Berg Heil! V Čechách.

Méně významné jsou oblasti Císařské údolí u Dolního sedla, Poutník a Trojzubec u Horního sedla, Matoušova skála u Křižan (plně vynýtovaná skalka 200 m vlevo od otočky autobusu nad Křižany směrem na Ještěd), Křížová věž u Naděje a znělcové kupy Ortel a Klíč.

ÚDOLÍ BÍLÉHO POTOKA (Weissbachtal)

Údolí tvoří hranici mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo. Věže v něm jsou nižší, kromě Uhusteinů ukryté v lese, skála je hrubozrnná a často solivá. Jsou vhodné pro romantiky a milovníky klidu.

Nordliche Uhustein (Severní Soví věž)

Dvojice výrazných věží nad údolím Weissbachtall v hřebeni pod vyhlídkou Fuchskanzel (Liščí kazatelna). Od Fuchskanzel turistickou značkou tři sta metrů dolů přes zarostlou paseku, na kraji lesa ubíhá doprava vzhůru vozová cesta, která po chvíli zaniká. Po ní a podél okrajových skal dalších sto padesát metrů.

** Alter Weg – IV - Od jihu rozporem mezi věžemi, překrok na poličku a ke kruhu. Zleva rajbasem na vrchol. Věž s nádherným rozhledem, cesta z roku 1875 by se dala směle označit jako klasický výstup.

Südliche Uhustein (Jižní Soví věž)

** Alter Weg – VI, RP VIIa - Od severu spárou na polici (vpravo lze cvaknout kruh od cesty Schartenweg VIIb). Spárou s nepříjemným nástupem (postavením) přes tři výšvihy (dobré uzly). Namáhavé.

Mehlsack (Pytel mouky)

Věž je nutno najít v lese, asi 150 metrů nad turistickou značkou Karlsfried – Weissbachtall. Nad ní stojí věžička Weissbachspitze.

** Alter Weg – III - Z průchodu komínem, do bočního komína a zprava na vrcholovou hlavičku. Tam ovšem není slaňák a tak slézáním nebo přeskokem na boční vrchol.

* Südwand – III - Z náhorní strany stěnou po "bramborách" (oblázky) na vrcholek se slaňákem. Lehce lámavé, nejištěno.

Böhmische Tor (Česká brána)

Skála přímo nad cestou v údolí Bílého potoka.

* Alter Weg – III - Z náhorní strany (postavením) po hřbetě na plošinu a nějak (přeskok, přepad, sestup a komínem) na úzký vrcholový pilíř (kniha, slaňák).

Grenzkogel (Hraniční kužel)

Sto metrů proti proudu potoka od Böhmische Tor na levé německé straně údolí.

** Alter Weg – IV - Od jihovýchodu koutem na polici a vzhůru stěnou s železitými chyty na vrchol.

Kleine Grenzkogel (Malý Hraniční kužel)

Padesát metrů jihovýchodně od Grenzkogelu.

* Alter Weg – II - Vnitřním komínem.

* Südwand – IV - Středem náhorní stěny do žlábku a na vrchol.

ODLEHLÉ VĚŽE NA ČESKÉ STRANĚ

Uvádím především věže nepopsané v průvodcích a případně nezveřejněné výstupy. Přístup k věžím, které obsahuje český průvodce z Olympie Praha, nepopisuji.

Kostka

Přístup od rozcestí modré a červené značky v Kaisertalu (nejvyšší rozcestí pod hladkým skalním ostrohem) dvě stě metrů po červené značce. Věž je vlevo dvacet metrů nad cestou. Sestup přeskokem na masiv nebo slanění za strom.

* - Mukařovská finta – IV. Jakub Turek, Lukáš Bludský 2002 - Vlevo v údolní stěně rozporem mezi hranou a masivem, překrok do spáry a jí na lávku (borovice). Postavením nebo pomocí borovice na vrchol.

