Šest horských vůdců - aspirantů

Je třeba pořádně prostudovat související předpisy se živnostenským zákonem. Nařízení vlády č. 469/2000, kterým se stanoví obsahové náležitosti vázaných živností říká jasně, že průvodcovská činnost horská je rozdělena do dvou profesí: a) Horský vůdce – organizování a provádění jednotlivců nebo skupin v horském a vysokohorském prostředí, včetně ledovců, při skalním lezení a horolezectví na zajištěných cestách, umělých lezeckých stěnách, při skialpinistických túrách, vedení a organizování vysokohorských expedic, včetně zajišťování bezpečnosti. V rámci živnosti je možno uskutečňovat činnost informační, poskytování poradenských služeb při výrobě lezecké, horolezecké, skialpinistické a obdobné výzbroje a výstroje, včetně půjčování takové výzbroje a výstroje.b) Horský průvodce – činnost průvodce po horách, která spočívá v organizování a provádění jednotlivců nebo skupin v horském prostředí, s výjimkou oblastí ledovců, skal, canyoningu a všech dalších terénů, v nichž postup vyžaduje použití horolezecké techniky, horolezeckých pomůcek a materiálu (zejména stoupacích želez, cepínů, lan, jistících prostředků), kdy v zasněžených horských terénech je provádění možné pouze ve zvlněných terénech severského typu, kromě terénních zlomů a je vyloučena realizace jakýchkoli lyžařských, skialpinistických a obdobných činností s výjimkou chůze na sněžnicích.Průvodcovskou činností tělovýchovnou a sportovní je realizace programů pohybově rekreačních, programů na redukci tělesné váhy či extrémně sportovních včetně nezbytné instruktáže dovedností příslušného sportovního odvětví.Průvodcovskou činností v oblasti cestovního ruchu je doprovázení skupiny osob nebo jednotlivců, při němž je v jazyku dle jejich výběru poskytován výklad o kulturním a přírodním dědictví země. A s tím spojené zajištění dalších nezbytných činností spojených s doprovodem skupiny osob nebo jednotlivců, vedením a kontrolou itineráře, zajištěním programu, obstaráním základních informací během cesty, včetně praktických informací vztahujících se k místu pobytu, a poskytováním základní pomoci doprovázeným osobám. Kurzy horolezectví, skalního lezení, skialpinismu, canyoningu, lezení na umělých stěnách nebo zajištěných cestách a VHT může realizovat podle živnostenského zákona pouze horský vůdce nebo tělovýchovný a sportovní průvodce příslušné specializace. Horolezecké školy tak nemusí působit v právním vzduchoprázdnu, komerční horolezecká činnost je v ČR dávno právně zakotvena.I u nás je horský vůdce nejvyšší možnou kvalifikací pro komerční vedení horských túr.Český právní řád tedy nezná průvodce cestovní kanceláře nebo instruktora komerčních průvodcovských aktivit. Průvodce cestovního ruchu nemůže vést horskou túru. CK musí zajišťovat svoji činnost prostřednictvím odborně způsobilých osob. Musí si podle charakteru akce a terénu najímat buď horské průvodce nebo horské vůdce. Ostatně někteří členové ČAHV se také nechávají najímat CK. Už dávno u nás tedy neexistuje pouze neurčitý kočkopes, nebo hybrid - horský průvodce. Pouze, naštěstí v demokratickém státě s tržním hospodářstvím nemusí být horský vůdce výhradně členem soukromého sdružení - UIAGM (tj. ČAHV). Mezinárodní společenské organizace, která není spjata s orgány nebo institucemi EU. Ostatně i ČAHV je občanských sdružením, ne profesní organizací (viz Ministerstvo vnitra). ČAHV má od MŠMT také "jen" akreditaci pro konání kurzů průvodcovské činnosti horské, v rozsahu horského vůdce. Lze se přesvědčit na stránkách MŠMT. Stejně jako FSpS Masarykovy univerzity v Brně, Škola sportů a pobytů v přírodě Adventura Praha a Benadventura Ostrava. Nikdo víc tyto kurzy u nás nepořádá. Žádná CK tedy horské průvodce ani horské vůdce neškolí sama.Neexistuje žádný právní předpis EU nebo mezinárodní smlouva, která stanoví, že horský vůdce musí být členem pouze UIAGM. Není tomu tak ani ve všech státech EU. Zrovna na Slovensku toto bylo z důvodu diskriminace jiných podnikatelských subjektů novelou živnostenského zákona naopak zrušeno. Jejich živnostenský zákon horského vůdce nezná. Neprošel ani návrh návštěvního řádu TANAPu, aby po neznačených cestách mohl vodit pouze horský vůdce. Jejich zákon o telesnej kultúre také nestanoví, že horské vůdce může vzdělávat jen slovenský spolek (UIAGM). Limitovaného horského průvodce a pak horského vůdce zná např. i francouzské právo.Již tedy od roku 2000 i náš