Excelentní Häberlein na Žabí kůň

Tehdy v září se německá trojice Simon Häberlein spolu s Katerine Bröske a jejím manželem Maximilianem zapsala zlatým písmem do historie Vysokých Tater. Za pět dní zvládli neuvěřitelnou sérii čtyř prvovýstupů:

Ostrý štít - Jižní stěna 4 - prvovýstup, který byl dalších dvacet let pokládán za nejtěžší túru v Tatrách (později se v ní zabili elitní polští horolezci Jadwiga Honowska - Zofia Krókowska 1928 a Kazimierz Kupczyk 1930). 

Žabí koň - Jižní stěna 4 - prvovýstup na dosud nedostoupený štít a návrat stejnou cestou

Žabí věž - Volí chrbát CH - traverz Volí a dosud nedostoupené Žabí věže od západu na východ 

Chlapík - prvovýstup na dosud nedostoupenou věžičku v Mengusovském sedle  

Simon Häberlein se do Vysokých Tater už nikdy nevrátil. Německý a maďarský název Žabího koně zní Simonova věž (Simonyturm). Tento Mnichovan má na kontě dalších několik významných prvovýstupů v letech 1904-1905 na věžích Sella v Dolomitech a také v pohoří Wilder Kaiser. Manželé Bröskeovi z polského průmyslového města Zabrze (Max tam byl ředitelem jatek) lezli v Tatrách mezi lety 1902 a 1907.

Osudové setkání německé a polské elity se neuskutečnilo

Z hlediska současných horolezců je zajímavé, že prvovýstup na Žabí štít se neuskutečnil nejlehčím směrem (Východní hřeben) ani nejkratší cestou (Západní hřeben). Důvodem je zřejmě malá informovanost tehdejších lezců mezi sebou a také poněkud nepřehledná a zastrčená poloha samotného štítu.

Klimek Bachleda se nechal slyšet 11. září 1905 poté, co spolu s elitními polskými lezci Januszem Chmielowskim a  Jedrzejem Marusarzem sestupoval z Rysů západním hřebenem přes tři věže až k nově objevenému Žabímu sedlu. Svoji mylnou předpovaď pronesl někde v těch místech, odkud se v současnosti slaňuje do Žabího sedla k nástupu na cestu Přes koně východním hřebenem Žabího koně.

Aniž by Němci věděli o Polácích, přešli ten den k Žabímu koni z druhé strany přes Volí a Žabí věž. Jižní stěnu si prohlédli díky tomu, že prošli ještě úzkou Tylkovou štrbinou pod Žabího koně a sešli dolů k Žabím plesům tak, jak se schází dnes. Tam o několik hodin dříve dorazili Poláci, když sestoupili od Žabího sedla dnes často využívanou výstupovou cestou. Zřejmě se minuli, protože není známo o jakémkoliv kontaktu mezi oběma skupinami.

Druhý den byla jižní stěna zdolána dvojicí Häberlein - Bröskeová. Manžel musel zůstat na trávníku pod stěnou, protože si poranil ruku, ještě než začal pořádně lézt. Vynahradil si to až o dva roky později, když manželská dvojice zopakovala Häberleinku. 

Kombinace hřebenu a stěny

Häberleinova cesta se dnes nejčastěji leze v kombinaci s cestou Přes koně. Nejprve se vystoupí od Žabích ples na Lavici Žabího sedla (tři délky obtížnosti 2, z toho poslední se obvykle jistí), slaní do Žabího sedla, leze východním hřebenem Přes koně (tři délky obtížnosti 3), na vrcholu se odloží batoh, slaní západním hřebenem, sejde pod jižní stěnu, vyleze jižní stěnou Häberleinovu cestu (dvě délky obtížnosti 4), znovu slaní západním hřebenem a pěšky sestoupí nebo částečně slaní k Žabím plesům (cca půl hodiny místy obtížnosti 2).

Häberleinova cesta

Žabí kůň (2291 m), jižní stěna

Vysoké Tatry, Mengusovská dolina

Prvovýstup

Simon Häberlein a Katerine Bröske 12. září 1905

Obtížnost

4 UIAA. Jedná se o dvě dlouhé lanové délky. Nejtěžších je prvních pár metrů. Místy lze nalézt staré skoby, je nutné počítat s vlastním jištěním.

Přístup

Od Popradského plesa po značené turistické cestě směrem na Rysy. V místech, kde značka začíná od Žabího plesa stoupat k řetězům do dolinky Pod Váhou, odbočuje doleva sotva znatelná stezka s občasnými mužíky. Traverzuje pod ohlazenými plotnami a poté stoupá suťovým kotlem pod Žabí sedlo. Od chaty 2 hodiny.

