Tekelju chtějí přejmenovat po Cimrmanovi

Tekelju chtějí přejmenovat po Cimrmanovi
Altaj, Tekelju. V pozadí Jarlu.
Autor snímku Expedice Devold
SDÍLEJ:

Cimrmani včera odletěli na Altaj pojmenovat jednu údajně bezejmennou horu. Má se jmenovat po českém velikánovi. Jenže háček je v tom, že vybraný kopec má zřejmě místní jméno, a jestli ne, předběhla je o měsíc jiná česká expedice.

Průběh české expedice, která chtěla zabránit druhé české expedici v porušování altajské identity v zájmu české legrace, podrobně sledujeme.

Dnes přinášíme podrobný popis od člena výpravy Michala Absolona.

Cesta proběhla nejpoužívanějším způsobem, to je letecky s přestupem v Moskvě do Barnaulu. To je hlavní město Altajského kraje, autonomní oblasti sousedící s Republikou Altaj.

Odtud je pod hory sedm set kilometrů po zemi. Sjednali jsme si proto u místní agentury převoz.

Posun o pět hodin

Cestou byla dvě byrokratická zdržení: 3 hodiny v hlavním městě Gorno Altajsk kvůli registraci pobytu, která je v Rusku povinná, potom sto kilometrů před horami kvůli registraci vstupu do pohraniční zóny s vyplňováním nesmyslného dotazníku. To je prý letošní novinka a sami Rusové říkali, že je to jen další snaha tahat z turistů peníze.

O půlnoci jsme dojeli do Tjunguru, obvyklého východiska do hor. Ráno jsme nebyli schopni rozumně vstát, pořád jsme měli v hlavách časový posun o pět hodin a předchozí noc jsme jen trochu klimbali ve starém Tupolevu vzadu hned vedle řvoucího motoru.

Tvrdá ruská škola

Dál jsme pak šli už po svých s batohy na zádech. Nesli jsme ruksaky o objemu 60 až 90 litrů. Rusové měli běžně 140 litrů, jsou to tvrdé povahy, dámské batohy měly 120 litrů.

Nemluvě o jejich botách a dalším vybavení. Někteří poutníci byli obdivuhodní, šli jako stroje v dešti, blátu, teniskách, bez bundy nebo pláštěnky. K hoře je to padesát kilometrů, tam jsme šli tři dny, zpět dva dny.

Jde se údolím řeky Akkem k jezeru Akkem. Proudí tam docela dost lidí, je to přístupová cesta k Uč Sumer (Bělucha). Zde jsme také použili další dopravní prostředek. Přívozem jsme se plavili po jezeře.

Uctívají velký kámen

Pak jsme šli dolinou Jarlu, která je velmi zvláštní. Dělí se o ni dvě ruské náboženské skupiny, uctívající zde jeden velký kámen. Nemá to ovšem nic společného s náboženstvím etnických Altajců.

Tato podivuhodná dolina se od okolí velmi odlišuje. Jejím středem se táhne hřbet z různobarevných skal, velmi zvětralých břidlic, které se rozpadají na úplnou šotolinu a prach.

Tady bylo ještě poměrně dost lidí, zvláště vyznavačů jakéhosi Rikly. Ale kvůli neobvyklé kráse sem míří i dost běžných turistů.

Altajské jméno Tekelju Baži

Pak už stačilo přejít jedno sedlo v necelých 3000 m n.m. a byli jsme v dolině Tekelju. Název pochází z altajského teke, což je kozorožec. Asi se sem chodilo dřív na lov těchto zvířat, která se tu pořád vyskytují. Tady už bylo lidí mnohem méně, za dva dny jsme viděli v dálce dvě postavy. Mohli to být turisté nebo také pastevci koní.

Jak je na Altaji obvyklé, kromě toho, že se dolina jmenuje Tekelju, je stejný název použit i pro říčku, ledovec i jednu horu. Odpovídá to vnímání Altajců, považují větší přírodní celky za jednu živoucí a posvátnou entitu. Tak jako má člověk ruce a nohy, které patří k němu a jeho jménu, tak třeba k hoře a jejímu jménu náleží další útvary, v krajině s ní spojené a na ni navazující.

Jméno Tekelju Bažy, které nám dodali Altajci, obsahuje přívlastek, běžně používaný pro prameniště, respektive horu, ze které řeka pramení. To se objevuje například i v jednom ze jmen Běluchy, protože pod ní pramení Katuň, nejdůležitější altajská řeka, ze které posléze vzniká veletok Ob.

