Staročeské míry

Nejspornější býval loket. Každý člověk ho má trochu jinak dlouhý. Ten pražský někdy též nazývaný český loket měřil kolem 59 centimetrů.

Stejně na tom byla stopa (asi půl lokte), sáh (délka rozpažené ruky neboli 3 lokty), palec (1/24 lokte), prst (to jsou necelé 2 centimetry) a píď (10 prstů).

Korec: kolik zaseju a obdělám

Ještě méně určité byly plošné míry. Jitro byl "kus půdy, jenž mohl býti v dopoledních hodinách jednou osobou obdělán," a to činilo dva korce.

Slovanský korec byla míra pozemková, ale také dutá čili objemová, jíž se měřilo množství obilí. Jeden korec byly 4 věrtele, to je 93,6 litru. Jedním korcem obilí se dal osít jeden korec pole, tedy asi 28,5 aru.

Poplužní dvůr: práce spřežení

Poplužní dvůr musel mít minimálně jedno popluží (pozemek, který obdělá jedno koňské spřežení za jeden den — přibližně 1,5 hektaru). Rodná lícha obnášela 11 brázd (1 brázda = 100 stop).

Také objemové míry se stanovovaly odhadem: žejdlík (asi 0,4 litru), máz (1,4 litru), škopek (15,5 litru), vědro (56,6 litru).

Královský cejch

O sjednocení měr a vah se pokoušeli už přemyslovští panovníci. Přemysl Otakar II. zavedl královský cejch, což byla na tehdejší dobu pokroková vymoženost. Až teprve metrická konvence byla v Rakousku-Uhersku přijata zákonem v roce 1871 a zavedena do praxe 1876.

A abych nezapomněl: jedna kopa (60 kusů) obnáší 5 tuctů a 4 mandele.