Československé cizinecké legie ve Francii

Po ztrátě francouzských kolonií nebyla existence francouzské cizinecké legie prakticky nutná. Jednotky francouzské cizinecké legie proto v minulém století sloužily v mírových silách OSN.

Když francouzský legionář odsloužil v cizinecké legii tři roky, mohl požádat o francouzské státní občanství. Francouzský legionář nesloužil pod svým skutečným jménem. Byl-li při bojích zraněn, mohl ihned žádat o francouzské občanství.

Českoslovenští vojáci bojovali za Francii i svoji vlast

Československé legie a francouzské legie byly vlastně z počátku 1. světové války dva odlišné subjekty. Čeští legionáři se pokládali za příslušníky zahraničního odboje a chtěli svými vojenskými akcemi podpořit vznik samostatného Československa.

Československé legie byly dobrovolné jednotky Čechů a Slováků. Ve Francii to byli většinou sokolové, kteří byli integrováni do francouzské cizinecké legie 22. srpna 1914 jako rota Nazdar v počtu tří set mužů. Ta se ale po bitvě v Arrasu v květnu 1915 prakticky rozpadla. Byla zničena a velká část vojáků zahynula.

Kdo přežil, byl později s dalšími československými dobrovolníky rozmístěn do různých jednotek. V letech 1914 - 1918 bojovalo za Francii devět tisíc československých legionářů. Z nich 600 padlo.

Československé legie stály na straně vítězů v první světové válce. Jen ve Francii padlo kolem 650 československých legionářů. To ocenila francouzská vláda, když podpořila Čechy a Slováky v jejich touze po samostatnosti a uznala Národní radu Čechů a Slováků.

M.R.Štefánik, generál francouzské armády, byl tím, který přeměnil české a slovenské legie na státní armádu ČSR. Čeští a slovenští legionáři po svém návratu ze zahraničí z jisté části pak sloužili v pravidelné československé armádě.

PÍSEŇ: Na flanderských polích

11. listopad je dnem válečných veteránů

"Válka je sérií katastrof, které rozhodnou o vítězi," prohlásil francouzský politik Georges Clemeceau (1841-1929).

Armistice (česky příměří) je ve Francii jedna z nejvýznamnějších ceremonií roku, při které se uctívá památka válečných veteránů. Po celé Francii ten den probíhají pietní akty při kterých i v těch nejmenších vesnicích si lidé vzpomenou na padlé v první světové válce.

1. světová válka zasáhla Evropu, Afriku a Asii a probíhala i na světových oceánech. Na jedné stráně stáli vojáci Trojdohody - to byla Francie, Británie a Rusko; a proti nim stáli vojáci Centrálních mocností - Němci, národy Rakouska-Uherska a Italové. Podnětem k válce byl atentát spáchaný na následníka trůnu Františka Ferdinanda d’Este a jeho manželku Žofii 28. června 1914 v Sarajevu.

Světové velmoci tou dobou zápasily se změnami politických forem a vůbec se změnami společnosti. Všude byla přítomná národnostní otázka. V Rusku došlo ke krizi carství a Německo a Itálie projevily nároky na podílu na světovém obchodování a případné změně kolonií.

Později se do války zapojily další státy, které zajímalo nové dělení světa. Války se nakonec zúčastnilo 38 států. Válečné náklady dosáhly 200 miliard dolarů.

Strašná a krutá válka trvala od roku 1914 do roku 1918. Bylo v ní nasazeno 70 miliónů vojáků, z nichž 10 miliónů padlo a 20 miliónů bylo zraněno. K tomu připočítejme 7 milionů civilních obětí. Rozsah hrůz nebyl do té doby představitelný.

Světová válka skončila vítězstvím Dohody, rozpadem Rakouska-Uherska a vznikem staronových států Československa, Maďarska, Polska, Jugoslávie a Rakouska. Příměří bylo podepsáno 11. listopadu 1918 v 5:05 hod. nedaleko francouzského Compiègne v železničním štábním vagónu.

Vojenský hřbitov pod Vogézami

Pod francouzskými Vogézami v Alsasku se rozkládá městečko Cernay. V něm je vojenský hřbitov s desítkami hrobů vojáků padlých v první světové válce. Na jmenovkách na hrobech najdeme mezi francouzskými jmény také jména česká a slovenská. Je jich celkem 45.

Každý rok se v Cernay tradičního pietního aktu Armistice účastní také zástupci Čechů a Slováků. Pamětní věnce položili roku 2025 slovenská ambasadorka a český konsul. U pomníku padlých stál sokolský praporečník pan Svoboda ze švýcarského Solothurnu.

Zobrazit místo Turistika na větší mapě   

 l‘Armistice na Horydoly

2024 CERNAY Válka je nejbestiálnější šílenství
2019 CERNAY Celá Francie vzdá čest padlým
2018 DORNEY Francouzský prezident Macron bohužel nepřijel
2017 CERNAY Armistice slaví každoročně celá Francie