RETRO Svatošské skály

Přelom 18. a 19. století byl časem kočárů, dostavníků a vandrování. Spisovatelka Johanna Schopenhauerová nadšeně ukazuje krásu karlovarské přírody. Vzletnými a krásnými slovy vypráví, jak žili místní lidé a lázeňští hosté před dvěma sty lety.

V okolí Karlsbadu je hodně zajímavostí. Patří k nim i to, že u venkovsky zařízeného hostince je vesnický hamr, jako je například Pirkenhammer - Březová.

Také zde se shromažďuje denně větší i menší společnost a mají tady znamenitou obsluhu. Pěšky je to tak dobrá hodinka za Poštovním dvorem, stále ještě v krásném úzkém údolí říčky Teplé; také tam vede výborná dobře provedená cesta, a tak chci každému doporučit, aby tuhle cestu alespoň jednou udělal pěšky, a tak uviděl celkovou velkolepost této divoké a půvabné krajiny.

Ta je ve věčně měnící se formě, skvostně skalnaté, v bujné a husté vegetaci stromů a užitých křovin. Těsně před hamrem cesta zahýbá a pak vede báječným nádherným, divokým a majestátním krajem do údolí řeky Ohře a asi tak dvě hodiny od hamru, je vzdálená vesnička Aich (Doubí).

Odtud putuje člověk jednu hodinu pěšky ke slavným Heilings (Svatošské skály).

Cesta tam je občas drsná, obtížná a bahnitá, kožené silné boty dovedou dámy touto promenádou, pro ně ne dost doporučenou, ale pohled na překrásné, divoké a osamělé údolí stojí za každou námahu, zajímavý je také pohled na skálu, které dal Hans Heiling své jméno.

Ve zvláštní ostré a zubaté obří formě upřeně hledí tyto skály z břehu široké řeky Ohře vysoko k nebi a zrcadlí se ve stříbrojasných vlnách v osamělém tichém majestátu. Podél vysokých stromů a lesní trávy.

Zdejší lid vidí v těchto divokých kamenech - obrysy snoubenců, kněze, kostel a celé příbuzenstvo na svatbě Jana Heilingse. Celá tato svatba byla podle pověsti kdysi dávno proměněna v kámen, protože ženich podvedl před svatbou své děvče a byl za to proklet. Stále zde ještě obchází pověst budící hrůzu o těchto místech mezi venkovany a za noci sem žádný z nich jen tak lehce nezabloudí.

Pak je tu také místní sousedská lhostejnost, která nemá o tajemstvích tohoto průvodu soch ani potuchy.

Skály a jejich okolí patří k takové nádheře, jakou jsem ještě nikdy nespatřila.

Ke Svatošským skalám se dnes chodí podél Ohře po modré turistické značce z Doubí, kam zajíždí městský autobus z Karlových Var.

Johanna Schopenhauerová popisuje starší cestu, která je dnes spíše lázeňskou promenádou, než turistickým výletem. Od kolonády v Karlových Varech jdeme proti proudu říčky Teplé, raději po levém břehu (ve směru naší chůze tedy vpravo) lázeňskými parky až k přehradě Březová. Po silnici sejdeme do Doubí a pokračujeme podél Ohře ke Svatošským skalám.

Pěší nebo automobilový výlet?

Jiná verze pověsti praví, že Hans Heiling (Jan Svatoš) byl knížetem duchů loketského kraje. Jeho matka byla víla z řeky Ohře. Poté co se kvůli lásce k pozemské dívce vzdal své nesmrtelnosti, byl rozsápán medvědem. Jeho příběh literárně zpracovali bratři Grimmové a operu s názvem Hans Heiling napsal Heinrich Marschner.

Tehdy před skoro dvěma sty lety, se prakticky nepoužívaly žádné povozy, jen sem tam postillion a lázeňští hosté museli dělat své naučné a ozdravné túry pěšky. Bylo to velice romantické a hlavně zdravé, na rozdíl od dnešních majitelů luxusních aut, která svými plyny zamořují už takhle zničené ovzduší.

Svatošské skály však dodnes patří k místnímu koloritu.

Zobrazit místo Mountains - hory - skály - rocks na větší mapě