pojištění od Porovnej24.cz
Turistický informační portál WhereToStay.Tips kde naleznete fantastické rady kde se ubytovat, kde jíst a co vidět, v lokalitách celého světa.





Nejčtenější články

Slovensko AKTUÁLNĚ 2018

Slovensko AKTUÁLNĚ 2018

CHOPOK Zajímá vás, kde se dá projet na lyžích, kde se leze po skalách, jaké podmínky vládnou na hřebenech, jak jsou nateklé ledopády, nebo jaká chata je otevřená? Přinášíme aktuální zprávy
Jarní prázdniny 2018/2019 na Slovensku

Jarní prázdniny 2018/2019 na Slovensku

Uveřejňujeme termíny, kdy se budou konat jarní prázdniny na Slovensku. Závisí na sídle školy. Ostatní prázdniny jsou jednotné pro všechny školy a žáky.
Jeseníky AKTUÁLNĚ 2018

Jeseníky AKTUÁLNĚ 2018

OSTRAVICE Nejvyšší bod Česka je kde? Na vrcholu vysílače Praděd! Kam se hrabe Sněžka... Čtěte aktuální zprávy z Jeseníků a Jesenicka.
Jarní, vánoční a velikonoční prázdniny

Jarní, vánoční a velikonoční prázdniny

Jarní prázdniny pro školáky a středoškoláky jsou dlouhé jeden týden. Záleží na místě, kde má škola sídlo. Vánoční prázdniny trvají 12 dní. Podívejte se, kdy se budou konat všechny prázdniny a kdy budou mít studenti
Čtyři víkendy na Lyžebraní

Čtyři víkendy na Lyžebraní

Dnes se otevřela hala naditá použitou lyžařskou a snowboardovou výzbrojí v Hlavenci u Prahy. Jako každoročne zde během čtyř víkendů proběhne Lyžebraní.

Kalendář akcí Zobrazit všechny akce

AKCE KDE INFO KDY ČAS
Vánoce na dědině Rožnov p.R., skanzen 6.-14.12. Vánoční programy ve skanzenu 14.12.
Vánoční trhy Litoměřice, náměstí 14.-23.12. 14.12.
Polabský knižní veletrh Lysá nad Labem 14.-16.12. 14.12.
Vánoční květinové vazby - výstava
Lednice, Rybniční zámeček 14.-16.12. 14.12.
Advent Křivoklát 15.-16.12. 15.12.
Vánoční jarmark
Jilemnice, náměstí 15.12.
Vánoční trh
Německo, Lohmen 15.12.
Vánoční jarmark Rožnov pod Radhoštěm, skanzen 15.12.
Úštěcký jarmark
Úštěk 15.12. 09:00
Vánoce na starém městě České Budějovice, Panská ulička 16.12.

Diskuse

Posílení imunity Karolina, 14.12.2018 10:15, 9 příspěvků
Posílení imunity Pišišvor, 13.12.2018 19:00, 9 příspěvků
doporuceni david, 13.12.2018 13:18, 17 příspěvků
odkud Ivo, 13.12.2018 12:13, 7 příspěvků
Posílení imunity Adéla, 13.12.2018 9:26, 9 příspěvků
ekolobezka david, 12.12.2018 16:35, 9 příspěvků
Špindl Lukas B., 12.12.2018 13:34, 3 příspěvky
Špindl Novinář, 12.12.2018 12:53, 3 příspěvky
Posílení imunity Karolina, 12.12.2018 10:03, 9 příspěvků
těžší! Lukas B., 12.12.2018 8:44, 2 příspěvky

Fórum Zobrazit všechny příspěvky

Ryby Horydoly , 14.12.2018 17:38
Ještěd dnes začíná zimní ... Horydoly , 14.12.2018 16:26
Pod stromeček pobyt v Mar... Horydoly , 14.12.2018 14:53
Drážďany 4.-6.1. 2019 Náb... Horydoly , 14.12.2018 14:47
Třetina k Vánocům dostane... Horydoly , 14.12.2018 14:41
Aerolinky Air France – KL... Horydoly , 11.12.2018 18:22
Surya - Sluneční škola v ... Horydoly , 9.12.2018 19:44
Vánoční výstava v Heřmano... Horydoly , 9.12.2018 18:36