Duchové Orlických hor: Kačenka, Rampušák, Rampepurda

Orlickým horám vládne mýtická Kačenka a na zimu se k ní přidá Rampušák. Zatímco Kačenčiny kořeny sahají do středověku, Rampušák je postava, kterou vymyslel rozhlasový redaktor roku 1962.

VIDEO Josef Lukášek vypráví o Kačenčině pohádkové říši

Kult svaté Kateřiny Alexandrijské

Ve 14. století zažíval obrovský rozkvět kult svaté Kateřiny Alexandrijské. Karel IV. ji dokonce považoval za osobní patronku, protože ji přisuzoval své vítězství v bitvě u San Felice. Svatá Kateřina byla patronkou učenců, ale také lesních dělníků, dřevorubců a kolonizátorů. Právě ti v té době začali pronikat do hlubokých lesů Adler Gebirge, čili sudetských Orlických hor.

Lokální šlechta páni z Častolovic, z Potštejna a z Dobrušky pro ně zakládali horské vesnice a podhorská městečka. V centru vždy postavili farní kostel a nejčastěji byl zasvěcen svaté Kateřině Alexandrijské. Kolonizované území tak dostalo síť pevných církevních bodů. Dobře zachované jsou například kostel svaté Kateřiny v Solnici nebo kostel svaté Kateřiny v Českých Petrovicích mezi Orlickým horami a Králickým Sněžníkem.

Lidová tradice si fakt, že všude kolem hor stojí kostely svaté Kateřiny, přetvořila po svém. Začalo se vyprávět, že tyto svatyně vytyčují panství mocné paní Kateřiny neboli Kačenky. Legendy ji nakonec umístily na samotné hřebeny, kde pramení říčka Bělá - mezi vrcholy Šerlich, Polom a Vrchmezí do nadmořské výšky 1000 metrů.

Když kolonizační proud zmohutněl o německé dřevorubce a skláře, svatá Kateřina z křesťanských oltářů se začala prolínat s pohanskými mýty o mocné lesní paní Waldfrau a tajemné divožence Hummelfrau. Tyto bytosti nebyly žádné princezny. Byly to divoké, pohanské archetypy - mocné, nepředvídatelné bytosti spojené s přírodními živly, bouřemi a hlubokými lesy. Dokázaly člověka ztrestat za hříchy, zahnat do bažin nebo ho připravit o rozum. Někdy to dělaly bez důvodu a jen ze svého hrozného rozmaru.

Postava na sebe vzala lidovou podobu německé Katherl a nakonec české Kačenky. Chybí jí svatozář, ale moc nad horami si udržela. V baroku se do lidové slovesnosti začaly míchat příběhy o Rübezahlovi / Krakonošovi. Byl chápán jako démonický, náladový vládce celých Sudet, který si rád bral lidskou podobu a trápil pocestné.

V 17. a 18. století Kateřina nebyla vládkyní, nýbrž Krakonošovou milenkou, partnerkou nebo naopak obětí. Tradovalo se, že Krakonoš unášel pozemské dívky, a Kateřina jakožto dcera místního sedláka, byla další na jeho seznamu. Pak mu ale uprchla zpět do Orlických hor a Krakonoš ji pronásledoval. Mi obyčejní pozemští tvorové z tohoto souboje titánů vidíme jen bouře a vichřice, které se honí přes hřebeny z Krkonoš na východ do Orlických hor. Krakonoš s Kačenkou si vyřizují účty.

Literární legendy o Kačence

Tolik historická etnografie. O Kačence ovšem vypráví hned několik literárních příběhů:

Pohádková ochránkyně Orlických hor vládne na rozdíl od většiny českých pohoří, které ovládají drsní muži. Krakonoš v Krkonoších, Fabián v Brdech, Jan Svatoš ve Slavkovském lese, Praděd v Jeseníkách.

DUCH HOR: Hodný Krakonoš neboli zlý Rýbrcoul

Kačenka je popisována jako dobrotivá, spravedlivá a vlídná princezna, která pomáhá chudým a poctivým, ale lajdáky, nepoctivce a lidi, co ubližují přírodě, dokáže přísně vytrestat. Zjevuje se buď jako obyčejná dívka v prostém oblečení, nebo jako krásná paní v nádherných šatech.

Alois Jirásek popisuje jednu verzi v divadelní hře Pan Johanes. Kačenka je princezna, která utíká před nápadníkem, kterého nechce. Je to do samotný  Johanes neboli Krakonoš.

