Pražské hory Brdy na běžkách

Hřebenovka celých Brd měří hodně přes sto kilometrů. Není to pro lyžaře žádná procházka růžovým sadem, protože občas se chodí pěšky do strmých kopců, na pěšinách jsou kamenité úseky nebo se do cesty staví kořeny, svážnice někde rozjezdí lesácké náklaďáky a místy jsou posypané štěrkem. Hospod je po cestě najdete minimum. Spát budete pod širákem v lese u ohníčku. 

Celá anabáze od Prahy k Plzni vám bude trvat nejspíš 3 až 4 dny.   

Doporučené vybavení

Lyžařský přechod Brd je zimní dobrodružství se vším, co k tomu patří. Je nutné počítat se špatným počasím, pomalým ale vyčerpávajím postupem, tábořením na sněhu a případně zdravotními či technickými potížemi.

Terénní běžky typu backcountry, boty na běžky typu pohorky backcountry, teleskopické hole, sada lyžařských vosků. Nepromokavá bunda a kalhoty, softshellová mikina, péřová vesta nebo bunda, funkční triko a spodky, teplé ponožky, čepice, dvoje rukavice, sportovní brýle, krém na opalování. Doklady, pojištění, peníze, pražská Lítačka nebo časová jízdenka PID, outdoorový mobil, chytré hodinky, mapa. termoska s horkým pitím a jídlo. Romantické je spát venku na sněhu nebo aspoň v turistických přístřešcích, kterých je po cestě dost. Proto je třeba navíc 50 l batoh, stan nebo bivakovací pytel, spací pytel, dobrá karimatka, outdoorový vařič, lžíce, zapalovač, nádobí, převlečení na noc, lékárnička. Zásoby jídla. Může se hodit sněhová lopatka a cestovní pila. Zubní kartáček, mýdlo, malý ručník, dámské propriety.

Směr Černolice

Hned od stanice autobusu v pražské Zbraslavi míří červená turistická značka do lesa, aby nás provázela celou první polovinou brdské hřebenovky. Nejprve strmě vystoupáme na Cukrák a jen těsně mineme známý televizní vysílač. Pokud se nám nechce do kopce, až sem nás dovezou příměstské autobusy.

Sjedeme dlouhým kopcem do Jíloviště, které zřejmě budeme muset projít s lyžemi v rukou. Podejdeme dálnici a následuje nepřehledný terén, sjíždíme hlubokým lesem, překonáme několik strží a vystoupáme dlouhou strání k Černolickým skalám u stejnojmenné obce. "Koryta potůčků se projíždějí tak, že nahoře na jedné straně to pustíte a zkusíte se vyhoupnout na druhou stranu," doporučuje tramp a příležitostný lyžař-turista Jan Kašpar. "Předloni mi to nevyšlo, lyže se zadrhla o kámen a přišel jsem o zub."

Za Černolicemi začíná ničím nepřerušovaný brdský hřeben zvaný Hřebeny. Cestu sem si můžeme zkrátit vlakem do Všenor, odkud to máme do Černolic asi půl hodinky pěšky po silnici. Pokračujeme po lesních cestách s nevelkými převýšeními na Skalku. Teď v zimě stojí za to jen výhled od poustevny, ale slibte si, že v létě se sem vrátíte pěšky nebo na horském kole. Neměli byste vynechat návštěvu výstavního a obnoveného kláštera, poutního kostela Maří Magdalény a dlouhé křížové cesty. Dlouhými rovnými úseky lesních silniček odtud profrčíme s větrem o závod, protože se většinou jede trochu z kopce a cesty bývají projeté od širokých kol lesních strojů. Pokud máme štěstí a ráno přimrzlo, stačí jen občas hůlkami píchnout a lyže jedou samy.

Od rozcestí na Kytínské louce můžeme pokračovat stále po červené značce, ale doporučujeme cestu zkrátit po žluté. Chvilku sice budeme stoupat, ale poté se těsně vlevo pod oploceným vojenským prostorem prosmýkneme bukovým pralesem a jsme na Stožci. Na křižovatce několika značených cest přímo na hřebeni se vydáme zase po červené zprvu lehkým, později velmi prudkým sjezdem. Tady pozor, protože cesta lesem bývá umrzlá a navíc končí prudkou zatáčkou doleva k hájovně Jelení palouky. "Tady je jedno, jestli jedeš osmdesátkou na motorce, šedesátkou na kole nebo čtyřicítkou na lyžích. Když to nezvládneš a skončíš v lese, tak pámbů s tebou," říká milovník Brd, Karel Noha, který pravidelně sedlá všechny tři dopravní prostředky.

Protože se jedná o důležitou komunikaci i pro lesní personál, bývá lesní silnička prohrnutá a posypaná drobným štěrkem. Pozor na to!

Plešivec čeká daleko a vysoko

Následuje nepříjemné a zdlouhavé stoupání na kamenitou Kuchyňku. Co nás může po cestě potěšit, jsou snad jen ve vrcholových partiích krásné bukové původní lesy. Odměnou bude dlouhý sjezd ke Křižatkám pod Plešivcem. Závěrečné kilometry z kopce můžeme pustit opravdu naplno, protože na rovné a široké lesní silničce je vidět na půl kilometru daleko.