živnostenský zákon nařizuje horskému vůdci zaručovat bezpečnost svých klientů (viz zmíněné nařízení vlády). Rozsah jeho odpovědnosti vyplývá z rozsahu jeho oprávnění. Musí se jednat o znalosti a dovednosti pro záchranu horolezeckou, první pomoci včetně specializované (kvůli aklimatizaci apod.), lavinová prevence a záchrana. Lze se přesvědčit v programech jednotlivých výše zmíněných pořadatelů, že všechny tyto přípravy jejich kurzy obsahují. Jednotlivé právní předpisy je totiž nutné brát podpůrně a ve vzájemné závislosti. Přeci snad jeden zákon nebude obsahovat, co vyplývá jako povinnost z jiného. Případná občanskoprávní i trestní odpovědnost horského vůdce za neposkytnutí pomoci v daném rozsahu vyplývá z toho, že se absolvováním daného kurzu stává osobou odborně způsobilou.Pojištění této odpovědnosti si může sjednat horský vůdce už dávno, ani nemusí být členem ČAHV. Pojištění profesní odpovědnosti má u nás zákonem uloženo pouze několik málo profesí. Proč pak nechtít, aby "profesní komoru" a toto pojištění neměli také instruktoři parašutismu, řidiči autobusů, se zbraní pracující ochranky....? Zákon nemůže stanovit, že horský vůdce má být povinně členem UIAGM (tj. ČAHV). Neboť by to bylo protiústavní. Zákon nemůže nutit stát se členem zájmového sdružení. Nemůže omezit předem podnikání v profesním vzdělávání na jeden soukromoprávní subjekt.Český horský vůdce se při vedení českých klientů v zahraničí nedostává do rozporu s tamějšími zákony. Nevodí své klienty nebo zákazníky CK „na černo“. Obecně může občan ČR podle stanoviska Ministerstva obchodu a průmyslu k problematice průvodcovské činnosti horské (mám k dispozici), kam spadá gesce živností, vykonávat v některé ze zemí EU podnikatelskou činnost dočasně a příležitostně v rámci tzv. volného poskytování služeb na základě svého živnostenského oprávnění získaného na území ČR. Není tak žádný nesoulad našeho práva s evropskou legislativou. Neexistuje obecná evropská zvyklost, neboť naopak podle dohody spadá tato problematika do výlučné pravomoci jednotlivých států EU. Vzdělávací program na platformě UIAGM je sice mezinárodně uznávanou kvalifikací, ale nelze hovořit o mezinárodně právním základě.Všichni čeští horší průvodci i horští vůdci jsou státem autorizované fyzické osoby. Prostřednictvím akreditovaných vzdělávacích institucí vykonávají státem certifikovanou zkoušku odborné způsobilosti. Tyto vzdělávací instituce však nevydávají žádné licence na základě absolvovaného kurzu a splněné praxe. Touto licencí může být pouze státem vydaný živnostenský list.Členové ČAHV nezískali po vstupu do UIAGM v zahraničí legální statut. Nadále tu totiž platí uzavření trhů pro poskytování služeb! Teprve nyní v listopadu přijal EP normu, která nařizuje, aby jednotlivé státy upřesnily nejpozději do tří let své požadavky na kvalifikaci omezeného okruhu profesí a své trhy otevřely. Nesmí se však přitom dopouštět jakékoli diskriminace.Nejčastější základnou pro vzdělávání i praxi horských vůdců i průvodců, členů i nečlenů ČAHV je většinou dlouholetá, různorodá činnost (metodická komise, instruktoři) v ČHS (viz např. CK Loudatour Plzeň).Horští vůdci UIAGM, tedy i členové ČAHV, neprocházejí několikaletým vzděláváním. Vzdělávací program ČAHV na bázi Mezinárodní unie asociací horských vůdců (UIAGM), je rozložený do 86 dní (768 hodin výuky) v průběhu tří let. Tento příspěvek v žádném případě není útokem na ČAHV. Naopak je třeba uznat, že tento kurz je nejrozsáhlejší, nejnáročnější a nejkomplexnější. Členství je spojeno s pojištěním odpovědnosti. V tomto "balíku výhod" je třeba služby horského vůdce ČAHV (UIAGM) doporučit. Ale stále tu zůstává v potaz lidský faktor každého člena zvlášť.Klient se musí zajímat, jakou kvalifikaci má jeho horský vůdce (tedy i nejen horský vůdce - člen ČAHV), jak si ji obnovuje nebo rozšiřuje a jakou má praxi. Všichni horští průvodci i horští vůdci (včetně členů ČAHV) musí mít podle živnostenského zákona čtyřletou praxi pro získání živnostenského oprávnění, malé výjimky stanoví opět tento zákon. Klient se musí zajímat o rozsah oprávnění horského vůdce.Problém spočívá spíše v počtu horských vůdců najímaných CK na počet klientů. Je však třeba potom říct, že zájezdy by se musely zdražit...Také ke své smůle ostatní horští vůdci příliš neprezentují svoji kvalifikaci a praxi, nemají sdružení.

no už by to chtelo jen náky HORY :-))

Sakra samej h. vudce z kraje.