Ledovec nezamrzl ani v noci

To jsem ale trochu předběhl, nejdříve bylo potřeba na horu vylézt. Vstávali jsme ve čtyři a mysleli si, že bude ledovec zmrzlý. Jenže na Altaji je extrémně kontinentální klima, ke všem mořím je daleko. V létě je tam dost teplo a projevuje se to i ve větších výškách.

Po ledovci jsme šli tři kilometry ve výšce mezi třemi a třemi a půl tisíci metry. Ani brzo ráno nebyl povrch zmrzlý, vůbec tam v noci nemrzlo. Takže jsme se často bořili do sněhu. Kameraman se v jednu chvíli probořil až po prsa, ale za to už mohla trhlina, ne měkký sníh.

Po ledovci na nás čekal dlouhý hřeben přes sousední horu. Čekali jsme spíš choďák, ale bylo to docela nepříjemné, samé volné bloky. Sestup byl stejnou cestou, netroufli jsme si pokračovat dál hřebenovým přechodem, který by mohl být kratší a mimo ledovec. Když jsme viděli ten materiál, dali jsme přednost známému terénu.

Návrat do civilizace

Když jsme po dvou dnech sešli pod hory, jeli jsme hned z Kučerly, poslední vsi pod horami, stopem do Usť-Koksa. Vezl nás UAZ, který u nás dříve také sloužil jako terénní vojenská sanitka.

V tomto městě dříve žil pan Šajchislamov, otec myšlenky Expedice Altaj-Cimrman a každý ho tu zná.

SDÍLEJ:

Diskuse

Ochrana proti spamu. Napište prosím číslo dvacet-čtyři:

