Parník Vyšehrad

Parník Vyšehrad původně sloužil k normální osobní dopravě po Vltavě z Prahy do Vraného. Za 2. světové války byl zkonfiskován a odplul do Drážďan, kde sloužil jako vývařovna pro uprchlíky před Rudou armádou. Po válce byl vrácen do Prahy. Byl využíván k rekreačním plavbám především do Štěchovic, na Slapy a do Mělníka, případně k projížďkám skrze hlavní město. 

MODERNÍ LOĎ: Elbe Princesse neboli Labská princezna

1938 byl pokřtěn jako Antonín Švehla podle prvního předsedy vlády Československa a tzv. muže října

1942 byl přejmenován za německé okupace na Karlstein

1945 dostal další jméno Tomáš Garrique Masaryk po prvním československém prezidentovi a zakladateli moderního státu

1952 přejmenoval parník na Děvín podle středověké pevnosti na Bratislavou

1992 získal jméno Vyšehrad, protože Československo přestalo existovat a nehodilo by se, ale vzácná loď nesla název z dějin Slovenska

Muzejní a restaurační loď

Parník Vyšehrad se stal muzejní lodí. Expozice představuje 160 letech paroplavby na Vltavě od roku 1865. Ředitel Pražské paroplavební společnosti Pavel Mácha se k historickému parníku vyjádřil: "Sama ta věc, ve které je expozice, je exponátem."

Kolesový parník Vyšehrad je nejstarším plujícím parníkem na Vltavě. Parník v současné době obdržel status plovoucího zařízení a byl mu odebrán status lodi.

Parník Vyšehrad je trvale zakotven na Rašínově nábřeží a slouží jako muzejní a restaurační loď.

HISTORIE: Loď Odra pluje po Vltavě už 50 let

Vyrobila jej roku 1938 Ústecká loděnice a dřevoprůmysl. Hlavním konstruktérem byl ředitel loděnice Joseph Huss. Strojní zařízení dodala ČKD Praha.

Loď byla jedním ze čtyř velkých parníků, které si nechala Pražská paroplavební společnost postavit ve 30. letech minulého století. Typově vycházel Vyšehrad ze starších salonních parníků Dresden a Leipzig z let 1926-1929, které pluly po Labi v Drážďanech.

1961 byly parníku Děvín modernizovány interiéry.

1980 na Smíchově byl kotel přestavěn z uhlí na lehký topný olej.

1992 v Boleticích byl parník rekonstruován na restaurační salónní parník.

2007 v Drážďanech mu byla vyměněna obšívka.

2018 se vrátil parník do původní podoby.

Technické parametry

Parník je dlouhý 62 metrů a široký 10,4 metru. Dosahuje maximální rychlosti na klidné vodě 17 km/h. Výkon parního stroje je 165 kW při 42 otáčkách za minutu. Původní kapacita lodi byla 885 cestujících, nyní je snížena na 350 pasažérů, ze kterých může 199 sedět. 

Oblíbené jméno pro parníky

Pod jménem Vyšehrad pluly na Vltavě celkem čtyři parníky. 

Nejstarší dřevěný parník Vyšehrad z roku 1866 byl v roce 1937 přejmenován na Zbraslav a sloužit přestal 1950. Jeho život skončil 1953 pro zchátralost trupu i kotle.

Druhý parníkem, který nesl jméno Vyšehrad, byl Primátor Dittrich z roku 1891. Jméno Vyšehrad nesl 1937-1942 a 1945-1951 do svého konce.

Třetím parníkem Vyšehrad byl Dr. Edvard Beneš. Na vodu byl spuštěn 1938 současně s parníkem Antonín Švehla, který nese jméno Vyšehrad dnes. Dr. Edvard Beneš byl 1939 přejmenován na Labe, 1942-1945 nesl jméno Wischehrad, poté opět Dr. Edvard Beneš a 1952-1988 byl přejmenován znovu na Vyšehrad. Pokus o rekonstrukci skončil hrubou stavbou horní paluby. Přes Holešovice a Chvaletice se nakonec dostal na pražskou náplavku, kde jeho trup slouží k volnočasovým aktivitám.

LINKOVÁ PLAVBA: Parníkem z Prahy na Slapy

Teprve čtvrtým parníkem Vyšehrad je dnešní muzeální loď.