Dendrologická zahrada Průhonice Silva Taroucy

Dendrologická zahrada v Průhonicích nemá za sebou historickou tradici. Byla založena teprve roku 1974 na pozemcích Dendrologické společnosti.

Od začátku se specializovala na parkovou a zahradní úpravu. Nejedná tedy o arboretum ve smyslu kompletní sbírky dřevin, ale spíše o přehled zahradnických možností zdejších rostlin.

Dendrologická zahrada byla otevřena pro veřejnost až roku 1990.

Provozní doba

Zahrada je otevřená od dubna do října každý den mimo pondělí. Otevírací doba pro veřejnost je 9-19 hodin. Pouze v dubnu, září a říjnu se zavírá už v šest hodin večer. Jednorázové vstupné na celá den je 70 Kč za dospělou osobu. Zahrada nabízí celou řadu slev pro rodiny, děti, seniory a stálé návštěvníky.

Od března do října je v provozu prodejna živých rostlin nedaleko hlavního vchodu.

Do zahrady není možné brát s sebou psy ani jiná domácí zvířata. Platí zde také zákaz jízdy na kole a koloběžce. Na ty je u pokladny umístěný stojan, ke kterému lze kolo připnout vlastním zámkem. Poblíž jsou v provozu kiosky s občerstvením a toalety. 

Dendrologická zahrada a Průhonický park

Dendrologická zahrada je přísně vzato součástí obce Čestlice na levé straně dálnice z Prahy do Brna. Na pravé straně se rozkládá její protějšek Průhonický park. Park je o mnoho starší, neboť byl založený již roku 1885. 

Do Dendrologické zahrady Průhonice se lze dostat osobním autem od čestlického Aquapalace. Parkoviště je přímo před vchodem do zahrady.

Autobusy číslo 325, 328, 363 a 385 jezdí ze stanice metra C Opatov do zastávky Čestlice, V Oblouku.

Přijedeme na kole

Nejlepší doprava je ovšem po svých. Buď pěšky nebo na kole. Na kole podél Botiče je to zábavnější. Jedeme od stanice metra A Skalka do Hostivaře, k Hostivařské přehradě a dál po lesních úzkých stezkách proti proudu Botiče až k tenisovým kurtům, České chalupě a hotelovému komplexu Club.

Zajedeme až k brněnské dálnici a proti proudu aut pojedeme vyšlapanou cestou, v podstatě příkopem okolo plotu až k čestlickému aquaparku. Odbočíme po asfaltovém chodníku doleva, projedeme benzinovou pumpu a po levé ruce budeme mít vchod do Dendrologické zahrady.

Čtěte knihy o květinách z knihkupectví Kosmas:

Kdo byl hrabě Silva-Tarouca?

Arnošt Emanuel hrabě Silva-Tarouca (Sylva-Taroucca) / Ernst Emanuel Graf von Silva-Tarouca se narodil rolu 1860 v obci Čechy pod Kosířem a zemřel 1936 ve Schwaigernu. Patřil mu zámek v Průhonicích, který koncem svého života prodal českému státu. 

V roce 1885 se seznámil s komtesou Marií Antonií, říšskou hraběnkou Nostic-Rieneck. Ta byla majitelkou parku v Průhonicích, který je v současnosti zapsán na seznamu UNESCO. Svatba se konala v kapli Narození Panny Marie v Průhonicích. S manželkou Marií Antonií měli celkem devět dětí, ale dospělého věku se dožilo jen sedm z nich.

Silva-Tarouca byl vzděláním právník, ale zájem měl především o krajinotvorbu, dendrologii a botaniku. Patřily mu Trmice, Řehlovice, Velké Žernoseky, Vrchnice a Průhonice. Průhonický zámek přestavěl novorenesančně do dnešní podoby a pod ním založil zámecký park, ještě dnes považovaný za modelovou ukázku krajinářského komplexu.

Stal se čestným předsedou Národopisné výstavy v Praze roku 1895. Na deset let zapůjčil pražský Silva-taroucovský palác v ulici Na Příkopě (dnes palác Savarin) k umístění sbírek Národopisného muzea českoslovanského. Od roku 1908 byl prezidentem Dendrologické společnosti Rakousko-Uherska. Ačkoliv obor nevystudoval, napsal několik knih na téma dřevin. Zvláště ceněná byla obsáhlá příručka Kulturhandbücher für Gartenfreunde.

Náruživě se věnoval také myslivosti a lovu. Často střílel spolu s následníkem císařského trůnu arcivévodou Ferdinandem d’Este, knížetem Karlem Schwarzenbergem a hraběte Thunem.

Ve volbách roku 1891 byl zvolen poslancem Říšské rady (celostátní zákonodárný sbor), kde reprezentoval velkostatkářskou kurii v Čechách. Mandát obhájil v dalších dvou volbách roku 1897 a 1901. V letech 1892-1913 zasedal jako poslanec Českého zemského sněmu také za velkostatkáře. V roce 1907 byl povolán do Panské sněmovny (horní jmenovaná komora Říšské rady), kde sloužil až do zániku Rakouska-Uherska.

Roku 1917 se stal ministrem zemědělství Předlitavska. Funkci zastával do 30. října 1918, čímž byl posledním šéfem tohoto rezortu v monarchii.

Po roce 1920 zveleboval Průhonický park. Masarykova pozemková reforma mu však způsobila finanční obtíže a roku 1927 Průhonický zámek i s parkem musel prodat státu.  

INFO: Dendrologická zahrada Průhonice

Zobrazit místo Turistika na větší mapě

 Dendrologická zahrada Průhonice

Dendrologická zahrada Průhonice Silva Taroucy

Narcisy, tulipány, magnolie - až oči přecházejí

Rododendrony a tulipány

Letní květy a květinové koberce

Kamenné sochy ze Zimbabwe

Podél Botiče k botanickým zahradám

Cyklostezka podél Botiče