  • Captcha Image

Diskuze k článku

Re: Souhlas
Cimrman pro mne měl a snad i stále má své kouzlo jako zneuznaný génius, jehož zaváté stopy se sice občas trochu prolnou s realitou (naposled tehdy, kdy se téměř stal největším Čechem), jinak ale zůstává smyšlenou postavou. Stejně tak mi přijde úsměvné, když město Humpolec odhalí pamětní desku Hliníkovi, jakožto svému nejslavnějšímu imigrantovi.
Jakmile se ale dá Jára Cimrman na komerci, bude lákat sponzory, hrát golf na Altaji a bude zvěčněn ve jménu zasněženého kopce, všechno kouzlo bude pryč. Ať zůstane česko-rakousko-uherskou postavou v regionu pod Řípem a do neplete se do alpinismu v Asii. Stárnoucí umělci bohužel vyměnili recesi za posedlost. Ať pojmenují nějakou nově vzniklou ulici někde na kraji Prahy...
  • Autor Tok
  • Datum a čas 6.8.2007 21:46
Reaguj
PS
Cimrmana jsem měl rád, několikrát jsem to veřejně tvrdil. Poslední roky chodím na hry o něm v podání vesnických ochotníků a určitě u toho zůstanu (hnedle 1. víkend září v Hlavatcích). Svěráka bych po těch osobních zkušenostech a informacích, které se k nám díky kauze dostaly, už nezkousl. Někdo jinde na netu napsal, že tímhle oni ničí, co léta budovali. Vidím to také tak.
  • Autor Michal
  • Datum a čas 6.8.2007 20:28
Reaguj
Díky
za povzbudivé reakce, vypadá to, že lidé začínají chápat, o co EAC jde ve skutečnosti. I média začínají přinášet dobré informace. Zatím je pro nás ale pořád dost práce. Cimrmani jsou už na Altaji, informujeme denně naše altajské přátele o různých věcech. A musíme se bránit mystifikacím cimrmanů, které vedou přes zpochybňování výstupu až k dětinskému zpochybňování naší přítomnosti na Altaji vůbec (Smoljak). Doporučuji v archivu Primy večerní zprávy z pátku a na Č.Rozhlase zase Radiožurnál z téhož dne v 21h. Kdyby veřejnost mohla vidět kompletní záznam z tiskovky, co pořádali před odletem, asi by leckdo nevěřil. Například jejich prohlášení, že když my jsme (z úcty ke smýšlení Altajců) nevstoupili na samý vrchol, tak oni tam samozřejmě vstoupí a navíc z vrcholu odpálí golfový míček. Že si cimrmani udělají z vrcholu posvátných hor cvičné odpaliště ani lidé nechtějí věřit, ale na zmíněných fotkách ČTK je Kotek s golfovou holí na letišti, takže to myslí vážně - jak jste napsali: hezký obrázek někoho, kdo jede na dovolenou - a za peníze z veřejné sbírky. Jejich tvrzení se postupně modifikovala až na to, že prý hora má dva vrcholy a my byli na tom nižším (samozřejmě nesmysl). Takže máme pořád co dělat...
  • Autor Michal
  • Datum a čas 6.8.2007 20:23
Reaguj
Souhlasím
s předešlými příspěvky. I mně to přijde velmi nevkusné směrem k místním a přišlo by mně to nevkusné i u nás, kdy by si kdokoli komu se zachce udělat reklamu, přejmenoval horu nebo řeku jménem své firmy na náklady veřejnosti a daňových poplatníků. Za sebe tedy končím alespoň s návštěvami DCJ /poslední představení jsem viděla loni a bylo to i na okresní poměry hodně slabé/. Dále bych ráda, kdyby mi pan Jaroš poslal zpátky peníze za zakoupené DVD s ním z nějaké neslezené hory, myslela jsem to jako podporu jeho výprav, ale ne takovýchto prapodivných PR akcí...
  • Autor Stopka
  • Datum a čas 6.8.2007 17:20
Reaguj
Altaj
zdravím, celou akci Cimrmanů pojmenovat horu na Altaji po Cimrmanovi považuji za velkou neslušnost a nevkus iniciátorů a všech jejich pomocníků. Více by sedělo použít termíny z vulgární češtiny, to ale nechci. Vadí mi taky jejich arogance a ignorance, s jakou popírají skutečnost, že Hora už jméno má. A nechtějí ani nedokáží seriozně diskutovat s kritickými hlasy. V sobotním Právu 4.8., jim před odjezdem, vyšel článek na 3. straně. Vadí mi, že novináři neuznali za vhodné oslovit druhou stranu a dát jí taky prostor v tom samém čísle. Kde je prosím novinářská etika? A co demokracie?To, že akci platíme my všichni mi taky vadí. A zajímalo by mě , kdo zasponzoruje výpravě cimrmanů chybějící peníze?? Vybráno ve sbírce(taky drzost) bylo kolem 600 000 Kč. Náklady jsou ale dvojnásobné. Vůbec by bylo zajímavé rozkrýt celé financování a finanční aktivity všech zúčastněných. Nevím ale bohužel co pro to udělat.Proto prosím lidi, kteří cimrmanůn dávají lekci slušnosti, pokračujte dál, Díky Věra
  • Autor věra
  • Datum a čas 6.8.2007 16:28
Reaguj
Re: Trapnost...
Jo, mě to teda taky vůbec nedělá radost. Jsem odmala fanouškem Cimrmana i celého ensamblu, ale touhle šaškárnou mi teda opravdu radost neudělali :(
  • Autor Kuba K.
  • Datum a čas 6.8.2007 16:14
Reaguj
Smutny je taky to, ze sme prispeli my vsichni, co platime dane a koncesionarske poplatky. Partnerem expedice je CT a CRo a statni podnik Ceska Posta. Doporucuju fotky zde. Tam je spokojeny Kotek s golfovou holi pri odletu na dovolenou, na kterou jsme se mu nechtene slozili...
  • Autor David
  • Datum a čas 5.8.2007 09:30
Reaguj
Což je dost smutný...
  • Autor rip
  • Datum a čas 5.8.2007 08:49
Reaguj
Re: Trapnost...
Jen by mel na Milesovce dat pozor aby mu z ni nekdo nezbuch, preci jen chodej bez kysliku, ze... Jinak mezi tetkama co prispely alespon zastitou (penezma asi ne) je i nas ministr zahranici a ministr bez portfeje.
  • Autor Anonym
  • Datum a čas 4.8.2007 21:07
Reaguj
Trapnost...
Až se budu někdy chystat na zcela bezvýznamný výstup na Boubín, Kriváň nebo Dachstein, taky by se mi hodily takový prachy... :-) Který v ů l na tuhle maškarádu může přispět? Zřejmě nějaké nostalgické tetky, které žádný kopec vyšší než Milešovka nikdy ani neviděly... Expedice Cimrmanů je inspirativní asi jako vymačkaný citron.
A pan Jaroš? Poté, co odjel na výlet podobný výše zmíněnému Dachsteinu, nepřekvapil by mne, kdyby příště vedl klienty na výše zmíněnou Milešovku.
  • Autor Tok
  • Datum a čas 4.8.2007 20:59
Reaguj
Celkem 12 příspěvků v diskuzi