* - Přeskok – I - Přeskokem z masivu z vřesu do vřesu.

Perníková chaloupka

Věž stojí v Pohádkovém dole.

* Normální – II

* Zvonivá hrana – VI. Petr Slanina, 90. léta - Z náhorní strany levou hranou ke kruhu (dá se přizajistit přes hodinky asi 2 m vpravo od kruhu) a hranou na vrchol. Solivé.

Stoupa

Věžička 50 m severozápadně od Tuleňů.

* Tupouní tup - VII. Petr Slanina, 90. léta. - Z náhorní strany krátkou hranou přes kruh. Solivé.

Divoká věž

Nachází se na hřebeni po modré a zelené značce od rozcestí Nad podkovou směrem na jihozápad. Přístup také od křížku připomínajícího vraždu (žárlivý celník z Donína zastřelil svou milou a pak i sebe) na modré značce asi 400 m jihozápadně od Podkovy přímo vzhůru na hřeben.

+ Normální cesta - II - Špinavým mokrým komínkem a přes borůvčí.

Popova skála

Vyhlídka opatřená zábradlím. V údolní stěně jsou nějaké těžší cesty. Vynikající možnosti pro bouldrování na přilehlých balvanech.

Jehlička

Věžička nad cestou po červené turistické značce z Horního sedla přes Kozí hřbety na Jítravské sedlo.

* Normální cesta – II - Nejjednodušší logickou cestou.

POD PEKAŘOVOU BOROVICÍ

Část Kaisertalu (Císařského údolí) pod Pekařovou borovicí podél zelené značky roklí z Kaisertalu k Pekařově borovici (v mapě také jako Modla, směr Polesí).

Zarostlá stěna

Výrazná pětatřicetimetrová okrajová stěna nad pasekou po levé straně značené cesty (jdeme-li nahoru). Cesty vyšší obtížnosti, rajbasy v hrubozrnné skále s vystupujícími oblázky. Cesty od partičky okolo Petra Slaniny jsou pro rekreační lezce prakticky nelezitelné.

Zarostlá věž

Věž s tunelem s velmi těžkou spárou ve stropě asi 50 m vpravo od Zarostlé stěny. Vrcholová kniha ukrytá kdesi ve změti balvanů na vršku.

* Náhorní cesta – I - Cesta vhodná pro sběrače borůvek.

Milenci

Zelená značka z Kaisertalu k Pekařově borovici stoupá úzkou soutěskou, doleva odbočuje rokle která je po patnácti metrech zablokována obrovským balvanem tvořícím převis. Věž stojí třicet metrů nad tímto balvanem.

* Přeskok – I - Z masívu.

** Sonáta pro klavír – VII. Martin Hoetzel stř. Lukáš Bludský, 1998. Komínem mezi věží a malou věžičkou (kruh), rozporem a překrok vlevo na hranu (2. kruh), hladkou stěnou na tření na polici (obrovské hodiny, fixní smyce) a vhloubením na vrchol.

Balvan

V hustém mlází třicet metrů severně od prostředního rozcestí v Císařském údolí (odbočka zelené značky směr Polesí). Údolní stěna devět metrů, náhorní strana čtyři metry.

* Pravá – VII - Stěnou přes kruh.

* Levá – VIIb - Žlábkem a stěnou přes kruh.

SEDLECKÝ ŠPIČÁK

Skály na v hřebeni a na úbočích Sedleckého špičáku (též Kohoutí hřeben).

Bouldry na vrcholku

Několik nízkých balvanů z velmi pevného materiálu.

Věžička u vyhlídky

Pětimetrová věžička vedle vyhlídky, přístup z vrcholku Sedleckého špičáku 300 m směr Hrádek.

