Výlety na polabské tropické ostrovy

Abychom si udělali představu o geologické minulosti Polabí: Ve druhohorách (250 - 66 milionů nazpátek) se většina souše na planetě spojila do superkontinentu Pangea. Byl tak obrovský, že sahal od severního k jižnímu pólu a ve vnitrozemí nepršelo. V tropickém pásmu se nacházely Čechy. Většina našeho území byla zalitá mělkým mořem. Z příboje vyčnívaly ostrovy tvořené tvrdým buližníkem, jednou z nejtvrdších hornin.

Paleontolog Národního muzea Boris Ekrt upravuje starší hrubou geologickou představu o nejnovější poznatky: "Pangea je záležitost prvohor.  V druhohorách už se rozpadala. V křídě už existují víceméně dnešní kontinenty. V rovníkovém pásmu jsme byli v prvohorách a tehdy starší buližníková tělesa nebyly ostrovy. Ostatně ostrovy to nebyly ani v křídě, spíše mělké části moře. V té době jsme se pohybovali z tropů do subtropů, což pokračovalo do starších třetihor."

MAPY: K podrobnějšímu studiu doporučuje Boris Ekrt paleogeografické mapy na webu Scotese.com. 

Křídový ráj na zemi

Souš, řeky, moře i vzduch kypěly životem. Na zemi pobíhali dinosauři, na nebi létali ptakoještěři, pod hladinou se vyvinulo obrovské množství prapodivných živočišných druhů. Listnaté lesy nahradily starší jehličnaté porosty.

Poslední období tohoto ráje se geologicky nazývá křída podle křídových usazenin o tloušťkách stovek metrů. 

Velké vymírání odstartovalo třetihory 

Jenže pak se něco zvrtlo. Mezi vědci nepanuje úplně jednotný názor, co zavinilo velké vymírání, ale všeobecně se předpokládá, že do oblasti Mexického zálivu dopadla cizí planetka. Pád měl za následek nepředstavitelnou vlnu tsunami, která několikrát oběhla zeměkouli, spustila se série zemětřesení, vybuchly sopky a obloha se na roky pokryla černým prachem. Na planetě nebylo, kam se schovat - buď vládla arktická zima nebo vyvrhovaly sopky svůj pekelný obsah z nitra země. 

Přežili jen savci, ptáci, hmyz a rostliny, které dokázaly ochránit svá semena. To už je ale další příběh. Ve třetihorách se Pangea rozpadla na kontinenty tak, jak je známe dnes, ačkoliv byly jinde a jinak natočené, než je vidíme na dnešním globusu. Území Čech se zvedlo, moře odteklo a Eurasie odcestovala k severu. Krajina v Polabí už vypadala podobně, jako dnes. Jen Labe tudy ještě neteklo.

Koncem třetihor (před 3 miliony let) vzniklo veliké Podřipské jezero, které zalévalo Mělnicko, Roudnicko a část Kolínska. Z jihu se do něj vlévaly řeky Pralabe a Pravltava. Ve čtvrtohorách se zdvihl Český masiv (před 1,7 miliony let) a stejně jako dříve moře, tak teď odteklo jezero.

Doba ledová utvořila Labe

Na konci první doby ledové (před 1,3 miliony let) už můžeme vystopovat Labe, které teklo k severovýchodu zhruba dnešním směrem a Vltava se větvila na dvě ramena obtékající Říp. To už dávno byla Evropa na svém dnešním místě a ostatní kontinety jakbysmet.  

Později postoupil pevninský ledovec ze Skandinávie a zastavil se až na severním úpatí Českého masivu (před 900 0000 lety). Led zahradil Labe i Vltavu a střední Čechy byly znovu zatopeny. Po ústupu ledovce (800 000 lety) se ledovcové jezero vyprázdnilo.

Koncem třetí doby ledové (před 600 000 lety) se Labe dostalo do dnešního Polabí. Labe od Hradce Králové obtékalo Kunětickou horu, teklo přes Chlumec nad Cidlinou a někde na území dnešní Prahy se stékalo s Vltavou, dál pokračovalo zleva okolo Řípu a v Ústí nad Labem přibralo Ohři, která tekla korytem dnešní Bíliny. V dobách ledových bylo Labe stejně jako ostatní řeky v Čechách, mělké, ale vodnaté a obrovskými meandry protékalo stokrát více vody než dnes. Hluboce zaříznutá údolí Vltavy a jejích přítoků ještě neexistovala.

Na bývalé ostrovy křídového moře v Polabí se rádi podíváme. Poskytují zajímavý vhled do geologické minulosti naší země, jsou zajímavé i historicky, protože si je k bydlení vyhlédli nejstarší obyvatelé Čech, a je z nich výhled na jádro české státnosti.

