Duchové Orlických hor: Kačenka, Rampušák, Rampepurda

Duchové Orlických hor: Kačenka, Rampušák, Rampepurda
Pohádky Orlických hor.
Autor snímku Marta Svobodová
SDÍLEJ:

 Orlické hory chrání Kačenka už sedm století. Každou zimu dorazí Rampušák teprve sedm desítek let. Rampepurda hrozí klukům osm desítek let.

Orlickým horám vládne mýtická Kačenka a na zimu se k ní přidá Rampušák. Zatímco Kačenčiny kořeny sahají do středověku, Rampušák je postava, kterou vymyslel rozhlasový redaktor roku 1962.

VIDEO Josef Lukášek vypráví o Kačenčině pohádkové říši

Kult svaté Kateřiny Alexandrijské

Ve 14. století zažíval obrovský rozkvět kult svaté Kateřiny Alexandrijské. Karel IV. ji dokonce považoval za osobní patronku, protože ji přisuzoval své vítězství v bitvě u San Felice. Svatá Kateřina byla patronkou učenců, ale také lesních dělníků, dřevorubců a kolonizátorů. Právě ti v té době začali pronikat do hlubokých lesů Adler Gebirge, čili sudetských Orlických hor.

Lokální šlechta páni z Častolovic, z Potštejna a z Dobrušky pro ně zakládali horské vesnice a podhorská městečka. V centru vždy postavili farní kostel a nejčastěji byl zasvěcen svaté Kateřině Alexandrijské. Kolonizované území tak dostalo síť pevnách církevních bodů. Dobře zachované jsou například kostel svaté Kateřiny v Solnici nebo kostel svaté Kateřiny v Českých Petrovicích mezi Orlickým horami a Králickým Sněžníkem.

Lidová tradice si fakt, že všude kolem hor stojí kostely svaté Kateřiny, přetvořila po svém. Začalo se vyprávět, že tyto svatyně vytyčují panství mocné paní Kateřiny neboli Kačenky. Legendy ji nakonec umístily na samotné hřebeny do Kačendy pod Šerlichem, kde pramení říčka Bělá.

Když kolonizační proud zmohutněl o německé dřevorubce a skláře, se svatá Kateřina z křesťanských oltářů začala prolínat s pohanskými mýty o Waldfrauen (lesní paní). Postava na sebe vazla lidovou podobu německé Katherl a nakonec české Kačenky. Chyběla jí svatoráž, ale moc nad horami si udržela.

Tolik historická etnografie. O Kačence ovšem vypráví hned několik literárních příběhů:

Kačenka je pohádková vládkyně a ochránkyně Orlických hor. Na rozdíl od většiny ostatních českých pohoří, kde vládne drsná mužská ruka (jako Krakonoš v Krkonoších nebo Rampušák, který v Orlických horách kraluje pouze v zimě), Orlickým horám od jara do podzimu šéfuje ženská energie.

Je popisována jako dobrotivá, spravedlivá a vlídná princezna, která pomáhá chudým a poctivým, ale lajdáky, nepoctivce a lidi, co ubližují přírodě, dokáže přísně vytrestat. Často se zjevuje buď jako obyčejná dívka v prostém oblečení, nebo jako krásná paní v nádherných šatech.

Útěk před Krakonošem (Alois Jirásek): Jedna z nejstarších verzí pochází z Jiráskovy divadelní hry Pan Johanes. Zde je Kačenka vykreslena jako princezna, která utíká před nechtěným nápadníkem – samotným pánem Krkonoš, panem Johanesem (Krakonošem). Ostatně už Božena Němcová v Babičce zmiňuje vyprávění krkonošské kořenářky o tom, jak se krkonošský vládce stěhuje za svou Kačenkou na její hory, ona ho tam dlouho netrpí a vyhání ho, načež on tak strašně pláče, až se rozvodní horské potoky.

Dcera českého krále (Josef Lukášek): V této verzi ze sbírky regionálních pohádek je Kačenka dcerou krále, která prchala před nechtěnými ženichy. Během kouzelné noci spolkla rozkvetlý květ zlatého kapradí, čímž získala nesmrtelnou a magickou moc a stala se ochránkyní hor.

Z chudé chaloupky (Václav Šplíchal): Další lokální pověst naopak říká, že Kačenka vůbec nebyla urozená. Pocházela z prosté chalupy uhlíře a za její čisté srdce a dobrotu ji horská zvířata a lesní tvorové sami zvolili za svou vládkyni.

Ať už je její pohádkový původ jakýkoliv, místní tradice říká, že lidé v těchto horách odjakživa věřili v ženskou ochránkyni lesů – dřívější němečtí obyvatelé ji znali například jako mocnou lesní ženu (Waldfrau) nebo tajemnou Hummelfrau.

Kačenčina říše dnes
V současnosti je Kačenka hlavním symbolem turistického ruchu v regionu. Existuje Kačenčina pohádková stezka (hlavně v okolí Deštného v Orlických horách) a projekt Kačenčina pohádková říše, kde děti putují po horských obcích, plní úkoly a sbírají razítka s postavičkami, které výtvarně ztvárnila známá sedloňovská řezbářka a ilustrátorka Jarmila Haldová.

