Franta Kutta byl správnej fík

Výstupy jeho směry o to víc to požadují být o cestě dobře informován, přemýšlet, zakládat vlastní jištění a mít hodně morálu. A to není dnes každého parketa.

Franta Kutta nebyl stoprocentní pískař. Lezl třeba na vápenci. Některé cesty v Srbsku a okolí vyžadují zatnout zuby a spoustu morálu. Další cesty jako třeba Mařenka s pohledem na Vltavu na koukání dolů dolů na hladinu řeky příliš nesvádí a člověk musí koukat spíše, kam klade nohy a kam dává ruce.

Také na tvrdých pískovcových Suškách byl aktivní. Dosud se leze hlavně Kuttův roh ze vzdušným traverzem.

Franta byl absolutně všestranný. Také třeba na Bořeni se najde něco s jeho rukopisem. V Tatrách udělal několik prvovýstupů, které prostě nejsou překližka, takže musíš vědět jak na to, mít nutný materiál a odpovídající morál.

Klasické cesty jsou něco jiného něž to, co se v posledních dvaceti letech udělalo. Franta byl ke svým spolulezcům někdy dost drsnej, znám to z vlastní zkušenosti. Byla to osoba, která se ale bez váhání věnovala začátečníkům. Také napsal několik metodických spisků, které se dlouho používaly a nováčci si v nich listovali.

Jasně je to všechno "starý mejdlo", ale mnozí z nás si tím mýdlem nadále ručičky myjí a krásně jim voní i dneska.

Zkuste si přelézt pár cest, které Franta nechal generacím, které přišly po něm, a uděláte si obrázek, co to bylo za horolezce i člověka.

INFO: Prvovýstupy Franty Kutty