Kdy a proč zamrzla Antarktida a Arktida?

Na začátek uveďme známý fakt, že jižní Antarktida je kontinent s pevnou zemí pod ledem, kdežto severní Arktida je jen ledový příkrov mořské vody.

Obě oblasti mají jinou příčinu svého zalednění. Nejnovější geologické a klimatologické poznatky ukazují, že Antarktida má svoji obrovskou sněhovou čepici daleko déle než Arktida.

Antarktida

Když se na začátku třetihor rozpadal superkontinet Gondwana (přibližně před 35 miliony lety) v paleogenu, jako poslední se od ní odělily Austrálie a o něco později Jižní Amerika v eocenu. Pro představu: Česko se nacházelo zhruba v tu dobu na rovníku a zalévalo ho mělké moře.

JAK BYLO V ČECHÁCH: Výlet na polabské tropické ostrovy

Vznikl tak hluboký Drakeův průliv, který se dodnes rozšiřuje. Kontinenty se stále pohybují. 

Otevřením Drakeova průlivu vznikl kolem celého kontinentu Antarktický cirkumpolární proud a s ním spojená polární vzduchová fronta. Společně blokují přenos tepla k jižnímu pólu.

Díky tomu se Antarktida začala ochlazovat. Již před 34 miliony let na ní vzniklo rozsáhlé zalednění, které následně přispělo k ochlazení celé planety na hranici eocenu a oligocenu.

Plocha Antarktického ledovcového štítu se až do současnosti měnila, ale led už nikdy úplně neroztál.

Arktida

Koncem třetihor se propojily Severní a Jižní Amerika (před 2,8 miliony let) v pliocenu. Pacifik a Atlantik ztratily spojení. Nově vzniklá Panamská šíje měla dalekosáhlý vliv hlavně v severním Atlantiku a na přilehlých kontinentech. Teplá voda začala proudit z jihu vysoko na sever, omývala západní pobřeží Evropy a vypařovala se až vysoko v Arktidě. To znamenalo zvýšený přísun sněhových srážek a sněžení na pevnině, ostrovech a konečně i na volném Severním ledovém oceánu.

Vznikly díky tomu rozsáhlé pevninské ledovce v Grónsku, na Islandu, Labradoru, Kanadském arktickém souostroví, na šelfu Barentsova moře a ve Skandinávském pohoří.

Tyto ledovce se staly jádry rozšiřování ledovců ve čtvrtohorách před 2,4 miliony let. Od té doby se v Evropě střídají doby ledové a meziledové. Nejdál na jih se v Česku dostaly ledovce před Krušné hory a Krkonoše až na úpatí Českého středohoří a přes Jeseníky do Hornomoravského úvalu.

Zvětšování a ústup ledovce ovlivňuje lidský druh a jeho dějiny. Zdá se, že neandrtálci se dobře přizpůsobili chladnému podnebí a lovu obrovských zvířat, která v té době žila (mamuti, tygři, medvědi...) asi 200 000 let před naším letopočtem. V suché a poměrně teplé periodě klimatu okolo 30 000 let př.n.l. vymřeli. Důvod není jasný. Možná se smísili s moderními lidmi homo sapiens (proto máme v sobě pár procent neandrtálských genů), možná je vytlačila migrace z Afriky, snad podlehli nemocem. 

Lidstvo v Evropě žije s dobami ledovými přes dobu kamenou, bronzovou i železnou až do současnosti. Zjednodušeně řečeno, poslední malá doba ledová zapříčina 30letou válku (1618-1648) a předposlední malá doba ledová zažehla husitské války (1419-1434).