Když odložíme pohádky pro děti a podíváme se na to, kde se postava Kačenky vzala z historického a etnografického hlediska, dostaneme se k fascinujícímu mixu německého folklóru, barokních pověr a literární tvorby 19. století.

Skutečné historické kořeny Kačenky (v němčině původně známé jako KateřinaKatharina nebo zdrobněle Katherl, případně Katarina) jsou mnohem divočejší a méně idylické než dnešní podoba milé princezny.

Pohádky Orlických hor.

1. Prapůvod v divokých lesních ženách (Waldfrauen)

Orlické hory byly po staletí osídleny převážně německy mluvícím obyvatelstvem. V tamním folklóru dlouho neexistovala jedna jediná vládkyně hor. Lidé věřili v tzv. Waldfrauen (lesní ženy) nebo Hummelfrauen (podle oblasti Hejšoviny a Bludných skal/Góry Stołowe, kterým se německy říkalo Heuscheuer či v nářečí Hummel).

Tyto bytosti nebyly žádné princezny. Byly to divoké, pohanské archetypy – mocné, nepředvídatelné bytosti spojené s přírodními živly, bouřemi a hlubokými lesy. Když byl někdo v lese zlý nebo hlučný, tyto bytosti ho dokázaly ztrestat, zahnat do bažin nebo ho připravit o rozum.

2. Barokní proměna: Katherl a divoký lovec

Klíčový historický zlom nastal v baroku, kdy se do lidové slovesnosti začaly míchat příběhy o Rübezahlovi (Krakonošovi). Krakonoš byl v té době chápán jako démonický, náladový vládce celých Sudet, který si rád bral lidskou podobu a škádlil pocestné.

V Orlických horách se z těchto německých pověstí vyvinula postava jménem Katherl (Kateřina). V nejstarších písemných záznamech ze 17. a 18. století ale tato Kateřina nebyla vládkyní, nýbrž Krakonošovou milenkou, partnerkou nebo naopak obětí.

  • Tradovalo se, že Krakonoš (často ztotožňovaný s "Divokým lovcem") unášel pozemské dívky. Kateřina byla podle jedné z verzí dcerou místního sedláka, kterou Krakonoš unesl na své panství do Krkonoš.

  • Ona mu ale uprchla zpět do Orlických hor. Krakonoš ji pronásledoval, a právě z toho vznikly pověsti o bouřích a vichřicích, které se honí přes hřebeny z Krkonoš na východ – lidé věřili, že to si jen Krakonoš s Kačenkou vyřizují účty.

3. Národní obrození a literární očištění (19. století)

V 19. století přišla vlna romantismu a sběratelů lidové slovesnosti (jak německých, tak českých), kteří potřebovali divoké a morálně nejednoznačné lidové mýty přetvořit do podoby vhodné pro moderní literaturu a výchovu mládeže.

  • Božena Němcová a Alois Jirásek převzali tyto původní sudetoněmecké zkazky o divoké Kateřině a Krakonošovi a vtiskli jim českou, romantičtější tvář. Z divoké lesní bytosti Katherl udělali hrdou, emancipovanou a spravedlivou Kačenku, která se nenechá ovládat cizím (krkonošským) elementem.

  • Zároveň došlo k teritoriálnímu rozdělení. Jak rostlo národní povědomí a regionální patriotismus, Orlické hory si Kačenku "adoptovaly" jako svůj vlastní, svébytný symbol, aby se vymezily vůči dominantním Krkonoším a jejich pánovi.

     

4. Zimní konkurence: Rampušák

Aby toho z historického hlediska nebylo málo, Kačenka vládla Orlickým horám sama až do roku 1962. Tehdy redaktoři tehdejšího rozhlasu (v čele s Jiřím Štrymclem) hledali pro reportáže ze zimních lyžařských středisek v Orlických horách protipól ke krkonošskému zimnímu zpravodajství.

Euroregion Glacensis.

Vymysleli proto postavu Rampušáka (jméno odvodili od hory Rampa a tehdejšího skiareálu). Rampušák byl uměle implantován do moderního folklóru jako zimní vládce, kterému Kačenka na podzim předává vládu. Historicky je tedy Rampušák čistě novodobý konstrukt z 20. století, zatímco kořeny Kačenky sahají o staletí hlouběji do temných, barokních šumů orlických lesů.

Rampepurda (vlastním jménem Kristýna) je známá literární a seriálová postava, prostořeká služka z románu Bylo nás pět od Karla Poláčka. V populární televizní adaptaci tuto roli ztvárnila herečka Barbora Srncová. [1]
Její fiktivní původ je spojen s reálnou obcí Rampuše v podhůří Orlických hor. [1]
Zde je několik zajímavostí:
  • Původ jména: Hlavní dětský hrdina Péťa Bajza ji v knize častoval přezdívkou „Rampepurda rampepurďácká“.
  • Památník: V obci Rampuše (nedaleko Liberku) můžete navštívit její oficiální sochu.
  • Kulturní odkaz: Hlášky a postava služky Kristýny se nesmazatelně zapsaly do zlatého fondu české televizní zábavy. [1]

Obce Liberk

SDÍLEJ:

Diskuse

Ochrana proti spamu. Napište prosím číslo dvacet-čtyři:

  • Captcha Image

Diskuze k článku

Celkem 0 příspěvků v diskuzi


Plzeňský Prazdroj: jak vyrobit pivní sud?