Kdo na Křižatkách už nemůže, má možnost po silnici sejít pěšky do Jinců nebo Hostomic na vlak. Drsoni ovšem ještě vydrží, protože je čeká nejvyšší kopec dne Plešivec (653 m). "Pro výstup ovšem existují přiléhavější slova jako plazení nebo drásání," komentuje Jan Kašpar dlouhý srázný kopec. Nahoře zprava mineme největší kamenné moře ve středních Čechách, zleva skalní útesy, unaveně pohlédneme do kraje a spustíme se do podbrdské roviny. Čtyřkilometrový prudký, ale ne nebezpečný sjezd by měl být odměnou za celodenní padesátikilometrovou túru, ale každý už toho má dost a je rád, když s chvějícíma nohama dorazí na nádraží do Lochovic a nastoupí do vlaku domů.

Vojenské Střední Brdy po lesních svážnicích

Pokud chceme pokračovat přes Střední Brdy, můžeme pod horami projet přes kopec Ostrý do obce Feldbabka, dále do Strašic a přes skalnatý vrch Žďár až do Rokycan.

Nebo z Jinců v hlubokém údolí Litavky vyrazíme nahoru po modré turistické značce do Křešína a pokračujeme po zelené turistické značce a zároveň po cyklotrase 315 na rozcestí Dlouhý kámen pod Tok (865 m). Na nejvyšší brdský vrchol si můžeme odskočit po červené turistické značce.

Lyžujeme skrze lesní, rozlehlý a kopcovitý komplex, který dříve sloužil výhradně vojákům jako cvičiště. Pro jistotu se nevzdalujeme od cest a rozhodně nesaháme na vojenské zbytky, které se stále ještě v Brdech občas povalují.

Stále se držíme cyklotrasy 315, která se místy setkává s červenou turistickou značkou. Míříme přes Padrťské rybníky do Číčova, kam jezdí autobus. Až sem vede trasa po lesních svážnicích, což je na jednu stranu ideální, protože široká cesta se vyhýbá strmým stoupáním, ale také to může znamenat, že Vojenské lesy lesy právě používají své komunikace pro svoz dřeva. Pak se může stát, že cesty budou nejen rozježděné od nákladních aut, ale také místy posypané štěrkem.

Pokud máme dost sil, anebo jeden den navíc, můžeme dorazit úplně celé Brdy. V Padrtích se napojíme na červenou turistickou značku a horem dolem šlapeme přes Třemšínské Brdy skrze Míšov na samotný Třemšín (827 m). Značka nás dovede přes Roželov, Hvožďany a Leletice k železnici buď do větších Bělčic nebo malinkatého Slavětína.

Trampové a lyžaři

Brdy jsou tradičním místem pro zimní pěší turistiku a tramping. Nedivte se proto, jestliže při lyžařském výletě potkáte skupinku promrzlých lidí v maskáčích, jak se hřejí u ohýnku v zasněženém lese. I na běžkách je možné zahlédnout postavy s těžkými ruksaky na zádech, které určitě nebudou spát v penzionu nebo doma pod peřinou, ale ve spacáku někde za kamenem.

"Celou sobotu jsem se brodil rozměklým sněhem, v noci mi mrzly nohy v mokrých ponožkách a ledový vítr profukoval skrze spacák. Spal jsem totiž na mysliveckém posedu někde poblíž Kytína," popisuje svůj nejkrásnější brdský lyžařský zážitek Karel Hrodas. "Do rána se vyjasnilo, klesla teplota, sníh zmrznul a já za svítání mohl vyrazit jako blesk. Sjel jsem z Brd na sever k Berounce a za dvě hodiny bruslení po polích a loukách jsem dorazil do Srbska."

Brdská hřebenovka je stejně jako v jiných pohořích záležitostí spíše turistickou než sportovní. Milovníci rovné vyjeté stopy a kondičního běhu se proto potkávají spíše na lesních cestách, které vedou po severním úbočí hor. Nejznámější vede z Haloun podél stejnojmenného potoka do Malého Chlumce. To jsou také místa, kde lze odstavit auto.

Kde se dá sjet z hřebene

Brdy nejsou samy o sobě příliš vysoké, ale neplánovaný návrat z nich přesto není úplně jednoduchý. V případě, že nestíháte odpolední spoj domů, blíží se večer nebo se zhoršilo počasí, zkuste dojet na jednu ze tří silnic, které je křižují. I když půjdete s lyžemi v rukou, jsou to jasné trasy a nemůžete zabloudit. Silnice vedou z Dobříše, Jinců a Pičína do Hostomic. Dobrá trasa po lesní silničce je i modrá značka stále dolů ze Stožce do Dobříše.

Pokud nejste dobří lyžaři a záleží vám na vašich lyžích, rozhodně nezkoušejte Všeradickou cestu po modré ze Stožce do Vižiny nebo zelenou z Plešivce do Rejkovic. Jsou to strmé, úzké a kamenité stezky mezi stromy.

INFO: Brdy na Horydoly (region) a Naše Brdy (lokální web) a Brdská stopa (sněhové zprávy) 

Zima v Brdech na HORYDOLY

Zimní výprava na Tok vlakem, na kole a na lyžích

Hřebeny lákají běžkaře i turisty do Brd

Brdské hřebenovky

Pražské hory Brdy na běžkách

Běžky na dostřel Prahy

S běžkami do Brd

Zasněžená barokní Skalka

Mrazivá brdská noc

Zobrazit místo Mountains - hory - skály - rocks na větší mapě