Nejčastěji se na ně vydáváme s koloběžkami, protože nám urychlí cestování po nezáživných rovinách a zároveň s nimi můžeme kdykoliv nastoupit do vlaku či autobusu a odjet domů.

Teď v létě si užijeme zároveň koupání, protože plavat se dá nejen v samotném Labi, ale také v pískovnách v jeho okolí. Doporučujeme několik výletů:

Tři kopce mezi Prahou a Brandýsem

Tři vrchy jsou naskládané v jedné linii mezi severním okrajem Prahy a Brandýsem nad Labem. Spojuje je červená turistická značka. 

Z Letňan, kam přijedeme z centra Prahy metrem nebo městským autobusem, se vydáme po červené turistické značce. Hned nad Čakovicemi se zdvíhá Zabitý kopec (264 m). někdy zvaný Mrtvý kopec. Dlouhá léta od roku 1972 do 1994 tu sídlili vojáci a hlídali vzdušný prostor jako jednotka Miškovice. Byli určeni k obraně hlavního města proti nepřátelským letadlům a raketám.

Po nich zbyla asfaltová cesta skoro až na vrchol. Ten je odtěžený a zabetonovaný. Ještě dnes je vidět podstavce na rakety a kryty pro radary. Celá lokalita ovšem silně zarostla a rozhled do kraje je velmi omezený.

Na Zlatý kopec (251 m) mezi Přezleticemi a Velení vede vedlejší asfaltová silnice. Temeno kopce je odtěžené a zbyla z něho jen zalesněná jáma. Daleký, byť nijak významný výhled do kraje poskytuje mělké sedlo, kudy prochází silnice. Jedná se o velmi důležitou lokalitu pro archeology, kteří zde našli pozůstatky pobytu člověka vzpřímeného, který zde žil přes tři čtvrtě milionem let. Doslova senzací je nález základů chaty, která je pokládána za jednu z nejstarších na světě a jistě nestarší v Česku.

Nad vesnicí Starý Brázdim se zvedá kopec Kuchyňka (242 m). Jeho temeno je zachovalé, několik menších lomů bylo vylámaných pouze v jeho úbočích. Na vrchol vede turistická stezka. I tento vrchol zarůstá a výhled je omezený. Také tady našli archeologové pravěké osídlení a i zde si vojáci vykutali do skály bunkr.

ČTĚTE PODROBNOSTI: Unikátní vlastivěda z Prahy k Labi

Tři Polabské hůry

Polabské hůry je název pro trojici vrchů Přerovská hůra, Semická hůra a Břístevská hůra, které převyšují okolní rovinu o zhruba 50 metrů.

Na Přerovskou hůru (237 m) vede žlutě značená, strmá, kamenitá polní cesta sjízdná na koloběžce jen taktak. Návrat vede po stejné trase. Na sjezd se tady určitě vyplatí nasadit helmu.

Výhled k jihu směrem na Český Brod je prvotřídní. Na východě je vidět sousední Semická hůra. Na sever k Labi pořádně nevidíme, protože před námi leží obdělávané pole a za ním pás křoví. Pod zoranou hlínou je skryté rozsáhlé, ale zatím ne úplně prozkoumané slovanské a zřejmě i starší keltské hradiště. Křoví roste na jeho hradbách.

Semická hůra (231 m) je přístupná lesní cestou, která začíná v Semicích za obecní knihovnou. Cesta není značená. Vrchol je sice porostlý velkými stromy, ale na jižních svazích jsou terasová políčka, a proto je dobře vidět na jih. 

Na vrcholu Semické hůry je dosud neprozkoumané hradiště z doby přelomu keltského a slovanského osídlení. Zřejmě se jednalo o menší sídlo, které mělo souvislost s vedlejším opevněním na Přerovské hůře. Více se nejspíš už nikdy nedozvíme, protože vrchol, kde hradiště stávalo, ukousl lom na kámen.

Břístevská hůra (233 m) je dostupná po žluté turistické značce ze Starého Vestce. Na jihu je oddělena sedlem, kudy prochází dálnice, od rozsáhlé plošiny Horky (245 m), která pokračuje směrem na jihovýchod k Poříčanům a je dlouhá 5 km.

Na vrcholu Břístevské hůry stojí zřícenina barokní kaple Povýšení svatého Kříže z roku 1714. Po úderech blesků vyhořela v letech 1764, 1818 a 1878 a pak už nebyla obnovena. Z okolí kaple jsou dobré výhledy na všechny strany.

Toto zajímavé trojvrší navštívíme, pokud jedeme po Labské cyklostezce z Nymburka do Neratovic. Do obou měst je výborné vlakové spojení.

VELKÁ ŘEKA: Podél Labe na koloběžce do Staré Boleslavi

Skalnatý hřeben Kozinec

Nenápadný hřeben Na Kozinci (214 m) posetý buližníkovými skalkami klesá k Labi od výšiny Na Vartě (241 m) nad vesnicí Předboj, okolo Kojetic do Lobkovic. Měří skoro sedm kilometrů, ale zajímavé jsou poslední 3 km. 

