Vítek Ludvík: Skládej fotku v hlavě

Výběr fotografií Vítka Ludvíka můžete zhlédnout ve vestibulu pražského kina Atlas v rámci Mezinárodního filmového festivalu outdoorových filmů. Výstava trvá od 23. října do 2. prosince.

Kdy jste začal s fotografováním?

Spolu s dědečkem jsme chodili malovat a pak i fotografovat. Když mi bylo šest, tak mi venku vysvětloval kompozici, jak svítí světlo a jak s ním pracovat. Po několika letech jsem už sám zkoušel fotit v lese zvířata. Ty fotky jsem ale nikdy neviděl, jen negativy. Když jsem začal lézt v Ádru nebo jezdit na vodu, fotil jsem na diáky. Na tento zážitek jsem si vzpomněl po letech, kdy jsem uvažoval nad tím, co budu dělat. Když jsem přemýšlel, co mne baví, vyšlo z toho  fotografování nebo filmování.

Jak jste dostal k profesionální práci?

Vrátil jsem se z cest a otevřel si sportovní obchod. Jedna z nejhorších zkušeností, kterou jsem zažil. Byla to koule u nohy a já nejsem zvyklý být někde uvázaný. Jednou tam ale přišel trialista Petr Kraus a chtěl prodat nějaký jetý prkno. Dali jsme se do řeči a on, že potřebuje něco natočit. Nakonec jsme spolu točili rok jedno video. Kraus je sponzorovaný Red Bullem a když jim ukázal to video, tak o mne projevili zájem. Místo natáčení jsem ale začal fotografovat.

Jak probíhá práce pro Red Bull?

Jsou tam dána poměrně přesná pravidla, co má na fotkách být, ale jinak je to na mně, jak bude fotka vypadat. Určitě jsou ale rádi, když je fotka kreativní.

Jaké zázemí vám poskytuje Red Bull?

Záleží na akci. Když fotím třeba Red Bulls X Alps, tak tam jedu svým autem a běhám s nimi po horách. Red Bull mi jen říká, kdo je pro ně momentálně zajímavý a koho mám fotit. Když jde o natáčení s Axlem Naglichem (film Mount St. Elias), tak jen sednu do letadla, tam fotím, co uznám za vhodné a všechno je hrazené. Projekty Red Bullu jsou promyšlený a připravený. Akce nebývají jen sportovní událostí, vždycky je tam nějaký fór nebo myšlenka navíc. Fototechnika je samozřejmě v mojí režii.

Nějaký čas jste strávil na studiích na filmové škole ve Vancouveru…

Měl jsem nějaké zakázky jako kameraman, a tak chtěl jsem získat zkušenosti od profesionálů. Bylo to ve Vancouveru, protože jsem tam chtěl bydlet. Nakonec jsem se ale vrátil domů.

Jakou váhu věnujete postprodukci?

Snažím se to vyfotit tak, abych už s tím nemusel dělat nic. Když ale dělám fotografii jako třeba s kajakářem Vávrou Hradílkem, tak tam je hromada práce. Nad slalomářskou tratí je mnoho drátů, které musí pryč, pak tomu dodat trochu dramatičtější odstín, vytáhnout oblohu v pozadí…Když se ale fotí akce, tak na velké úpravy není čas. Do maximálně dvou hodin odevzdávám výběr dvaceti fotek, které jdou do médií. Proto se vyplatí nad každým snímkem zamyslet a jenom necvakat s tím, že něco vyjde, nebo že se něco ořízne. Nerad bych se probíral spoustou fotek s nejasným výsledkem.

Co fototechnika?

Jsem podporovaný Olympusem, je to taková punková značka a to mi sedí. Na požadavky agentur jeho dvanáct megapixelů bohatě stačí a objektivy má špičkové. Oblíbil jsem si malé, lehké bezzrcadlovky s elektronickým hledáčkem, ať už je to řada PENů, nebo můj momentální oblíbenec OM-D, který můžu mít stále u sebe. Na fotoaparáty Olympus už dnes i natáčím krátký videa, protože moje profi kamera tak rychle zestárla, že ji dokážou plně nahradit.

Rada pro amatéry, kteří fotí outdoor?

Těžko říct, amatéři mají často dokonalý fotky. Znovu bych doporučil necvakat spousty fotek bez rozmyslu, ale snažit se snímek nejdřív poskládat v hlavě. Nejdůležitější pravidlo ale je, dávat si pozor, kam fotograf šlape. Je důležité snažit se předvídat. Párkrát jsem se dostal při focení v horách do nebezpečné situace, ale nerad o nich mluvím. Šlo například o nečekané změny počasí. Snažím se o maximální bezpečnost a s tím si vybírám i lidi, s kterými spolupracuji.

Jakým outdoorovým sportům se věnujete?

Většině, které fotím. Momentálně hlavně surfování, paragliding, freeriding a kajak na divoké vodě.

Máte nějaké místo, kam se rád s fotoaparátem vracíte?

Rád se ve zdraví a s nepoškozeným fotoaparátem vracím domů.

INFO: Sharp Pictures

Čím fotí horolezec Libor Uher: Kompakt! Hlavně co nejmenší

Oblíbené fotografie Vítka Ludvíka

Tommy Brunner sjíždí aljašský štít Haines
Jedno z míst na Aljašce, kam rád jezdím. Speciální na fotce je ten jezdec, Tommy Brunner. To byl jeden z nejkrásnějších lidí, které jsem potkal. Rok po této fotce (pořízena v roce 2005) zahynul v lavině. Scénu jsem fotil z vrtulníku. Kluci si vybírají kopce, kde by mohla být zajímavá lajna a za jeden den zvládneme tak pět až sedm kopců.

Snímek ukradla reklamní agentura: Za ukradenou fotku se tvrdě platí

Snímek vyhrál Štíty Viléma Heckela: Nejlepší snímky z hor a údolí

Tomáš Brauner při triku zvaném infinity tumble.
Tomáš Brauner je první český pilot, kterému se podařil tento obtížný trik. Fotil jsem to v roce 2010 ve francouzském Annecy. Tomáš začínal zhruba o dvě stě metrů výš, než jsem byl já. Já jsem na padáku kolem něj celou dobu kroužil a měl ho v hledáčku. Zatáčel jsem náklonem v sedačce a cvakal. Nakonec jsem z toho vybral tři fotky. Celou dobu jsem byl od něj tak do padesáti metrů. 

  Mezinárodní festival outdoorových filmů na HORYDOLY

Filmy o Tatrách? Moje srdeční záležitost
Outdoorové filmy se rozjíždějí v Ostravě
Outdoorová Ostrava ve středu odpoledne
105 outdoorových filmů se přihlásilo na festival

Ročník 2011
Ročník 2010
Ročník 2009
Ročník 2008
Ročník 2007
Ročník 2006
Ročník 2005
Ročník 2004