Světce: pýcha až do nebe

Od Tachova do Tirschenreuthu vždy vedla důležitá cesta. Oběma směry po ní putovali lidé za prací a svobodou, obchodníci se zbožím, křesťanská procesí, válečné výpravy i pohraniční stráže.

Bylo tomu tak od nepaměti a směr se měnil podle toho, zda bylo více hospodářské a politické svobody na české či německé straně hranice.

Nebezpečná cesta

Přes Český les/Oberpfälzer Wald vedla cesta z Tachova nejprve do Světců a poté dál příkře hlubokými lesy až k pramenům Mže. Na hřebeni překročila hranice panství a mírněji klesala do povodí říčky Wondreb a do Tirschenreuthu.

Dnes její trasu přibližně sleduje silnička z Tachova přes Světce na Branku a dál modrá turistická značka na české straně, která se na hraničním přechodu pro pěší v Hermannsreuthu mění na červeně značenou německou trasu.

Aglájino údolí

Již v patnáctém století stávala v Aglájině údolí kaple Čtrnácti svatých pomocníků. Popudem k jejímu postavení prý bylo čtrnáct světel, které se objevovaly na mohutném pařezu nad divokým pramenem.

O dvě stě let později zde byl založen klášter řádu pavlánů. Po jeho zrušení, kdy jeho osazenstvo vymřelo do posledního muže, ho koupil Windischgrätzský šlechtický rod. (Ano, právě kupující Windischgrätz obléhal Prahu a přišel při tom o manželku při náhodném výstřelu z ulice.)

Klášterní kostel byl přestavěn na monumentální zámek a o generaci později k němu přibyla monumentální jízdárna, která byla druhá největší hned po Vídni.

Co zbylo z monumentálního zámku

Zámek byl ovšem postaven trochu fórově, trochu nebyly peníze na jeho údržbu a trochu se nepodařilo udržet jeho stabilitu kvůli podloží. Během jedné Windischgrätzské generace se rozpadl a dodnes z něho jsou vidět jen mohutné trosky. V zachovalých hospodářských budovách dnes sídlí zednické učiliště.

Učňové tady mají ideální prostředí ke svému profesnímu růstu. Jízdárna se totiž v hrubých rysech zachovala a dnes se pomalu opravuje. Na opravách mistrovské budovy se penězi podílí především Tachov s Evropskou unií a prací místní zedničtí mistři i učňové.

V obrovských prostorách jízdárny se občas konají koncerty.

Důležitá data v historii Světců

1330 Král Jan Lucemburský dal město Tachov do zástavy.

1333 Markrabě Karel, pozdější král Karel IV., vykoupil Tachov ze zástavy.

1353 Tachov zapsán v zákoníku Majestas Carolina krále Karla IV. mezi významná města, která nemají být českou korunou nikdy zastavena nebo prodána.

1400 Král Václav IV. dal Tachov do zástavy Janovi ze Švamberka. Bavor ze Švamberka město později vyplatil a vrátil králi. Jan ze Švamberka byl v roce 1409 v Praze popraven.

1623 Za účast v protihabsburském hnutí obci byly odebrány všechny statky a město Tachov bylo prodáno Janu Filipu Husmannovi. Tachov ztratil postavení královského města a stal se městem poddanským.

1639 Jan Filip Husmann založil ve Světcích pavlánský klášter.

1651 Jan Filip Husmann zemřel a město převzala jeho vdova.

1664 Husmannovy dcery zadlužené panství prodaly říšskému hraběti Janu Antonínu Losymu z Losinthalu.

1781 Zemřel Adam Filip Losy. Své majetky odkázal manželce, od níž získal tachovské panství Josef Mikuláš Windischgrätz.

1787 Zrušen klášter a kostel ve Světcích. Postupně bourán starý hrad a barokní zámek rodu Losyů a budováno klasicistní sídlo.

1790 Josef Mikuláš Windischgrätz rozšířil tachovské panství o obec Světce.

1791 Vysázeny dvě knížecí aleje směřující z Tachova do Světců a k minerálnímu pramenu.

1802 Josef Mikuláš Windischgrätz zemřel a tachovské panství převzal jeho nezletilý syn Alfred I.

1861 Alfred I. Windischgrätz nechal vybudovat ve Světcích jízdárnu.

1862 Alfred I. Windischgrätz zemřel a panství převzal jeho syn Alfred II.