Sadistka a vražedkyně Čachtická paní

Příběh Čachtické paní se odehrál v malé obci Čachtice v Karpatech nedaleko Trenčína. Žila na hradě, který ovládal krajinu z vysokého kopce, na svazích se zelenaly husté lesy s volně žijícími rysy, vlky, liškami a kde se toulali karpatští medvědi.

Alžběta Báthoryová (1560 -1614) je považována za největší ženskou vražedkyni nejen ve slovenských a maďarských dějinách, ale v dějinách lidstva vůbec. Má na svědomí několik stovek životů mladých žen, které nechala umučit. Koupala se prý i v jejich krvi.  Historici odhadují 650 až 2000 obětí jejích zvrácených choutek.

Bohatá degenerovaná rodina

Alžběta patřila k jedné z nejbohatších a nejvlivnějších rodin v Uhrách 16. století. Příslušníci této mocné protestantské rodiny vládli také v Polsku a Transylvánii. Z tohoto rodu pocházeli vojenští velitelé, političtí vůdci, duchovní, soudci i velkostatkáři.

Jeden z nich Štěpán Báthory bojoval s Vladem III. Drakulem v Sedmihradsku (dnes Rumunsku) proti Turkům. Jiný Štěpán Báthory, který se stal polským králem, byl strýcem Alžběty.

V dětství byla Báthoryová obklopena láskou rodičů, péčí kojných a služebných a dostalo se jí mimořádného vzdělání. Znala řadu jazyků, uměla číst bibli i uherské dějiny latinsky. V době, kdy čtení a psaní ještě nebylo všeobecnou znalostí a od ženy se už vůbec neočekávalo.

KOSMAS.cz: 
Čtěte knihy na téma Čachtická paní nebo Alžběta Bathoryová

Alžbětino pozdější chování nejspíš zapříčinily příbuzenské sňatky v rodu Báthoryů. Evropská aristokracie tím zachovávala čistotu šlechtické linie. Jenže zatímco tehdy lidstvo ovládalo plemenitbu koní, urozená šlechta se těmito zásadami neřídila. V Čechách  a Rakousku se genetické problémy nevyhnuly třeba Habsburkům. 

Oba Alžbětiny rodiče patřily do rodiny Báthoryů, v níž se vyskytlo mnoho případů duševních poruch včetně schizofrenie, sadomasochismu, bisexuality i čistého sadismu, který zdědila Alžběta.

Nelidská poprava Cikána před očima malého dítěte

Předmětem historických spekulací jsou Alžbetiny zážitky z dětství. Zřejmě nejsilnější bylou brutální divadlo, jehož byla svědkem jako malé dítě. Cikán byl odsouzen k trestu smrti za velezradu. Jeho živému koni bylo rozříznuto břicho a Cikána do něj zašili. Podívaná pokračovala do té doby, než v agonii a kalužích krve kůň i Cikán vydechli naposled.

HISTORIE: Čachtická paní Alžběta Báthoryová

Alžběta již od útlého dětství trpěla padoucnicí (dnes této nemoci říkáme epilepsie) a po celý život prodělávala nervové krize. Pološílená pak své utrpení kompenzovala mukami jiných osob. Svůj denní režim zredukovala do tří základních úkonů - mnohahodinové pozorování sebe sama, vyjížďky na koni a trestání mladých dívek. Smyslem jejích krvavých orgií bylo ukojení sadistických sklonů.

K tomu potřebovala neustálý přísun mladých dívek, které musela mít k dispozici a držela si je v klecích na hradě.

Její náhončí a sluhové putovali po trenčianském kraji a pod záminkou dobře placené panské služby vyhledávali a odváděli od rodin mladá děvčata. Tak měla Báthoryová na svých čtyřech zámcích v Uhrách, do nichž se pravidelně uchylovala, vždy nějakou dívku k k dispozici. Rodinám ubohých dívek bylo následně oznamováno, že podlehly zákeřné chorobě.

Praktiky, které Alžběta používala při mučení a zabíjení, byly hrůzné. Například rozžhavené žehličky přikládala obětem na obličej, prsa, genitálie. Jindy vrazila rozpálené železo švadleně až do krku. A když si služebné při práci povídaly, probodala a zašila jim ústa. Jindy stály dívky nahé celé hodiny venku v mrazu než umrzly. Někdy byla jejich těla shozena z hradeb, aby je sežrali vlci. V oblibě měla mučení zvané "kopání do hvězd". Kusy naolejovaného papíru byly obětem umístěny mezi prsty u nohou a zapáleny. Oběti nadskakovaly, škubaly sebou a kopaly v marné snaze zbavit se papíru. Jiné dívky byly přivázány ke stromu a pomazány medem, kde pak ptáci klovali do jejich masa a požíral je hmyz.

Když přišel na hraběnku obvyklý záchvat, vytáhli děvečku v kleci ke stropu. Hraběnka v transu usedla na dřevěnou židli pod klec a přisluhovačka začala rozpáleným pohrabáčem dívku pálit. Jakmile nebohá oběť začala uhýbat, zraňovala se o železné hroty klece. A druhá trýznitelka bodala oběť z druhé strany. Tryskající krev stékala v potůčcích na sedící hraběnku, která se tím ukájela. Při jiných mučeních běhala hraběnka po místnosti jako divoké zvíře a vyrážela ze sebe skřeky i strašný smích. Následně se svalila na postel a na tváři se jí objevil blažený úsměv.

Šlechta promluvila, místodržící konal a král posvětil

Bezmála třicet let trvala atmosféra hrůzy na venkově v okolí Trenčína. Zmizela při tom celá generace mladých žen a přesto se nic nedělo. Moc aristokracie v Evropě byla tak velká, že dokázala umlčet všechny svědky. Sedláci se báli promluvit ze strachu z odplaty. A ti, kdo ztratili své dcery, byli proti vlivné rodině Báthoryů bezmocní. Církev byla zticha z obav před pomstou.

Kromě toho rolníci byli nevolníci a tudíž majetkem svého pána. Alžběta Báthoryová si mohla se svým majetkem dělat, co chtěla.

Jenže když jí došel "materiál" mezi chudými, objednala si dívky z řad nižší šlechty. Když i ty začaly umírat záhadným způsobem, nedalo se to už přehlédnout. Jednalo se o dívky urozeného původu. Báthoryová, neznající slitování se svými oběťmi, byla přistižena přímo při činu uherským palatinem (královským místodržícím) Jurajem Turzou, který z nařízení krále Matyáše hrad přepadl.

Zatímco její služebníci byli odvedení k výslechu a následně krutě potrestáni, hraběnka zůstala na hradě v domácím vězení. Zazdili jí na Čachtickém hradě v ložnici jen s malými štěrbinami kvůli větrání a podávání jídla. Z kdysi pyšné a nelítostné paní se stala troska připomínající lapené zvíře, které po čtyřech letech věznění vydechlo naposled. Bylo jí 54 let.

Rodina ji chtěla pohřbít na hřbitově, ale místní obyvatelé protestovali. Nechtěli čarodějnici pohřbít do posvěcené půdy. Její černá magie by ohrožovala duše počestných občanů.

Hraběnčino tělo spočívá snad někde v dnešním Maďarsku. Možná na hradě Sarvár na severozápadě země, nebo u kostela v Nagyecsed na severovýchodě. 

BOOKING.com: Najděte nejlepší ubytování v Čachticích.

Zobrazit místo Turistika na větší mapě