Poznejte nejkrásnější řecké ostrovy

Poznejte nejkrásnější řecké ostrovy

Je jich asi 2,5 tisíce, jen 200 z nich je obydlených. Některé jsou kosmopolitními hvězdami na mapě světových letovisek, zatímco charakter a atmosféra jiných se po staletí příliš nemění.... celý článek

Europe's top campsite is located in Austria

Nový vlak z Litvy do Lotyšska

registrovat

Podívejte se na inspiraci k cestování po Evropě.
Hledáte si ubytování v ČR nebo na Slovensku? Doporučujeme chaty a chalupy k pronájmu za nejlepší ceny. I levné ubytování si najdete na portálu MegaUbytko.cz.
CHORVATSKO 2024 levné ubytování v apartmánech a pokojích po celém Jadranu bez provize cestovkám.







Nejčtenější články

Jaro začíná dnes nad ránem

Jaro začíná dnes nad ránem

Jarní rovnodennost nastává v okamžiku, kdy střed slunečního kotouče stane přesně nad rovníkem a Slunce vstoupí do znamení Berana. Den a noc jsou stejně dlouhé (12 hodin). Od této chvíle se Slunce vrací
Poznejte nejkrásnější řecké ostrovy

Poznejte nejkrásnější řecké ostrovy

Je jich asi 2,5 tisíce, jen 200 z nich je obydlených. Některé jsou kosmopolitními hvězdami na mapě světových letovisek, zatímco charakter a atmosféra jiných se po staletí příliš nemění.
Europe's top campsite is located in Austria

Europe's top campsite is located in Austria

On the basis of ratings by campers Camping.info , one of Europe's top camping guides, has selected the most popular from over 23,000 campsites in 44 European countries.

Kalendář akcí Zobrazit všechny akce

AKCE KDE INFO KDY ČAS
Stones, Trees, Clouds - fotovýstava Praha, Tibet Open House 26.3.-17.4. Fotografoval Petr Králík 26.3.
Island - diashow Domažlice, Čakan Přednáší Martin Loew  3.4. 19:00
Banální situace, fatální následky - přednáška Praha, Městská knihovna Prevence úrazů páteře 3.4. 17:00
Island - diashow Dobřany, Káčko Přednáší Martin Loew 4.4. 19:00
Hannibal - sněhové divadlo Rakousko, Sölden 5.4.
Myslivost a příroda - veletrh Kroměříž, Výstaviště 6.-7.4. 6.4.
Vars - konec lyžování Francie, Vars 7.4.
Silva Regina - veletrh Brno, Výstaviště 7.-11.4. Myslivost a lesnictví 7.4.
ILTM - veletrh luxusního cestování Jižní Afrika, Cape Town 7.-9.4. 7.4.
Island - diashow České Budějovice, Kotva 8.-11.4. Přednáší Martin Loew 8.4. 17:30

Diskuse

strašná rychlost Skiák, 26.3.2024 17:25, 1 příspěvek
INU Horydoly - Andrea Černá, 25.3.2024 13:57, 2 příspěvky
INU Honza, 25.3.2024 13:26, 2 příspěvky
Nebudeme přece poukazovat... Michael Beranek, 25.3.2024 9:42, 5 příspěvků
INU Pišišvor, 24.3.2024 23:21, 2 příspěvky
INU Honza, 23.3.2024 20:40, 2 příspěvky
INU Honza, 23.3.2024 16:35, 5 příspěvků
re kladivo, 23.3.2024 14:08, 2 příspěvky
O otázku jak se nám všem ... Michael Beranek, 23.3.2024 13:49, 6 příspěvků
Holandsko - země byciklů Michael Beranek, 23.3.2024 13:15, 5 příspěvků

Fórum Zobrazit všechny příspěvky

Re: Karel IV. Horydoly , 28.3.2024 15:06
Re: Karel IV. Kuba Turek, 28.3.2024 14:46
Re: Karel IV. Horydoly Open, 28.3.2024 14:45
Re: Karel IV. Kuba Turek, 28.3.2024 14:42
Re: Karel IV. Horydoly Open, 28.3.2024 14:40
Re: Karel IV. Kuba Turek, 28.3.2024 14:37
Re: Karel IV. Horydoly Open, 28.3.2024 14:36
Re: Karel IV. Kuba Turek, 28.3.2024 14:35