Na hory s mrňaty

A co takhle zkusit vyrazit na hory nebo do skal právě s nimi? Při troše opatrnosti to není nic nemožného. “Samozřejmě každá matka chrání své potomky a má strach se s nimi kamkoliv pustit,” říká zdravotní sestra Martina Slancová. “Neměla by to ovšem přehánět a vidět možné neštěstí za každým rohem.” Sama svoji dceru vodí po italských Dolomitech a slovenských Tatrách už od pěti let.

Poctivá příprava

Podle jejích zkušeností je potřeba se připravit na túru s dětmi daleko více, než s dospělými. “Například před výstupem na Rysy jsem z internetu, turistických průvodců i od kamarádů zjišťovala, jak to tam vypadá, jaké je převýšení, kudy se dá v případě bouřky sestoupit a nakonec jsem si pro jistotu vypůjčila i základní horolezecké vybavení.” Zároveň připouští, že kdyby vyrazila jen se svými kamarádkami, pouze by se podívala do mapy, kudy vlastně cesta vede.

Převaha rodičů nad terénem

Při náročných túrách nebo dokonce horolezeckých výstupech platí pravidlo starých horských vůdců: “Musím zvládnout terén nejméně o dva stupně těžší, než kudy vedu klienta. Kdyby se něco stalo, on na mne plně spoléhá.” V případě rodinných výletů jste to rodiče, kdo má předcházet všem nebezpečím a případně vytáhnout své potomky z jakékoliv šlamastyky.

Na pěší túru k některé horské chatě do Vysokých Tater se může vydat každá rodina, která má trochu zkušeností s turistikou. Nejmenší děti od tří let mohou sedět v nosítku na zádech. Přechod s dětmi přes sedla zajištěná řetězy si však už může dovolit jen ten, kdo má něco nachozeno na ferratách. A výstupy na štíty mimo značené stezky jsou vyhrazeny horolezcům či vysokohorským turistům s kompletním vybavením.

Záložní vybavení

S malými dětmi je tedy radno se pouštět na horské túry, které rodiče dobře znají a sami jsou schopni je absolvovat bez jistících pomůcek. Rodinné horolezecké výpravy by neměly dát ani ránu bez lan, skob a přileb. V batozích by mělo vždy být náhradní oblečení, jídlo, pití, vařič, bivakovací pytel a mnoho věcí, které slouží jako záloha, kdyby se něco pokazilo. Nehoda jednoho dospělého totiž může mít pro celou výpravu nedozírné následky.

Myslete na děti, ne na sebe

Kromě toho, že si rodiče chtějí užít hor, musí myslet na spoustu věcí, které velcí dělají automaticky nebo je prostě nevnímají. Stačí aby v Jizerských horách děti přecházely přes rašeliniště. Mají kratší nohy a nedošlápnou na všechna suchá místa. Při přelézání kamenů nedosáhnou daleko a padlé kmeny nepřeskočí.

Děti nebaví monotónní chůze

Děti se rychleji unaví, ale také rychle regenerují, nebaví je monotónní chůze, nedovedou odhadnout důsledky svého počínání, neměly by nosit těžké náklady a nesmějí si poškodit klouby a šlachy příliš malými záchyty při lezení.

Rodiče si zároveň musí klást neustále stejné otázky: “Pijeme dost? Nemáme hlad? Jsme namazaní slunečním krémem? Není potřeba se převléknout či přezout? Nehrozí podchlazení? Nebolí děti z přílišné výšky hlava? Není už čas se vrátit?”

 Jak na hory s dětmi?

HOROLEZECTVÍ Povzbuzení nastávajícím rodičům

HORSKÁ TURISTIKA Samé krásné zážitky

NOC NA HORÁCH Pod stan? S miminem?

VÝBAVA PRO DĚTI Na hory s mrňaty

VÝBAVA PRO DĚTI Jak obléct děti na horské túry

BEZPEČNOST Děti mají právo na bezpečí

DIVOKÁ VODA Adrenalin pro děti i rodiče