Plzeňský Prazdroj: jak vyrobit pivní sud?

Plzeňský Prazdroj otevře bednárnu pro veřejnost během prázdnin. Speciální komentované prohlídky se konají každý čtvrtek a pátek od 10 hodin. Návštěvníky zavedou do světa tradičního bednářského řemesla, mezi dubové ležácké sudy... celý článek

Jak se správně starat o kola, elektrokola, paddleboardy či sportovní kočárky?

12 Day Morocco Family Holiday: A Balanced Itinerary

registrovat

Podívejte se na inspiraci k cestování po Evropě.
Hledáte si ubytování v ČR nebo na Slovensku? Doporučujeme chaty a chalupy k pronájmu za nejlepší ceny. I levné ubytování si najdete na portálu MegaUbytko.cz.
CHORVATSKO 2024 levné ubytování v apartmánech a pokojích po celém Jadranu bez provize cestovkám.



Nejčtenější články

Duchové Orlických hor: Kačenka, Rampušák, Rampepurda

Duchové Orlických hor: Kačenka, Rampušák, Rampepurda

 Orlické hory chrání Kačenka už sedm století. Každou zimu dorazí Rampušák teprve sedm desítek let. Rampepurda hrozí klukům osm desítek let.
Jak se správně starat o kola, elektrokola, paddleboardy či sportovní kočárky?

Jak se správně starat o kola, elektrokola, paddleboardy či sportovní kočárky?

Letní sporty ničí vybavení více než zima. Nepřítelem bývá nejen slunce a teplo, ale i prach, pot i špatné čištění.
Plzeňský Prazdroj: jak vyrobit pivní sud?

Plzeňský Prazdroj: jak vyrobit pivní sud?

Plzeňský Prazdroj otevře bednárnu pro veřejnost během prázdnin. Speciální komentované prohlídky se konají každý čtvrtek a pátek od 10 hodin. Návštěvníky zavedou do světa tradičního bednářského řemesla, mezi dubové ležácké sudy

Kalendář akcí Zobrazit všechny akce

AKCE KDE INFO KDY ČAS
Masožravé rostliny - výstava Praha, Botanická zahrada Univerzity Karlovy 19.-28.6. 19.6.
Eurobike - veletrh Německo, Frankfurt 24.-28.6. Cyklistika 24.6.
Memorial Air Show Roudnice nad Labem 25.-26.6. 25.6.
Pelargonie - výstava Praha, Botanická zahrada Univerzity Karlovy 25.-28.6. 25.6.
Pravěká dobrodružství Eduarda Štorcha Praha, Národní muzeum Do 30.6. Výstava 30.6.
Slovanské dny Německo, Bärnau, Historický park 4.-5.7. 4.7.
Pavlův Studenec ožívá Německo, Bärnau, Historický park 11.-12.7. 11.7.
Hračkobraní Kamenice nad Lipou 15.-19.7. 15.7.
Slavnosti Jakuba Krčína Třeboň 17.-18.7. 17.7.
Festival Krumlov Český Krumlov 17.7.-8.8. 17.7.

Diskuse

cпрут сайт зеркало https ... EdgarDit, 23.6.2026 3:10, 13 příspěvků
farmacias mexicanas Charleskib, 23.6.2026 2:41, 5 příspěvků
mexican pharmacies that s... dpslxntmdj, 23.6.2026 2:07, 63 příspěvků
можно проверить ЗДЕСЬ кра... FranknoW, 23.6.2026 2:04, 5 příspěvků
farmacia mexicana online Howardjoisa, 23.6.2026 1:44, 63 příspěvků
mexicanrxpharm Howardjoisa, 23.6.2026 1:41, 47 příspěvků
buy prescription drugs fr... Travisglase, 23.6.2026 1:39, 18 příspěvků
mexican medicine Cliftoncip, 23.6.2026 1:36, 5 příspěvků
krása Paulse, 22.6.2026 22:05, 2 příspěvky
krása Barča, 22.6.2026 21:44, 2 příspěvky

Fórum Zobrazit všechny příspěvky

Re: Combo ski febit61013 febit61013, 19.6.2026 16:49
Skialpy v Krkonoších William Whitfield, 17.6.2026 11:44
Re: Combo ski - hloupost febit61013 febit61013, 17.6.2026 11:25
Re: Monolyže kiheto6821 kiheto6821, 16.6.2026 14:14
Ženy v běhu Horydoly , 11.6.2026 10:30
Zdravotní pojišťovna mini... Horydoly , 5.6.2026 23:08
HERO SÜDTIROL DOLOMITES Horydoly , 4.6.2026 9:56
Prokletije febit61013 febit61013, 25.5.2026 19:01