Slovákům nevěřte!

"Museli jsme přehodnotit své standardní doporučení, které je odvozeno z praxe v Alpách," říká Tomáš Frank z Bezpečnostní komise Českého horolezeckého svazu.

Odneste si ho k doktorovi

"Vycházeli jsme z důvěry v profesionální zásah horské služby a doporučovali horolezcům a turistům, jejichž partneři se zraní, aby okamžitě poskytnuli první pomoc, ale nepokoušeli se o jejich transport. Ten zajistí daleko lépe a účinněji horská služba."

Po zkušenostech z minulých let a především letní neuvěřitelně dlouhé čtyřhodinové vrtulníkové akce a následné smrti horolezkyně na Široké věži ve Vysokých Tatrách, doporučuje Český horolezecký svaz velkou obezřetnost vůči slovenským záchranářům.

"Na Slovensku je vhodné pokusit se o záchranu a transport zraněného z hor vlastními silami," uvádí Tomáš Frank.

Teď letci, dříve horská

Problémy se slovenskými záchranáři dává Bezpečnostní komise ČHS předběžně za vinu provozovateli letecké záchranné služby a horskou službu považuje za akceschopnou.

Před pár lety byla ovšem i samotná Horská služba horolezeckou veřejností obviňována, že nedokáže včas zasáhnout ani na zemi, že má špatné vedení, používá zastaralé zdravotnické postupy a nemá ve svých řadách žádné výkonné horolezce.

Mrtví mimo statistiku

Letos se na horách a skálách celého světa zabilo jedenadvacet horolezců a horských turistů z České republiky. "Určitě to ale nejsou všichni, o mnohých jsme se nedozvěděli," vysvětluje Tomáš Frank.

Letošní rok byl tedy na počet mrtvol průměrný. Trendem je zvyšující se počet mrtvých skialpinistů. Mírně roste také statistika zemřelých pod lavinami. "Důležitým momentem je, že dnes lidé na horách daleko více spoléhají na profesionální záchranáře, než dříve, kdy se záchranných akcí zúčastňovali celé horolezecké oddíly," doplňuje předsedkyně ČHS Alena Čepelková.

Letos vypadala statistika milosrdněji než minulých letech, protože smrtelné nehody se rozložily do celého roku. Vloni se konala impozantní série skialpinistických nehod se špatným koncem ve Vysokých Tatrách během tří měsíců.

Průkazky zemřelým nepomohly

Poměr zahynulých registrovaných členů horských spolků a neorganizovaných milovníků hor je 1:3. To odpovídá i odhadům o počtu neorganizovaných horolezců vůbec. Český horolezecký svaz eviduje okolo deseti tisíc členů a jeho předsedkyně Alena Čepelková odhaduje, že dalších třicet tisíc leze po skálách a horách bez horolezeckého průkazu.

Ukazuje se, že členství v Českém horolezeckém svazu, české pobočce rakouského Alpenvereinu ani sekci vysokohorské turistiky v Klubu českých turistů nemá na úrazovost vliv. "Průkaz nedodá chladnokrevnost," lakonicky k tomu dodává autor metodických horolezeckých materiálů Tomáš Kublák.

Je nutno dodat, že v metodickém vedení horolezců zela deset let velká díra, která se začala zacelovat až před pěti lety, a práce Metodické komise tedy ještě nestačila přinést jasné výsledky.