18 poznámek k vašemu novému elektrokolu

Elektrokolo je pekelný stroj. Rychlý a výkonný! Zátah má hned od prvního šlápnutí do pedálů, jede hodně rychle, je poměrně těžké a nutno počítat s delší brzdnou dráhou. Také řízení je těžší než u klasického lehkého kola. Ne každý na jeho bezpečné ovládnutí stačí. Tragicky to ukazuje zvyšující se počet úrazů, někdy i smrtelných.   

Naučte se jezdit na kole. Jízda na vratkém kole není úplně přirozený pohyb. Pokud se naučíte jezdit v dětství a celý život šlapete do pedálů, není složité přejít ve stáří na elektrokola. Mnohaletá přestávka v ježdění ovšem znamená, že ztratíte potřebné návyky, a musíte se učit jezdit znovu. Nedej bože, že jste sedli rovnou na elektrokolo.

Na cyklostezkách platí dopravní předpisy. Nejen na silnicích, ale také na cyklostezkách platí pravidla silničního provozu. Zvláště na frekventovaných trasách a smíšených stezkách pro pěší a cyklisty je provoz hustší než na kdejaké ulici. Kolo musíte mít pevně v ruce a řídit se musíte jednak pravidly a jednak citem pro situaci jako v dopravní zácpě. 

VIDEO Elektrokolo v pražské Stromovce

Terénní jízda vyžaduje zkušenost, odvahu a rozvahu. Elektrokolo má sice výkon, abyste vyšlápli do strmého kopce, ale ani tlusté drapáky na pneumatikách a vysoké zdvihy na odpružení vám nejsou nic platné, když přeženete rychlost v terénu. Mimo silnice to totiž klouže, skáče, na šotolině smýká a na vlhkých kořenech padá. Špatně dopadne ten, kdo jede příliš rychle, i ten, kdo moc brzdí.

Kupte si kolo pro váš styl jízdy. Je hloupé jezdit po městě na sjezdovém speciálu jenom proto, abyste si připadal jako king of trail. Do metropole patří pohodlné městské kolo ověšené světly, blatníky a kufry. Cestovní kolo není designová špička, ale v praktickém využití ho nic nepřekoná. Na vesnické cyklostezky a silnice se vyplatí babičkovské kolo holandského typu s jednoduchým nástupem a rovným posezem. Na dlouhé cesty si pořiďte trekkingový bicykl s brašnami, nosiči a úzkými rychlými pneumatikami. Horské elektrokolo patří do terénu mimo cesty a trailový speciál do bikeparku.

Přečipovat motor? Pozor je to nelegální! Elektrokolo není moped. Musí se na něm šlapat, jinak nepojede. Podle dopravních předpisů spadá do kategorie jízdních kol s pomocným elektrickým pohonem, jejichž jmenovitý výkon nepřesahuje 250 W a s asistencí motoru nevyvinou větší rychlost než 25 km/h. Při vyšší rychlosti (třeba s kopce) se motor automaticky odpojí. Elektroniku motoru lze přečipovat - buď elektrokolo jede rychleji, nebo není nutné šlapat. Takový stroj ovšem spadá mezi mopedy a vyžaduje povinné ručení, registrační značku, řidičský průkaz, přilbu a brýle.

Baterka vydrží 1000 nabití. Dojezd je přes 100 kilometrů. Tyto průměrné parametry překonávají špičková elektrokola a baterie dvakrát.

Motor v náboji nebo středový motor? Pohon v zadním kole je výhodnější pro cestovní a turistická elektrokola, protože lépe rozloží váhu okolo osy kola. Pro využití v náročném terénu, kde je potřeba obratnost bicyklu a nároky na pevnost kola jsou velké, se používá motor ve šlapacím středu.

Váha přes 20 kilogramů. Lehčí elektrokolo není běžně k mání. To znamená, že nosit ho do schodů, zvedat na zahrádku auta, nebo ho kamkoliv přenášet si dvakrát rozmyslíte, než to uděláte.

Svítíte? Blikáte? Bez světel nikam nejezděte. Podle dopravních předpisů i zdravého rozumu potřebujete vepředu bílé světlo, vzadu červenou blikačku a ve výpletu oranžové odrazky. Nikdy nevíte, zda se nebudete vracet za šera nebo dokonce za tmy. Městská a cestovní elektrokola mají osvětlení osazené od výrobce, na horská kola si dokupte odolné osvětlení.    

Skládačku nebudete skládat. Každý výrobce sice nabízí skládací elektrokolo s tím, jak se rychle a prakticky skládá, ale pro většinu cyklistů je to tak otravná činnost, že kolo složí nanejvýš dvakrát ročně - aby ho na jaře odvezli autem na chalupu a aby ho na podzim uložili do sklepa.

Oblečení a obutí je stejné jako na kole. Snad jen nášlapné pedály jsou zbytečné, protože motor pracuje za vás a nepotřebujete tolik síly v tahu. Nezapomeňte na helmu, rukavice a brýle. Komfort na delších cestách výrazně zlepší cyklistické kalhoty s vložkou.

Deště se bát nemusíte. Elektrokola jsou voděodolná. V dešti fungují normálně a jako běžné kolo vás i v lijáku dovezou domů. Potápět elektrokolo do vody, případně projíždět brody po pás do vody, se ovšem zapovídá.

Nosič a brašny? Ano! S výjimkou řádění v terénu se na elektrokole hodí mít přimontované nosiče nad zadním kolem i před řídítky. Na ně se přidělávají  buď nepromokavé cykloturistické brašny, nebo košíky případně kufry. Pro turisty je vhodná ještě brašnička na řídítka, do které vloží mobilní telefon s navigací.

Elektrokolo může jezdit, kde každé jízdní kolo. Povoleno je jezdit na silnici či ulici, po cyklostezce a cyklotrase, po polní a lesní cestě. Zakázány jsou chodníky a dálnice. Pokud podél silnice vede cyklostezka, je povinné jet právě po ní. V lesích se nesmí na kole mimo cesty, v době růstu zemědělských plodin se nesmí vjet do pole nebo sadu. V národních parcích a přírodních rezervacích lze jezdit jen na vysloveně povolených cestách pro kola.

Elektrokolo jede bez elektřiny, ale... Může se stát, že zapomenete baterii nabít a dojde vám elektřina na cestě. Můžete šlapat bez baterie, ale půjde to pomalu a těžko. Jízda bez elektriky je ovšem jako za trest, pomalá a náročná.

Nezapomeňte elektrokolo pojistit. Podobně jako havarijní pojistka pro auto platí na krádež, havárii i poškození elektrokola. Roční pojistné vyjde u levných elektrokol zhruba na 1500 Kč, u střední třídy na 3000 Kč a u drahých kol okolo sta tisíc korun na 6000 Kč. 

Elektrokolo koupíte za hotové, na spotřebitelský úvěr, nebo dokonce na operativní leasing.