Horolezecké oddíly pravidelně trénují záchranu zraněných ze skal. Mnozí absolventi těchto kurzů potom uplatní nabyté znalosti naostro. Málo platné, horolezectví je nebezpečná zábava a občas se při lezení na horách i skalách stane nehoda, se kterou si bez kamarádů neporadíme.
Každého nováčka překvapí, jak moc je na záchranu zraněného z vícedélkové horolezecké cesty potřeba materiálu, lidí a znalostí.
Podívejte se na VIDEO, kolik zachránců se motá okolo dvou fiktivně zraněných mužů, které je potřeba při simulované záchranné akci dostat nejprve dvě délky slaněním na zem a potom je na improvizovaných nosítkách odnést na cestu, kde si je převezmou lékaři do sanitky.
Před třemi lety jsme vám stejnou akci ukázali na fotografiích v článku Fiktivní zranění v Divoké Šárce. Dnes se můžete podívat na video. Někteří aktéři jsou stejní, jiní se vyměnili.
O co jde? Jaký byl scénář?
Skupinka horolezců z oddílu Humanita Praha přichází do Divoké Šárky. Tradiční lezecká oblast je nepřehledným údolím plných menších či větších skalek.
Na mobil jim volá mladík, který prý viděl dva horolezce, kteří spadli ze skály a teď se nehýbají. Jenom přibližně naviguje záchranáře, kde zranění mohou být.
Úkol číslo jedna tedy zní: Najít a dostat se k nim!
To udělají nejsilnější chlapi, kteří se příliš nezdržují jištěním a ani se nepřevlékají do lezeckého oblečení, pouze si navléknou hrudní a sedací úvazek a především si vezmou přilby. Nechtěji dopadnout jako zachraňovaní.
Mezi tím dole pod skálou slabší dívky připravují improvizovaná nosítka a lékárničky.
Neštěstí se dvěma zraněným horolezcům stalo pod vrcholem skalní věže Brenta. Prvolezec je po krátkém pádu skoro v bezvědomí a je mu zima, druholezec má zřejmě zlomenou ruku a nohu. Oba komunikují.
Není naděje, že by se k nim dostal v reálném čase vrtulník nebo profesionální horská služba, a tak se horolezci rozhodují pro snesení zraněných pod skálu.
VIDEO Trénink záchrany zraněného horolezce ze stěny
Jeden musí převzít velení a ostatní se mu bezpodmínečně podřizují. Jeden záchranář slaňuje nejprve s prvolezcem, který na tom je zřejmě hůř. Druhý záchranář mu čistí cestu a pomáhá v nepříjemných místech. Na široké polici na ně čekají další záchranáři, kteří se sem dostali ze strany. Prvolezce si hodí na záda a už jednodušeji s ním slaní na zem. Následuje zabalení do lanových nosítek a osmičlenná skupinka odnese zraněného na silnici.
Druhá skupinka záchranářů to má těžší. Doslova. Druholezec visí u protrženého kruhu, kde k nehodě došlo. Sami se tedy musí pořádně zajistit pomocí vklíněnců. Potom si jeden záchranář na sebe věší zraněného a ve strmé skále s ním pomalu slaňuje. Jenže ten váží i s výbavou okolo devadesáti kilogramů a navíc každý nešetrný pohyb znamená, že křičí bolestí kvůli zlomené ruce či noze.
Záchranář s ním musí traverzovat na stejnou polici, jako skupinka s prvolezcem. Ukazuje se, že to lze zvládnout jen ve třech lidech.
Slanění z police už je jednodušší, ale nedaří se přesně nastavit délky smyček, na kterých má viset. U lehkého prvolezce bylo možné si pomoci občasným nadlehčením nebo přidržením, ale těžký druholezec nic takového neumožňuje. Vyladění délky slaňovacícho postroje je tedy životní nutností.
Pod skálou následuje rutina, nosítka a odnesení do sanitky.
Jaderná elektrárna Dukovany vyrobila za dvacet let 536 TWh elektrické energie. V současné době to pokrývá pětinu spotřeby elektřiny v Česku. Tomuto množství energie by při výrobě v tepelných elektrárnách odpovídalo zhruba 500... celý článek
Poslední letošní horký den. Babí léto je už cítit ve vzduchu. Ve Vraňanech oblékáme neopren, balíme oblečení do nepromokavých vaků a noříme se do Vltavy. Proplaveme dvě závěrečné vltavské peřeje.
Se začátkem podzimu přichází babí léto. Říkáme tak suchému, slunečnému a teplému období. Perioda příjemného počasí se opakuje v Evropě téměř každý rok. Někdy trvá několik týdnů, jindy jen několik dnů a v
Podzimní výlovy rybníků jsou velkou událostí nejen pro diváky na březích, ale především pro samotné rybáře. Celý rok se starali o vodu, ryby i rybníky. Během jednoho jediného dnes se jim jejich
Stockholms skärgård / Stockholmské souostroví zahrnuje 30 000 ostrovů a ostrůvků v Baltském moři. Je to ideální region pro mořské kajakáře, kteří nemají rádi horké podnebí a slanou vodu.
Krajina Znojemska získává na podzim nejvýraznější podobu. Vinice se zbarvují do žlutých a červených odstínů, turistické trasy v Národním parku Podyjí se uklidňují a sklepy nabízejí první vína z nové sklizně. Během jednoho turistického