Kůrovcová kalamita: Přirozeně zmlazené lesy jsou lepší než uměle vysazené

Na hektaru plochy je tak více mladých smrků, než kolik by se jich vysázelo v případě uplatnění klasických lesnických postupů.

"Dnes je naštěstí jiná situace, než jaká byla před šesti nebo sedmi lety, kdy mnozí zpochybňovali to, že v horských smrčinách funguje přirozené zmlazení a prosazovali umělé zalesňování. Nové poznatky prokazují nejen existenci dostatečného množství nové generace lesa, ale i vlivy, které na její uchycení působí," říká náměstek ředitele Správy Národního parku Šumava a současně spoluautor článku Martin Starý.

"Ve sledované lokalitě tedy mezi Roklanem, Luzným a Černou horou a to jak v částech Národního parku Bavorský les, tak i Šumavy, kde kůrovcové disturbance proběhly v devadesátých letech a po roce 2007, se za posledních deset let hustota zmlazení razantně zvýšila (v průměru ze 2290 ks/ha až na 4890 ks/ha). Stejně tak se ukázalo, že vliv pionýrských dřevin, jako bříz nebo jeřábů, není tak významný, jak se předpokládalo a je velmi krátký. Do tří let je přerostou smrky. Také těžba s odvozem dřeva, následovaná umělou obnovou v těchto polohách, tak nezlepšuje přírodní stav, ale naopak uměle mění přirozený vývoj těchto lesů," doplňuje Martin Starý.

Přirozená obnova lesa má přitom jednu zásadní výhodu, je zadarmo.

"Na tomto území rostou solitérní smrky, které mají hlubokou korunu, na druhou stranu jsou zde k vidění shluky neprostupného mlází, kde dochází k velkému konkurenčnímu boji. Tím vzniká různě vysoký a různověký les, který si vytvoří sama příroda a nevzniká tu výšková monokultura, kterou by založil člověk," vysvětluje ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený.

Navíc les, ve kterém došlo k odumření vrchního stromového patra a kde dochází k přirozené obnově, nemá negativní vliv na odtokové poměry v daném povodí. Tento závěr vychází z monitoringu hydrobiologa Správy Národního parku Bavorský les Burkharda Beuderta, který dlouhodobě sleduje vlivy kůrovce na hydrologický cyklus.

"Naše výsledky jsou prvním důkazem, že v povodích s lesy po kůrovcovém napadení zůstává kvalita vody s ohledem na obsah nitrátů vysoká. Naměřili jsme zde o 10 až 20 % vyšší přítoky vody, protože tu nedochází k transpiraci z půdy stoupající vody přes průduchy v jehlicích. Tím zatím aktuálně vliv kůrovce vyrovnává změny odtokových poměrů vzniklých klimatickými změnami,! představuje hlavní závěry svého monitoringu Burkhard Beudert.

ZDROJ: Národní park Šumava

 Kůrovcová kalamita na Šumavě

ROZHOVOR Nejsme připraveni na suché lesy

O CO JDE Kůrovec je televizní hvězda

PETICE Zachraňme Šumavu

MINISTERSTVO Šumava se nesmí vykácet

CO MYSLÍ ÚŘEDNÍK Příroda je nepřítel

DALŚÍ ÚŘEDNÍK Slova do větru