Světový den mokřadů

Mokřad je přechod mezi suchozemským a vodním ekosystémem, kde voda neproudí, ale zůstává alespoň po většinu roku. K mokřadům řadíme vodní prvky v krajině, jako jsou rašeliniště, slatiny, prameniště, mrtvá ramena, tůně, lužní lesy, zamokřené louky, nivy řek, bažiny, rákosiny, horská jezera, rybníky, slaniska či zatopené lomy.

Ohrožené mokřady

I přes jejich obrovský význam rozloha i kvalita mokřadů klesá. Mokřadů ubylo, protože od 50. let minulého století postupně docházelo k jejich odvodnění, přeměně na zemědělskou půdu či zastavění. V okolí vodních toků tyto prvky zmizely kvůli narovnání a zahlubování koryt, budování vodních nádrží. Pokles rozlohy rašelinišť zase ovlivnila těžba rašeliny. Kvalitu mokřadů navíc zhoršilo intenzivní zemědělství a s ním spojená eroze půdy, dále například zarůstání invazivními druhy.

Dle sborníku Ekologická obnova v České republice (2012) se v naší krajině ještě v 50. letech minulého století nacházelo 1,3 milionu hektarů mokřadů, dnes jich zbývá přibližně 350 tisíc hektarů. Během 60 let jich tedy zmizelo zhruba 950 tisíc hektarů.

Polovinu plochy zmizelých mokřadů zaujala orná půda.

Negativní vliv snížení počtu a rozlohy mokřadů lze dobře ilustrovat na úbytku vodního ptactva. Česká společnost ornitologická hovoří o tom, že za posledních 40 let jsme přišli zhruba o 75 % vodních ptáků.

Přestože od počátku 90. let plošné odvodňování ustalo, technokratický pohled na existenci mokřadů v krajině u vodohospodářů i zemědělců přetrvává. Pozvolna se však začínají realizovat projekty na jejich dílčí obnovu, a to i díky některým dotačním titulům. Jedná se zejména o lokální obnovu tůní jako vhodného prostředí pro obojživelníky a další mokřadní živočichy. Dalšími velmi častým typem projektu je obnova mokřadů v souvislosti s technickými díly vytvořenými člověkem, jako jsou například tůně v poldrech v záplavových územích.

PANORAMA: Lužnice, přírodní rezervace Stará a Nová řeka, bažinatá lokalita U Janů
Kliknutím otevřete velké panorama. FOTO: Kuba Turek

Ochrana mokřadů: Ramsarská úmluva

Již od roku 1990 se na našem území mokřady chrání a to připojením se k tzv. Ramsarské úmluvě. Jedná se o mezinárodní dokument, k němuž se doposud připojilo 172 států a který vytváří rámec pro celosvětovou ochranu a rozumné užívání všech typů mokřadů. Mezinárodní úmluvu první státy podepsaly 2. února 1971. Každoročně se jako připomínka tohoto aktu oslavuje Světový den mokřadů. Každý stát je povinný dle úmluvy zařadit alespoň jeden mokřad na Seznam mokřadů mezinárodního významu. Seznam v současné chvíli čítá přes 2400 mokřadů, při čemž Česká republika jich má na seznamu zapsaných celkem 14.

České mokřady mezinárodního významu

Šumavská rašeliniště
Třeboňské rybníky
Novozámecký a Břehyňský rybník
Lednické rybníky
Litovelské Pomoraví
Poodří
Krkonošská rašeliniště
Třeboňská rašeliniště
Mokřady dolního Podyjí
Mokřady Liběchovky a Pšovky
Podzemní Punkva
Krušnohorská rašeliniště
Pramenné vývěry a rašeliniště Slavkovského lesa
Horní Jizera