Krkonoše: superkontinent Pangea se láme (dobrodružná geologie)

Štíty dosahují výšky několik tisíc metrů. V Krkonoších pronikl skrz břidlové vrstvy obrovský žulový masiv, který dnes vidíme jako hlavní hřeben.

Žula, rula, svor, kámen našich hor

Důvodem je, že se srazily dva kontinenty severní Laurasie a jižní Gondwana. Vzniká superkontinent Pangea. Český masiv se nachází na jeho okraji. Horotvorné procesy zohýbají, rozlámou a posunou masy existujících hornin a vyvolají velké výstupy žhavého magmatu. Některé magma se po existujících hlubokých puklinách dostane až k zemskému povrchu, jiné zůstane na své cestě vzhůru pod povrchem a vytvoří velká bochníkovitá tělesa zvané plutony.

Kvůli obrovské rozloze superkontinentu Panga ve vnitrozemí neprší a vládne extrémně suché klima. Suchozemská zvířata migrují od jižního pólu k severnímu a naopak. Zemský plášť pod původním umístěním Pangey byl více rozpálen než zbytek země, a tudíž se vyvyšuje. Památkou na to je dnešní Afrika, která sedí na zemském plášti o několik desítek metrů výše než ostatní kontinenty.

Vznik kontinentů

Co bylo dál? Řetězec několik tisíc metrů vysokých pohoří se táhne napříč nově vzniklým superkontinentem Pangeou. Již během permu (před 299-251 miliony let) byla snížená erozí a mnohá kvůli tomu rovnou zanikla. Pangea se rozpadá před 200 miliony let na dnešní kontinenty. Pohoří, která se nacházejí v hercynském geologickém prostoru, včetně Krkonoš, znovu získají výšku mnohem později, když jsou během alpinského vrásnění (začalo před 150 miliony let a stále pokračuje) vyzvednuta podél starých zlomových linií. Vrcholové partie Krkonoš dodnes ukazují zarovnaný prvohorní povrch.

DOMINANTNÍ HORA: Trampové na skialpech sjeli Sněžku

Zvedají se Alpy, Karpaty i Sudety 

Pliocén (před 5 až 2 miliony let) je pro Krkonoše zlatým věkem. Nízká hornatina se sice postupně zvedá do horských výšek díky alpinskému vrásnění, ale v teplých lesostepích žijí lvi, sloni a antilopy. Je to doba, kdy kontinenty jsou na zeměkouli uspořádané přibližně jako dnes, nepředstavitelně gigantický vodopád prolamuje Gibraltarskou úžinu a zaplavuje vodami z nově vzniklého Atlantiku dočasně vyschlé Středozemní moře, mohutnou migraci zvířat, rostlin a našich lidských předků umožňuje šíje, která vystupuje z moře v dnešní Beringově úžině, a pruh pevniny, který se vynořuje mezi Severní a Jižní Amerikou.

TŘETIHORY: Vzniká Mumlavský vodopád

Doby ledové

Koncem pliocénu se v Krkonoších pomalu ochlazuje. Teplomilné rostliny vytlačuje bříza, jedle, dub a smrk. Na vrcholcích hor sněží a zimy jsou stále delší. Nenápadně přichází První doba ledová (před 1,8 miliony let). Krajina dostává vzhled tajgy. Stromy zakrsávají, podmáčené louky jsou neprostupné, okolí zaledněných hor je naopak vysušené a prašné.

LEDOVCOVÝ KAR: Labský důl na lyžích a s cepíny

Souvislý kontinentální ledovec se rozšiřuje ze Skandinávie, Skotska a od Uralu na úroveň Berlína a k řece Visla. Jeho jednotlivé splazy dosahují až na severní úbočí Krkonoš. Kromě toho se zaráží také o slovenské Vysoké Tatry a moravské Jeseníky. Led ze severu se prodere ke Šluknovu, na Osoblažsko a také skrz Moravskou bránu až k Hranicím na Moravě. Na Slovensku je nejjižněji na Oravě a v Zamaguří. Mocnost kontinentálního evropského ledovce naroste do 2,5 kilometru.

Kromě severního náporu se do Sudet hrne druhý obří ledovec z Alp. Překonává Šumavu a Novohradské hory. Až do České kotliny se nedostane, ale spolu se severním větším bratrem ochladí střední Evropu tak, že ve všech horách včetně Krkonoš se vytvoří vlastní samostatné ledovce. Obrušují údolí i štíty, vytvářejí horská plesa.

To se během kvartéru (čtvrtohory), který geologicky trvají dodnes, stalo pětkrát. Led přišel, roztál, život se vrátil a rozvinul, potom zase přišel led...

Před poslední dobou ledovou zarůstá kraj pod Krkonošemi husté lesy, do nich přicházejí jeskynní lvi, zubři a další velcí predátoři i jejich býložravé oběti. Poprvé se tu objevuje náš bratranec, neandrtálský člověk.

INFO: Krkonoše na Horydoly

Zobrazit místo Mountains - hory na větší mapě