Projet si ho můžeme po polní a posléze lesní cestě. Neratovickou silnici opouštíme na křižovatce Tůmovka (činný lom, benzinová stanice, bus) a jedeme po neznačené polní cestě na jihovýchod. Na Kozinci se pak střídají křovinaté louky s lesem, ve kterém vidíme nízké vystupující skalky. Proto také název - na neúrodných skalách byla tak málo pastvy, že stačila jen kozám.

Pěkné výhled do širokého údolí Labe se tady za jízdy ukazují neočekávaně v místech, kde bývaly louky, které ovšem rychle zarůstají křovím.

KOUPÁNÍ.cz Městská pláž Kostelec nad Labem

Projedeme Kojeticemi, napojíme se na zelenou turistickou značku okolo kostela a bývalé štěrkovny, dnes přírodního koupaliště. Skalnatý hřeben se táhne vpravo nad značkou. Na vrcholu stojí zdaleka viditelný vodojem. Turistická značka nás dovede na předměstí Neratovic k Labi.

Tady můžeme přesně vidět, kudy teklo staré Labe před kanalizací okolo roku 1900. Uvnitř každého bývalého meandru stojí významné sídlo, které řeka obtékala širokým obloukem a dnes je přímo na regulované břehu. Proti proudu je to zámek Lobkovice, pravěké hradiště Kozly a Kostelec nad Labem.    

KOLO NEBO KOLOBĚŽKA: Čisté koupání v pískovně Kojetice

Lom u Nové Vsi u Kolína

Velmi zajímavá geologická exkurze vede do bezejmenného lomu u Nové Vsi (225 m) poblíž Kolína. Zatímco všude v okolí se těžil a nadále těží převážně písek, který sem v dávné minulosti přineslo Labe, tady se těžil pevný kámen. Jedná se o krystalické břidlice a žuly. Protože jejich vznik je spojený se žhavým magmatem a nepředstavitelnými tlaky v hlubinách země, jedná se o velmi tvrdé horniny používané hlavně na stavbu silnic.

Proto byl celý ostrov vytěžený do roku 1958 a zbyl po něm jen kráter s tůní uvnitř. Co vidíme nasypané okolo obrovské lomové jámy, jsou druhohorní příbojové pláže. Nekvalitní hrubý písek smísený s různě velikými valouny nestojí za průmyslovou těžbu. Za to se v něm dosud hojně nacházejí zkameněliny.

Maně nás napadá, jak by se na dnešní odtěženou krajinu dívali pruský král Bedřich II., stojící na  nedalekém Novoveském vrchu, a rakouský maršál Leopold Daun, postavený na výšinách u Křečhoře, kteří veleli roku 1757 obrovské bitvě u Kolína. Její výsledek ve zkratce: vyhráli jsme, čímž jsme zachránili Prahu a Čechy, následně remizovali v Sedmileté válce.

Do lomu se jednoduše dostaneme po odbočce ze silnice mezi Velimí a Novou Vsí. Lom je volně přístupný. Přes Novou Ves vede cyklostezka číslo 19 z Peček do Kolína.   

KOUPÁNÍ: Křištálová voda v pískovnách od Pardubic ke Kolínu

Mořský ostrov uprostřed Sadské

Útes čněl nad hladinu křídového moře také uprostřed městečka Sadská, druhdy významného přemyslovského centra. Na jeho temeni dnes stojí kostel svatého Apolináře. Osídlení je zde ovšem prastaré. Archeologové dohlédli do doby 6000 let před naším letopočtem. Historikové vědí o státních jednáních na důležitém hradišti už za svatého Vojtěcha, potom Vladislava I. a pak za Bořivoje II., který zde roku 1117 zřizuje kapitulu svatého Apolináře s románským kostelíkem. S rozšiřováním vlivu Přemyslovců ze středních Čech daleko za Labe nastává úpadek významu Sadské. Ta vyvrcholí za Karla IV., když je roku 1362 apolinářská kapitula přenesena do Prahy na dnešní Albertov.

Sadská je na půl cestě mezi Českým Brodem a Nymburkem. Na koloběžce či na kole se příjemně jezdí mírně zvlněnou krajinou po vedlejších silnicích. 

ELEKTROKOLO: Koupání v jezerech Poděbrady a Sadská

Další mohutné křídové ostrovy ve středním Polabí bývaly například Kaňk (353 m), ve kterém se vydolovalo téměř všechno kutnohorské stříbro, nebo Ládví (359 m) na severním okraji Prahy, který dnes pokrývá rekreační Ďáblický háj.

Zobrazit místo Koloběžka - Scooter na větší mapě