Nejjednodušší přístup je pod Vyšné Žabí sedlo, pod kterém vede vodorovná stezka doprava (na východ). Překročíme nepříjemný skalní pilířek a ocitneme se na travnaté poličce pod převisem s charakteristickými skalními zuby. Zde je při zemi jistící skoba a nad námi borhák.  

Pod Vyšné Žabí sedlo se dostaneme buď slaněním z vrcholu Žabího štítu, nebo pěší stezkou (místy obtížnost 2) popsanou v sestupu. Cesta je markantní, vyšlapaná a částečně značená mužíky. 

Varianta: Můžeme také vystoupat komplikovaným a travnatým terénem přímo pod jižní stěnou Žabího štítu. Nedoporučujeme to, pokud přesně neznáte směr, je mokrá tráva, případně v zimě hrozí laviny (místy 2).

Sestup

Obvykle se sestupuje Západním hřebenem. Z vrcholu na západ slaněním z vlastní smyčky nebo slézáním po skalnatém úbočí na polici nad kolmý výšvih (2). Odtud slaněním z nového borháku deset metrů do úzkého sedélka.

Hřebenovým lezením (2) mírně dolů k dalšímu borháku v mělkém sedélku. Dalším slaněním na jih doleva ve směru postupu čtyřicet metrů korytem pod Vyšné Žabí sedlo.

Vyšlapanou cestou mezi skalkami povšechně směřujeme do suťoviska pod Žabím sedlem. V místě, kde překračujeme úzký žlab, je skoba s kroužkem. Lze z ní slanit 30-50 metrů a vyhnout se tak slézání několika skalek. Po cestě uvidíme několik dalších skob, které můlžeme využít pro slaňování. Vhodné za mokra. Jinak lze opatrně sestoupit celou trasu pěšky (2). Celková doba sestupu 3/4 hodiny k Žabímu plesu.

Ze Žabího sedla na začátku východního hřebene se dá v případě nouze slanit 2 x 25 metrů nazpátek k Žabímu plesu. Slanění vede hlubokým mokrým komínem přes štandy z mnoha starých skob a smyček. Horolezci jsou ohrožování pádem kamení.

Výstup

Nástup je z jeskyňky - převisu s charakteristickými skalními zuby (až tam budete, poznáte je!). U země je skoba pro jističe, nad ní je dobře vidět borhák. Několik nejtěžších kroků vede hned od stanoviště na ukloněnou plotnovitou římsu ve výšce prsou stojícího muže a po ní tři metry doprava. Kde je přerušená, tam vylezeme kolmo spárou na lehčí terén. Vhloubení se mění v komín, který směřuje vpravo a uzavírá ho převis.

Odtud doprava několik metrů po další výrazné ukloněné římse (na začátku a na konci skoba). Z jejího konce nahoru přes stupně ke krátké výrazné spáře v převisku. Spára vyhazuje! Nad ní lehčeji na plošinku uprostřed ploten. Stanoviště na vlastním jištění a starých skobách. 

Šikmo doprava nahoru položenou plotnou (skoby) směrem dle uvážení k Východnímu hřebeni, který dosáhneme pod posledním třímetrovým schodem pod vrcholem.

Těžší varianta vede spárokomínem (vlastní jištění) přímo nahoru na vrchol Žabího koně. Vyhneme se tak případně "dopravní zácpě" na oblíbeném Východním hřebeni. 

VIDEO: Žabí koň, Volia veža, Český / Ťažký štít, Dračie pazúriky

VYSOKÉ TATRY: Vrcholy, štíty a věže

 Inspirace: 100 nejlepších cest ve Vysokých Tatrách II-V

INFO: Vysoké Tatry na HORYDOLY

Zobrazit místo Mountains - hory na větší mapě 

 Horolezecké skvosty v okolí

VOLIA VEŽA: Štáflovka (5) a Jižní žebro (3) - kouzelné letní lezení

GALERIE GANKU: Stará Klasická cesta (4) - vážný dlouhý výstup v odlehlé stěně

ZÁPADNÁ VEŽA NAD ŽABÍM SEDLOM: Jižní stěna (3) - zimní trávy a sníh 

ZADNÁ BAŠTA: Grószova cesta (4) - dlouhé zimní mixy

ČESKÝ / ŤAŽKÝ ŠTÍT: Hřeben od Váhy (3) - vyhlídková hřebenovka