Dodo Kopold přeběhl Tatry za 72 hodin

Útržky zpráv z Kopoldova přelezu tatranského hřebene najdete na facebookových profilech Pavola Barabáše (filmař) a Doda Kopolda (horolezec).

Pokud je to pravda, jedná se o obrovský výkon, srovnatelný s prvním sólovým přelezem Pavla Pochylého před třiceti lety. Ve Vysokých Tatrách vládne výborné počasí pro skalní lezení, sněhu je málo, drny jsou dostatečně pevné a místy jsou namrzlé skály.

AKTUALIZACE 20. ledna: Dodo Kopold přiznává, že vynechal některé štíty a nedržel se vždy přísně hřebenu:  

Na svém Facebookovém profilu je ještě otevřenější:
5.1. nedeľa 16.20h horáreň pod Muráňom – 22.20h Kopské sedlo (prejdené až po Bujačí vrch)
6.1 pondelok 5.00h Snehový štít, 7.30h Sedielko, 12.15h M. Závrat, 16.30h Poľský hrebeň (vynechané Kresaný roh, Rovienkové veže, Divá veža)
7.1.utorok 2.00h Kačací štít, 6.00h Zlomisková štrbina, 9.40h sedlo Váha, 14.00h V. Mengusovský štít, 16.00h Čubrina, 23.45h Kasprov vrch (vynechané Rumanov štít, Ganek, Ťažký štít, Druhý mních, VŽB nie až na samý vrchol)
8.1.streda 6.26h Volovec, 16.20h Hutianske sedlo horáreň Biela skala (na niektoré vrcholy ZT som nešiel až hore ku značne. Brestová, Tri kopy, Pachoľa)

Dodo Kopold šel opačně než většina ostatních. Vyrazil z Lysé Polany, překonal Belianky, přelezl Vysoké Tatry a došel přes Roháče do Hutianského sedla.

(První verze tohoto článku vyšla na Horydoly.cz 12. ledna)

 ZIMNÍ HŘEBEN VYSOKÝCH TATER

Kopold: Přeběhl Tatry za 72 hodin
(samostatné sólo: 3 dni v roce 2014)

Sabovčík-Kadlečík: Zimní hřeben byl zopakován 
(samostatné družstvo: 15 dní v roce 2013)

Pochylý: Podrobná zpráva Pavla Pochylého
(samostatné sólo: 16 dní v roce 1979)

Duba: 150 kilometrů pro hřebenu Tater
(družstvo s údolní podporou: 32 dní v roce 1970)

Dieška: Tatranská hřebenovka na papíře

Hroza: Co je potřeba na zimní tatranskou hřebenovku

Hroza: Tatry si zaslouží zimní hřeben

Zobrazit místo Mountains - hory - skály - rocks na větší mapě

Kdo je Dodo Kopold?

Jozef Dodo Kopold je již několik let nejlepším slovenským horolezcem. Jeho především skalní výstupy ve vysokých horách celého světa berou dech. Jenže se při nich pohybuje na hraně a mnohdy i za hranou rizika. To nepřežili dva jeho spolulezci a další jsou naživu jen díky milostivé náhodě. Navíc často informuje o svých výstupech chaoticky a mnohdy své zprávy zpětně upravuje k lepšímu. Na některých himálajských vrcholech nestál, ačkoliv tvrdil, že ano.  

Více o čtěte Kopoldovi na Horydoly: Češi a Slováci ve vysokých horách (2009), Plulík zemřel na Broad Peak (2008), Marek Hudák se zabil (2007), K2 skoro nikomu nedala (2007), Bronzové karabiny (2007), Zlatá slovenská karabina (2006), Icebreaker (2005), Výsledky česko-slovenských bitev se nemění (2003), Strieborná karabína (2003).