Božena Němcová v Babičce zmiňuje vyprávění krkonošské kořenářky, jak se Rýbrcoul stěhuje za svou Kačenkou na její hory, ona ho tam dlouho netrpí a vyhání ho, načež on tak strašně pláče, že se rozvodní horské potoky.

Regionální pohádkář Josef Lukášek píše o Kačence jako dceři českého krále, která prchla před nechtěnými ženichy. Během kouzelné noci spolkla rozkvetlý květ zlatého kapradí, čímž získala nesmrtelnou a magickou moc a stala se ochránkyní hor.

Historik Václav Šplíchal zaznamenal další pověst, která naopak říká, že Kačenka nebyla urozená. Pocházela z chalupy uhlíře. Kvůli její dobrotě a čistému srdci je horská zvířata a lesní tvorové zvolili za svou vládkyni.

Kačenčina pohádková říše

V současnosti je Kačenka hlavním symbolem turistického ruchu pod Orlickými horami. Existuje Kačenčina stezka v okolí Deštného a Kačenčina pohádková říše. Grafickou podobu jim dala lokální řezbářka a ilustrátorka Jarmila Haldová.

Zimní konkurence: Rampušák

Kačenka vládne Orlickým horám více než půl tisíciletí. 21. prosince 1962 se k ní přidal Rampušák. Redaktor Československého rozhlasu Jiří Dvořák si ho vymysleli, aby přitáhl posluchače do Orliček na lyže.

V 60. letech lyžovali v Orlických horách prakticky jen místní lidé a cestovní ruch chtěl naplnit skiareály dalšími lyžaři. Měl je k tomu přimět právě Rampušák. Zdá se, že se tu zabydlel. Každý rok přiváží zimu a s jarem zase mizí kamsi do hor.

Rampepurda z Rampuše

Rampepurda (vlastním jménem Kristýna) je literární a seriálová postava, prostořeká služka z románu Bylo nás pět od Karla Poláčka. V populárním televizním seriálu režiséra Karla Smyczka hrála její roli herečka Barbora Srncová.

Hlavní dětský hrdina Péťa Bajza ji častoval přezdívkou Rampepurda rampepurďácká. V obci Rampuše nedaleko Liberku je k vidění její socha.

Dívka opravdu žila v Rampuši, v románu se sice jmenovala Kristýna, ale ve skutečnosti byla Elizabeth Dušánek, německé národnosti.

Bylo nás pět je humoristický román Karla Poláčka, ve kterém autor vzpomíná na své dětství v Rychnově nad Kněžnou. Vypravěčem a zároveň hlavním hrdinou je školák Petr Bajza. Román dopsal autor krátce před transportem do Terezína v roce 1943. Zemřel v koncentračním táboře Gliwice 21. ledna 1945. O rok později vyšel jeho román s velkým čtenářským úspěchem.

• Petr Bajza - hodný, veselý, rošťák, inteligentní, s velkou představivostí, syn majitele obchodu smíšeným zbožím; jeho rodina není, vzhledem k době vzniku díla, na rozdíl od skutečné Poláčkovy rodiny židovská, v příběhu žádní Židé nevystupují.
• Antonín Bejval - Petrův spolužák, vynálezce, má různé bláznivé nápady, hodně si o sobě myslí, lakomý, syn majitele povoznictví a obchodu s uhlím.
• Čeněk Jirsák - kamarád Petra, je pobožný, jeho koníčkem je sbírání hříchů ke svaté zpovědi, rovněž je velice ješitný, přezdívaný Krakonoš.
• Éda Kemlink - další z kamarádů, syn úředníka z berního úřadu, velmi chytrý, má dvě sestry Rafaelu a Viktorku a psa Pajdu, který s jiným psem Amorem krade v řeznictví buřty.
• Josef Zilvar - z chudobince, je starší než ostatní hoši, několikrát propadl, kouří, vede dospělé řeči, statečný, sem tam se spustí s Habrováky, syn válečného invalidy a žebráka.

Zobrazit místo Mountains - hory - skály - rocks na větší mapě

 Hřebenovka Orlických hor

LYŽAŘI Ze Šerlichu do Říček

CYKLISTÉ Okolo Orlických hor

CYKLISTÉ Z Deštného na Velkou Deštnou

TURISTÉ Pevnosti Orlických hor

TURISTÉ Na přechod Orlických hor stačí jeden den