Kolouchová zahynula na Nanga Parbat

ja som neporovnával góly, body, sekundy, ale výnimočnosť daného výkonu z ohľadom na to aké percento populácie má schopnosti daný výkon dosiahnúť. ˇano, autor článku má pravdu, Kolouchová bola podpriemerná horolezkyňa. Ja by som ešte pritvrdil. Mám pochybnosť či to vôbec bola horolezkyňa. Všeky otázky ohľadne jej horolezeckej minulosti, akú náročnosť má vylezenú na skalách a pod., nikdy nedala priamu odpoveď a debatu otočila do všeobecných fráz . Nikde sa nedá dohľadať, ani na jej stránkach aké horolezecké výkony dosiahla. Ja mám podozrenie, že nikdy nič nevyliezla. Každý horolezec, aj Jaroš, Holeček......tie povie ako a kde začinal, aké horolezecké trasy vyliezol na skalkách, v Tatrách, Alpách, Pamíre. Akú náročnosť zliezol vo voľnom, technickom, ľadovcovom, mixovom lezení.......Pani Kolouchová, podľa mňa nevyliezla nič. ˇAno bola na vrcholoch osemtisícoviek, ale nikde nie je dohľadatelný záznam, ani na jej oficiálnej stránke žeby mala za sebou horolezecké výstupy. Jumarovať od úpätí hory na vrchol po pripravenej trase cestovnou kanceláriou, s kyslíkom prešlapaným chodníkom, pod dohľadom najatého horského vodcu nie je horolezectvo. Napr. na K2 na normálke abruzziho trasou, v pasážach kde je horolezecký problém, ako napr. house chimney, black pyramid, títo klienti postupujú lanovým rebríkom a jumarujú po lane, čo im musel predpripraviť skutočný horolezec. Skutočný horolezec im musel natiahnuť fixné laná cez bottleneck a potom vyšľapať chodníček pod veľkým serakom, aby títo namakaní vysokohorskí turisti pod dohľadom svojho osobného horského vodcu dosiahli vrchol kopca. Bez asistencie šerpov by sa títo klienti-turisti vlastnými silami  nikdy nedostali na vrchol K2, aj keby použivali kyslíkový pristroj..ˇano, sú to namakaní vysokohorskí turisti, ale je nemiestne v médiach označovať týchto ľudí za svetovo uznávaných horolezcov, horolezecké legendy, najúspešnejšich horolezcov tej ktorej krajiny.

"průměrná" nebo dokonce "podprůměrná" horolezkyně není příliš šikovné označení, jakkoli rozumím smyslu toho, proč bylo užito. paradoxně asi bude na osmitisícovkách většina těch full-service klientů (a nějaký alpský styl bez kyslíku praktikuje pár exotů a jak mluvit o alpském stylu na vyfixované vyšlapané dálnici) a v tomto smyslu asi průměrná bude. 

samozřejmě je (i klientský a kyslíkový) výstup na osmitisícovku poměrně slušným výkonem, něco jako uběhnout pražský maraton pod pět hodin nebo ujet (přežít) krkonošskou sedmdesátku či bobolopped. rozhodně to zaslouží jistý respekt (už kvůli cílevědomosti, plánování, ochotě za to utratit ty prachy etc.), nikoli však nekritický obdiv. 

čili uvedení bombastických titulků do kontextu je v zásadě v pořádku. 

Horolezectví se nedá tak jednoduše srovnávat s fotbalem časovaným na 90 minut, běžcem na čas na určitou vzdálenost, atd. v horách se totiž nespěchá (pokud vynechám toho šílence Purju, který by bez logistiky a kyslíku neměl sebemenší šanci to za 6 měsíců stihnout), to je první podstatný rozdíl, další podstatný je v procentu úmrtnosti a tedy riskování. I Radek Jaroš tvrdí, že tento "sport" je na hranici života a smrti. Což fotbal a běh není, ikdyž i tam jsou zdravotní kolapsy se srdcem atd. V horách uděláte někdy chybu jen jednou a taky naposled a zaplatíte cenou nejvyšší, životem. Chybovat ale může jak profesionál, tak i amatér. I profíkovi může ujet noha. Můžete být nejlepší na světě a hora a nebo jen nepřízeň počasí vás taky může zabít, protože tam zmrznete, pokud neuklouznete nebo na vás nespadne lavina nebo serak nebo kámen.

Pokud někdo označí Kláru Kolochovou, jedinou češku s pěti vylezlými osmitisícovkami ve sronání s cca 5 milionů dalších českých žen, co nevylezli ani Sněžku, za podprůměrnou horolezkyni, je to vrchol ubohosti a malosti tohoto člověka, kór když vylezl jen nějakou skalku v okolí. Protože už jen ten fakt 5 velehor předpokládá, že zkušenosti s lezením postupně sbírala a nebyla amatérkou jako na samém začátku.

