Vzpomínka na camp Skalní Démon

Skalní Démon byl v krásné a ničím nedotčené přírodě, kde se scházely generace trampů skoro po čtyřicet let.

Hlavní kemp severozápadu

Svůj domov zde měly osady T.O. Yak, T.O.Z. Poutník, T.O.Z. Sovák, T.O. Skaláci, T.O.Z. Guadalcanal, T.O. Fort Alaska i další.

Skalní Démon byl středem dění sokolovského, karlovarského i chebského trampingu. Vždy jsme rádi jezdili, protože tam byla dobrá parta a kamarádské prostředí.

Mnohokrát se úřady snažili tento camp zničit, nebo alespoň zakázat, ale bez výsledku. Až přišel převrat. To co nedokázali komunističtí mocipáni po desítky let, dokázal za dva roky nový majitel, lačnící po penězích.

Poslední rozlučka za prvního mrazíku

Žádní slavní ochránci přírody se neozvali a trampové, protože nemají nad sebou žádnou organizaci, neměli u nikoho zastání.

Marně psali a volali na všechny strany, že se otevřením málo výnosného kamenolomu nenapravitelně zničí krásný kus přírody, ale nikdo je neposlouchal.

Tak kamarádi z T.O. Yak a T.O.Z. Poutník ze Sokolova svolali 30. října 1993 na camp Skalní Démon trampskou rozlučku. Sešlo se nás tam v prvním podzimním mrazíku osm desítek.

Kemp je zase otevřen. Vrátí se do něj život?

Po čtrnácti letech byl kamenolom zrušen a Skalní Démon je zase otevřen, ale už je asi pozdě. Ti, co tam kdysi jezdili, už jsou dnes v letech a mladá generace trampů, která by se tam znovu vydala, se neobjevuje.

Často když stojím na nádraží sám, vzpomínám na místo, které se ozývalo rykem a zpěvem kamarádů a kde bylo tak krásně. Teď zůstává opuštěno, zničeno buldozery a náklaďáky a tiše mlčí.

Proto věnuji aspoň tichou vzpomínka na jeden z nejkrásnějších koutů naší přírody - na camp Skalní Démon.