Chceme pustit skialpinisty do Krkonoš, ale neřekneme kam

"Považovala bych za rozumné s článkem počkat, až budou jasné hmatatelné výsledky," doporučuje dokonce tajemnice Českého horolezeckého svazu Božena Valentová.

Hlasujte:
ANKETA: Kde bude první povolená skialpinistická aréna v Krkonoších?

Co se peče v příšeří?

Jenže my za rozumné považujeme něco jiného. Chceme vědět, co pečou naši zástupci, ať už nás to zajímá jako daňové poplatníky (a tedy činnost státního orgánu), nebo jako horolezce (a tedy vyjednávání Českého horolezeckého svazu).

U jednacího stolu na Dvoračkách v Krkonoších se sešli mimo jiných šéf skialpinistické komise Českého horolezeckého svazu Robin Baum a náměstek pro vnější vztahy Správy Krkonošského národního parku Jakub Kašpar.

Zeptali jsme se tajemnice svazu Boženy Valentové, co se projednávalo, ale moc jsme se toho nedozvěděli:

O čem jste jednali s KRNAPem v souvislosti s ledopády a skialpinismem v posledním roce?

S vedením KRNAPu jednal ČHS vloni na podzim o možnostech lezení v ledopádech. Letos na konci března proběhla první pracovní schůzka o možnostech skialpinismu ve vybraných lokalitách, to je o možnostech skialpinistických přechodů a skialpinistických sjezdů.

Co konkrétního jste probírali?

Při jednání, kterého se zúčastnil nejen zástupce ČHS, ale i další zástupci skialpinistické veřejnosti, byla mj. diskutována rizika sportovních aktivit v nejvíce chráněných územích (I. zóna), tj. hlavně riziko, že přístup do lokalit využijí nejen horolezci a skialpinisté, ale sekundárně také ti, kdo přírodě záměrně škodí, například pytláci.

Už jsou nějaké výsledky z jednání?

Jednání ohledně lezení v ledech nejsou uzavřena, budou pokračovat, takže konkrétní výsledky zatím nejsou. Pro skialpinisty byla vybrána lokalita, která by mohla být zkušebně, na časově omezenou dobu, zpřístupněna. V této chvíli se však jedná pouze o pracovní návrh, nikoli o povolení ze strany KRNAPu. O tom, zda bude skialpinismus ve vybrané lokalitě opravdu povolen, se bude rozhodovat ve správním řízení, na základě žádosti, kterou podá Český horolezecký svaz.

Jak se to letos projeví v Krkonoších, jestli tedy vůbec?

Na tuto otázku nelze nyní odpovědět.

O jakou lokalitu se jedná?

Jméno lokality, o kterou se jedná, nechci nyní zveřejňovat. Důvodem je, že se zatím jedná pouze o pracovní návrh, který bude předmětem oficiální žádosti. Nepovažovala bych za solidní, kdybychom návrh poskytli médiím dříve, než podáme oficiální žádost k příslušnému orgánuo chrany přírody. Doufám, že je toto mé vysvětlení akceptovatelné. Jakmile pokročíme v jednáních dále, poskytneme potřebné informace.

Akceptovatelné to není. Ať už se ptám jako člen Českého horolezeckého svaz nebo jako novinář. Předpokládám, že jednání je transparentní ze strany ČHS i KRNAPu.

Jednání transparentní jsou. Při jakýchkoli jednáních vždy platí, že informace z jednání se zveřejňují až poté, kdy jsou připraveny oficiální, odsouhlasené závěry. Jednání s KRNAPem jsem se sama nezúčastnila a oficiální zápis ještě nemám, takže nebudu dále poskytovat zatím neformální informace.

Když jsme neuspěli u Českého horolezeckého svazu, obrátili jsme se na Správu Krkonošského národního parku. Ani náměstek pro vnější vztahy Správy Krkonošského národního parku Jakub Kašpar nám nic konkrétního neřekl:

Správa KRNAP jedná o tom, jak vyjít vstříc skialpinismu nad míru současnou, kdy je skialp, resp. ski-touring, legální aktivitou všude, kde to nezakazuje zákon o ochraně přírody a krajiny a lesní zákon. Tedy na všech značených trasách plus mimo I. a II. zónu i mimo cesty, ovšem mimo les. Jednáme s jednotlivými skialpinisty, Českým horolezeckým svazem či Českou asociací horských vůdců o nejrůznějších lokalitách a možnostech. Snažíme se najít taková místa, která by pro skialpinisty byla atraktivní a zároveň schůdná z hlediska ochrany přírody a lesa.

Ani další zdroj přímo z jednání není konkrétní. Šárka Zahradníková píše na serveru Lezec:

"...část setkání pak byla věnována konkrétní, zkušebně vybrané, lokalitě, dostatečně atraktivní z pohledu skialpinismu. Pro ní byla též navržena pravidla regulovaného zpřístupnění, včetně způsobu monitoringu."

Kdo požadoval utajené jednání, upřesňuje Jaroslav Kočí také na severu Lezec:

Kde se lyžuje už sto let?

Lyžování, které se dnes označuje termínem skialpinismus nebo skitouring, v Krkonoších provozují Němci (byli tady doma), po nich Češi (vznikl tu jejich stát) a na konec Poláci (zabrali německé hory) už sto let.

V úvahu pro legalizaci tedy přicházejí známé terény na Luční nebo Studniční hoře, na Kotli, případně v údolí Bílého Labe. Lyžuje se také v Labském a Obřím dole, ale tam jsou trasy v některých místech velmi ohrožované lavinami.

Dohoda se zřejmě nemůže týkat zarostlých sjezdů ze Sněžky, z Pančavské a Labské louky a z Lysé hory. Také sjezdy do Polska z pohraničního hřebene jsou mimo hru českých zelených úředníků.