Věž pod vyhlídkou

** Údolní hrana IV. vlevo od spádnice hrany špinavým koutkem a spárou s vklíněným placákem na hlinitou polici (možnost jištění – vlevo výše borovice), traverzem v lištách doprava na hranu a po ní (špatně jištěno) na vrchol. (Přelez Lukáš Bludský, Jitka Zadinová, červenec 2003, zřejmě zde nějaká lezecká aktivita už byla. Na hlinité polici nalezena stará zcela zrezlá skoba, dala se vytáhnout holou rukou.)

Velký lom

Lomová stěna vlevo od turistické cesty směr Hrádek 150 m od vyhlídky. Pevný prokřemenělý pískovec, pozor na volné bloky.

** Levé žebro – IV. Lukáš Bludský, Jitka Zadinová, 2003 - Levým žebrem na vrcholovou stezku. Jištění za stromy.

* Pravá – IV. Lukáš Bludský, Jitka Zadinová, 2003. - Vlevo od nejpravějšího pilíře vhloubením (smyčka) a doleva spárkou na hranu (3 borovice). Pod převisem traverz 5 m doleva a talířovatou stěnou na vrchol.

Králičí kameny

Okrajová stěna a balvany, přístup od sedla pod Popovou skálou vozovou cestou na severozápad čtyři sta metrů.

* Králičí nora – II - Na hlavní masiv komínospárou od jihovýchodu.

*** Dětská stěnka – II - Údolní pětimetrovou kyzovitou stěnkou balvanu pod stěnou.

SKÁLY U SLONA

Skupina skalek a balvanů z velmi měkkého pískovce u Polesí. Přístup z návsi od dubu u koupaliště vzhůru na severovýchod úzkou asfaltkou a dále mírně vpravo vozovou cestou k chatám a závoře. Stále rovně lesem půl kilometru, skály jsou v lese vpravo. Většina věžiček a výstupů je znehodnocena vysekanými stupy nebo schody. Pro oblost, zarostlost a solivost jsou skály bezvýznamné na bouldering. Výrazně kvalitní jsou ovšem pro hru na Indiány.

Slon

Nejvýznamnější věž skupiny. Na vrcholu osazeno několik slaňáků a v severní svislé stěně několik kruhů pro nácvik chytání pádů.

+ Jižní pilíř – I – Po vysekaných stupech středem pilíře.

+ Jižní žlab – III – Dříve nejjednodušší cesta, po poklesu terénu na nástupu erozí výrazně obtížnější.

+ Levý jižní komín – I

+ Pravá jižní spára – II – Přepadem z předskalí do široké spáry.

+ Východní žlab - II - Extrémně solivým žlabem a doleva na pilíř pravé jižní spáry.

+ Východní cesta překroková – I - Od východu zprava na pilíř a stěnou.

+ Severovýchodní cesta – I - Od nástupu Překrokové vpravo.

* - Severní komín – II - Velmi úzkým svislým komínem pod slaněním. Jediná lezecky významná cesta neznehodnocená umělými stupy.

Mrož

Věžička čtyřicet metrů vpravo od cesty z Polesí ke Slonovi. Nachází se 250 m před Slonem.

+ Náhorní cesta - I - Po umělých stupech.

Kůň

Skalní jehlička padesát metrů severně od Mrože.

+ Náhorní cesta - I - Umělé stupy.

Hřib

Třicet metrů severovýchodně od Koně.

+ Náhorní cesta - I - Umělé stupy.

SKÁLY NAD POLESÍM

Havran

Rozhledna se zábradlím, tři sta metrů nad koupalištěm.

** Údolní cesta – IV - Vlevo v údolní stěně k hodinám a vpravo dlouhý traverz po liště až na její konec. Lámavou stěnkou doprava vzhůru do vhloubení (nejtěžší místo, špatně jištěno) a vpravo po žebru (velké hodiny) na vrchol.

Stěnky

Cestou z Polesí k Havranu vlevo před závěrečným stoupáním. Možnost několika kratších výstupů bouldrového charakteru v nekvalitní skále.