Šumavský les se obnovuje nečekaně rychle

Některé holiny zabírají rozlohu desítek hektarů a na většině z nich docházelo v minulosti k umělé obnově lesa. Podrobný monitoring jedné z nich, 28 hektarů velké odlesněné plochy u jezera Laka na Prášilsku, která vznikla po orkánu Kyrill, ukazuje na velmi zajímavý fenomén: po necelých deseti letech, i když se tu uměle sázelo, většinu nové generace lesa tvoří přirozená obnova.

"V letech 2009 až 2016 zde Správa vysadila 22 tisíc sazenic. Dnes tu ve skutečnosti roste přes 140 tisíc stromků. Z toho vyplývá, že i kdyby přežila veškerá umělá výsadba, představovala by dnes na této pasece jen 15,5% všech mladých stromů," vysvětluje Pavla Čížková ze Správy Národního parku Šumava, která vedla monitoring tohoto území.

"Zajímavý je také vývoj druhové skladby. Správa zde zasázela 3000 sazenic smrku, tedy 14 procent z veškeré umělé výsadby. Nyní smrk na celé ploše dominuje, s počtem převyšující 82 tisíc stromků, což je 58 procent veškerého zmlazení a relativně dobře se tu vede také jedli, která se navíc zmlazuje přirozeně sama. Například vrba a osika jsou třetí a čtvrtou nejpočetnější dřevinou ale ty se tu přitom vůbec nesázely," dodává Pavla Čížková.

ŠUMAVA: Rádi se vracíme

Lesy se chovají bez ohledu na lidi

Podobný výsledek přineslo porovnání skutečného množství mladých stromků a evidence výsadeb v oblasti Modravských slatí. Bylo tu vysázeno 1170 stromků na hektar, dnes jich tu v průměru roste kolem 3000 kusů na hektar. Že tu les roste, pochopitelně vidí každý návštěvník, ale ke komplexní představě o skutečné roli lidských zásahů dosud chyběl dostatek dat. Ovšem dlouhodobé monitoringy už nesou své ovoce, a tak v době klimatické změny doprovázené suchými obdobími a gradacemi lýkožrouta smrkového (kůrovce) může přispět národní park řadou informací, které zachycují přirozené a člověkem neovlivňované chování lesů.

Díky datům z evidencí, inventarizací a z biomonitoringů vyplývá, že v Národním parku Šumava dnes roste zhruba 350 až 500 miliónů mladých stromků. Správa zde za posledních 22 let vysadila 14 768 300 nových stromků. Za předpokladu, že by všechny přežily, přispěli jsme budoucímu lesu jen 3 %y mladých stromků.

Výsledky Velkoplošné inventarizace přirozené obnovy lesů z let 2002 a 2014 provedl Ústav pro výzkum lesních ekosystémů a zjištění Správy Národního parku Šumava potvrzují: "Na více než 80 % plochy lesa převládá přirozená obnova. Nejčastější uspořádání obnovy má náhodný nebo skupinovitý charakter. V NPŠ se zjistilo 10,7 tisíc ks/ha obnovy vyšší než 10 cm, z toho cca třetina již odrostla konkurenčnímu tlaku vegetace a necelá pětina i škodám působeným okusem. To je zcela postačující počet pro vznik následných porostů."

Lesníci a ochránci přírody sázejí stromy

"Sázeli jsme a stále vysazujeme několik druhů dřevin. Například buk lesní se za posledních 22 let v lesích Správy národního parku podílel na umělé obnově počtem 3,79 milionu sazenic, což je 25,7 procenta z celkové výsadby. Jedlí bylo vysazeno o zhruba 800 tisíc méně. Součástí umělé obnovy dále byly kleny, borovice, jeřáby, jilmy, olše a další dřeviny. Zdaleka nejvíce našich výsadeb zaujímá smrk, kterého se do roku 2013 vysadilo přes pět milionů kusů, tedy více než 35 procent z celkového umělého zalesnění," upřesňuje Petr Kahuda referent oddělení lesního provozu.

MALÁ MOKRŮVKA: Kůrovec je televizní hvězda

Booking.com

Na základě těchto zjištění Správa NP Šumava postupně snižuje plochu území, ve kterém počítá s umělou výsadbou. V současné době už se umělá výsadba stromů neprovádí na 51 procentech státem spravovaných lesů Národního parku Šumava.

"Ruku v ruce se zmenšováním plochy, kde je nutná umělá obnova, snižujeme i počty produkovaných sazenic. V současné době se pěstuje sadební materiál ve třech školkách s produkcí cca 60 tisíc mladých stromků za rok. Hlavně jde o buky, javory a jedle. Na základě poznatků o vývoji obnovy lesa na Šumavě nevysazujeme již od roku 2014 žádné smrky. Je to neefektivní, protože jedinců z přirozené obnovy je dostatečné množství a navíc prosperují lépe než ti vysazení," vysvětluje náměstek ředitele Správy NP Šumava Jan Kozel.

Předpokládá se, že tyto školky budou zachovány pro pěstování potřebných dřevin - zejména buku a jedle. Ty se pak budou vysazovat do zón budoucí soustředěné péče, především v místech po nahodilých těžbách, kde budeme chtít nedostatkové dřeviny podpořit.

Příroda si přeje mladé smrky

"V současné době vidíme zřetelný vývojový trend šumavských lesů: Zatímco staré generace stromů pomalu odcházejí, jako zelená potopa je nahrazují šiky jejich potomků. Nová generace lesa se nijak zásadně neliší od té, která postupně zaniká. Převažují v ní smrky, už dnes jsou věkově a prostorově rozrůzněné. Tam, kde jsou vhodné podmínky se často samy, jindy s naší pomocí šíří jiné dřeviny, jako buk, jedle, klen nebo jeřáb. A na téměř polovině plochy národního parku už do tohoto procesu Správa nijak nezasahuje. Vývoj se pouze sleduje a vyhodnocuje," uvádí Pavel Hubený.

INFO: Zmlazení na pasece u jezera Laka

Zobrazit místo Turistika na větší mapě