nikde som nepísal že výstup na osemtisícovku je výlet. je to namakaný fyzický a morálny výkon, po normálke s kyslíkom a cez agentúrny full servis je to namakaný výkon merítkami bežného civilistu. Merítkami svetového horolezectva to nič neznamená. Fyzické predpoklady vystúpiť na osemtisícový vrchol cez agentúru, po pripravených trasách s profesionálnym sprievodcom, nosičmi a kyslíkom majú na tejto planéte desiatky, ak nie nižšie stovky miliónov ľudí. Samozrejme po náležitej príprave, odhodlaní, stanovení si to ako cieľa, nemusia patriť k horolezeckej špičke, ani k priemeru. To znamená že nepotrebujú zvladať obtiažnosť IV-VI vo voľnom lezení. Naproti tomu behať ako Usain Bolt, alebo hrať futbal ako Messi má predpoklady možno pár jednotlivcov na planéte.Promile z promile.  V tom je športový výkon týchto ľudí výnimočný, svetový. Nedokážeš behať rýchlo ako Bolt, skákať vysoko ako Sotomayor, aj keby si tomu venoval neobmedzený rozpočet, najlepšich trénerov na planéte a dvojnásobné tréningové úsilie než menovaní. Máš nulovú šancu. Vystúpiť na K2. Everest, Annapurnu komerčným spôsobom majú šancu milióny ľudí ak si to stanovia ako ciel. Tvoja šanca na výstup K2 sa geometricky znižuje, ak to chceš dosiahnúť trasou a spôsobom ako Gerlinde Kaltenbrunner. V tom je rozdiel a výnimočnosť napr. Kaltenbrunner, špičkovej horolezkyne, jej výkonov oproti platiacim klientom, z ktorých mnohí nekriticky medializujú svoje výkony a oblbujú neimformovanú verejnosť motivačnými prednáškami, autobiografiami.

Vaše bagatelizace spočítá v tom, je ty hory a jejich nebezpečnost neposuzujete zvlášť, ale dohromady, nelze to napsat, že "výlet" na jakoukoliv osmitisícovku je pro nehorolezce procházka růžovým sadem, vůbec netušíte, jaké tréningy musí lidé podstoupit a technickou přípravu, aby to zvládli. V tabulkách těch horolezci vylezlých hor, ano, jsou úspěšné versus neúspěšné sestupy. Těmi, co se otočili, se vůbec nezabývám protože ano, ti na ty hory neměli, a mohlo to být klidně i z důvodu počasí nebo že se necítili dobře. Přesto i tyto horolezce obdivuju už jen z toho faktu, že se o to pokusili. Každý výstup je světově uznávaný bez ohledu na kyslík, ikdyž tady si myslím, že kyslík je jistý doping, ale zakázaný prostě není. Proto má u mě třeba větší respekt Radek Jaroš (všechny výstupy dlouhých 16 let) před "rychlokvaškou" Nirmalem Purjou (všechny výstupy jen 6 měsíců). Ze žen má třeba moji větší poklonu Gerlinde Kaltenbrunnerová před Klárou Kolouchovou.

Nesnažím sa bagatelizovať. Sú to stále nebezpečné, zabijacke hory. Osemtisicovky. Len som chcel naznačiť, že v dnešnej dobe samo osebe dosiahnúť vrchol akéhokoľvek osemtisicoveho vrcholu nie je svetovo uznávaný, výnimočný horolezcky výkon. Platené agentúry už dnes dokážu dostať na vrchol aj málo skúsených horolezcov, resp. nehorolezcov. Aj na K2 aj na Annapurnu. Stačí si pozrieť himalajsku databázu, a porovnať koľko ľudí vystúpilo daný rok na tú alebo onú osemtisicovku pred 40 rokmi a koľko dnes. Koľkí boli  klienti a profesionálni vodcovia vtedy a kolki dnes.Koľkí išli s kyslíkom vtedy a dnes. Dnes je tá úmrtnosť pri geometrickom náraste lezcov v jednotkách percent na počet výstupov aj na  osemtisicovkach. A to sa úmrtnosť udáva na počet výstupov.Nie je zaznamenané koľko ďaľši ch ľudí sa pokúšal o vrchol, ale sa otočili počas výstupu.

Tady je aktuálnější graf míry mortality. Pořadí třech nejnebezpečnějších hor světa se nikterak nemění bez ohledu na celkové počty výstupů.

1. Annapurna cca 27 %

2. K2 cca 23 %

3. Nanga Parbat cca 20 %

https://ichef.bbci.co.uk/news/1632/idt2/idt2/ecac5d8e-1940-41fc-b122-fee3d4a4159c/image/816

Našel jsem to, co jsem našel. Máte aktuální tabulku? Děkuji! Někde na Pamir Times nebo Himalayan Database, 8000ers.com má být. Myslím, že se ta procenta úmrtnosti příliš nezměnila. Snažíte se celkou situaci nebezpečnosti hodně zlehčovat až bagatelizovat. Jedinými horami, kam jezdí nejvíce horolezců, jsou relativně bezpečný Everest a Cho Oyu. Tam jde už o tisíce horolezců. A podívejte se, kolik jich vyrazailo na Annapurnu... sotva 2 až 3 stovky.

Zastarale tabuľky úmrtnosti sú v dnešnej dobe neaktuálne. Dnes už je na všetkých osemtisicovky komerčný turistický boom. Na K2 napr. v roku 2022 vyšlo cez 50 platiacich klientov a s nimi cez 80 profesionálnych horských vodcov, bulvárne nazývaných aj high altitude sherpa.Spolu vtedy vystúpilo na K2 za dva dni 145 ľudí. Ten rok boli tri úmrtia. S kyslíkom, jumaOOrovanim od upati hory až na vrchol, po vopred pripravenej trase.. Dnes kto má prachy, vôľu, zodpovedajúcu fyzickú kondíciu, nie je nutná kondícia špičkového vrcholového športovca, stačí vysoký hobby nadpriemer,  dokáže pri zodpovedajúcej dávke šťastia vystúpiť na všetky osemtisicovky. Nemusí to byť technicky zdatný, ani technickypriemerny horolezec. 

"Radek Jaroš má podobný názor jako autor článku, ale nijak to zbytečně nehrotil."

Jo článek fajn, ale oproti tomuto zde, nenajdeme v něm ani náznak ponižování, pohrdání vůči čerstvě zahynulé osobě a jejím výkonům! Radek ví a je si toho vědom, že by tím mohl ublížit. To je ten podstatný rozdíl.